Konverzační příručka

cs Nakupování   »   sl Nakupovanje

54 [padesát čtyři]

Nakupování

Nakupování

54 [štiriinpetdeset]

Nakupovanje

Vyberte, jak chcete překlad zobrazit:   
čeština slovinština Poslouchat Více
Chtěl bych koupit nějaký dárek. Rad--)-b---up----- -ar-lo. R_____ b_ k_______ d______ R-d-a- b- k-p-l-a- d-r-l-. -------------------------- Rad(a) bi kupil(a) darilo. 0
Ale ne moc drahý. V-ndar-ne-pr-dr-g-. V_____ n_ p________ V-n-a- n- p-e-r-g-. ------------------- Vendar ne predrago. 0
Možná nějakou kabelku? M-r-a -orbi--? M____ t_______ M-r-a t-r-i-o- -------------- Morda torbico? 0
Jakou barvu byste chtěl / chtěla? V kakšni --rv--j- -e---e? V k_____ b____ j_ ž______ V k-k-n- b-r-i j- ž-l-t-? ------------------------- V kakšni barvi jo želite? 0
Černou, hnědou nebo bílou? V-črn-,-r--vi-ali ---i? V č____ r____ a__ b____ V č-n-, r-a-i a-i b-l-? ----------------------- V črni, rjavi ali beli? 0
Větší nebo menší? Ve-i-- a-i m--hn-? V_____ a__ m______ V-l-k- a-i m-j-n-? ------------------ Veliko ali majhno? 0
Můžu si prohlédnout tuto? Si-l--------e-po---d--? S_ l____ t___ p________ S- l-h-o t-l- p-g-e-a-? ----------------------- Si lahko tole pogledam? 0
Je z kůže? J---al- -z usn--? J_ t___ i_ u_____ J- t-l- i- u-n-a- ----------------- Je tale iz usnja? 0
Nebo z koženky? A---i---met-- s-ovi? A__ i_ u_____ s_____ A-i i- u-e-n- s-o-i- -------------------- Ali iz umetne snovi? 0
Samozřejmě z kůže. S-ve-- j- i--us-ja. S_____ j_ i_ u_____ S-v-d- j- i- u-n-a- ------------------- Seveda je iz usnja. 0
Je obzvlášť kvalitní. Je---lo -obre k-kov--t-. J_ z___ d____ k_________ J- z-l- d-b-e k-k-v-s-i- ------------------------ Je zelo dobre kakovosti. 0
A ta taška je skutečně velmi levná. I- -----rbi-a-j- --s-ičn--ze-o------i. I_ t_ t______ j_ r_______ z___ p______ I- t- t-r-i-a j- r-s-i-n- z-l- p-c-n-. -------------------------------------- In ta torbica je resnično zelo poceni. 0
Tato se mi líbí. Vše--m--j-. V___ m_ j__ V-e- m- j-. ----------- Všeč mi je. 0
Vezmu si tuto. V-a--m --. V_____ j__ V-a-e- j-. ---------- Vzamem jo. 0
Mohu ji případně vyměnit? J--l---- k--nej---o---e -a--nja-? J_ l____ k______ m_____ z________ J- l-h-o k-s-e-e m-g-č- z-m-n-a-? --------------------------------- Jo lahko kasneje mogoče zamenjam? 0
Samozřejmě. Sev---. S______ S-v-d-. ------- Seveda. 0
Zabalíme ji jako dárek. J--bo-o-za--k-r-l---ot d--ilo. J_ b___ z_________ k__ d______ J- b-m- z-p-k-r-l- k-t d-r-l-. ------------------------------ Jo bomo zapakirali kot darilo. 0
Támhle je pokladna. Tam-j- blag-j--. T__ j_ b________ T-m j- b-a-a-n-. ---------------- Tam je blagajna. 0

Stažení MP3 (.zip soubory)

MP3 čeština + slovinština (1-100) MP3 slovinština (1-100)
Nebylo nalezeno žádné video!

Kdo rozumí komu?

Na světě je asi 7 miliard lidí. Všichni mají svůj jazyk. Bohužel, ne všichni máme stejný. Abychom se tedy dorozuměli s jinými národy, musíme se naučit jazyky. To je často velmi náročné. Ale jsou jazyky, které si jsou velmi podobné. Lidé hovořící těmito jazyky si navzájem rozumí, aniž by ovládali ty druhé. Tento fenomén se nazývá mutual intelligibility (vzájemná srozumitelnost) . U ní rozlišujeme dvě varianty. První variantou je ústní vzájemná srozumitelnost. V tomto případě si lidé rozumí, když na sebe navzájem mluví. Nerozumí však psané formě druhého jazyka. To proto, že jazyky mají různé psané podoby. Příkladem takových jazyků jsou hindština a urdština. Písemná vzájemná srozumitelnost je pak druhou variantou. V tomto případě lidé rozumí psané formě jiného jazyka. Nerozumí si však, pokud na sebe mluví. Důvodem je zcela odlišná výslovnost. Příkladem je němčina a nizozemština. Většina příbuzných jazyků obsahuje obě varianty. To znamená, že jsou vzájemně srozumitelné jak ústně tak písemně. Příkladem je ruština a ukrajinština nebo thajština a laoština. Existuje však také asymetrická forma vzájemné srozumitelnosti. Ta nastane, když mají lidé navzájem různou úroveň porozumění. Portugalci rozumí Španělům lépe, než Španělé Portugalcům. Rakušané také rozumí lépe Němcům, než je tomu naopak. V těchto případech je překážkou výslovnost nebo dialekt. Ten, kdo si chce velmi dobře popovídat, musí se naučit něco nového…