Konverzační příručka

cs Nakupování   »   hy գնումներ

54 [padesát čtyři]

Nakupování

Nakupování

54 [հիսունչորս]

54 [hisunch’vors]

գնումներ

gnumner

Vyberte, jak chcete překlad zobrazit:   
čeština arménština Poslouchat Více
Chtěl bych koupit nějaký dárek. Ե--ո-զո-- ե- -ի -վեր ----: Ե_ ո_____ ե_ մ_ ն___ գ____ Ե- ո-զ-ւ- ե- մ- ն-ե- գ-ե-: -------------------------- Ես ուզում եմ մի նվեր գնել: 0
Y----z-m--e---i n-er ---l Y__ u___ y__ m_ n___ g___ Y-s u-u- y-m m- n-e- g-e- ------------------------- Yes uzum yem mi nver gnel
Ale ne moc drahý. Բա-ց ոչ թ---: Բ___ ո_ թ____ Բ-յ- ո- թ-ն-: ------------- Բայց ոչ թանկ: 0
B-yt-----c-’-----k B_____ v____ t____ B-y-s- v-c-’ t-a-k ------------------ Bayts’ voch’ t’ank
Možná nějakou kabelku? Միգ-ւց- -ի պայո-----: Մ______ մ_ պ_________ Մ-գ-ւ-ե մ- պ-յ-ւ-ա-կ- --------------------- Միգուցե մի պայուսա՞կ: 0
M-g----ye-mi-pa-usa-k M________ m_ p_______ M-g-t-’-e m- p-y-s-՞- --------------------- Miguts’ye mi payusa՞k
Jakou barvu byste chtěl / chtěla? Ո՞ր---ւ-ն- -ք -ւ-ու-: Ո__ գ_____ ե_ ո______ Ո-ր գ-ւ-ն- ե- ո-զ-ւ-: --------------------- Ո՞ր գույնն եք ուզում: 0
VO՞r -u-n- y----u--m V___ g____ y___ u___ V-՞- g-y-n y-k- u-u- -------------------- VO՞r guynn yek’ uzum
Černou, hnědou nebo bílou? Ս--- մ--րա--ւ--ն--թ-- ս--տա-: Ս___ մ___________ թ__ ս______ Ս-՞- մ-խ-ա-ո-՞-ն- թ-՞ ս-ի-ա-: ----------------------------- Սև՞, մոխրագու՞յն, թե՞ սպիտակ: 0
S--՞, -okhragu-yn- --ye՞-spi-ak S____ m___________ t____ s_____ S-v-, m-k-r-g-՞-n- t-y-՞ s-i-a- ------------------------------- Sev՞, mokhragu՞yn, t’ye՞ spitak
Větší nebo menší? Փ-՞-ր ---մե--: Փ____ թ_ մ____ Փ-՞-ր թ- մ-՞-: -------------- Փո՞քր թե մե՞ծ: 0
P’--՞-’----ye-me-ts P_______ t___ m____ P-v-՞-’- t-y- m-՞-s ------------------- P’vo՞k’r t’ye me՞ts
Můžu si prohlédnout tuto? Կարել-՞-է -ա տեսնե-: Կ______ է ս_ տ______ Կ-ր-լ-՞ է ս- տ-ս-ե-: -------------------- Կարելի՞ է սա տեսնեմ: 0
K-r--i--- s- te---m K______ e s_ t_____ K-r-l-՞ e s- t-s-e- ------------------- Kareli՞ e sa tesnem
Je z kůže? Սա--ա-վի-ց--: Ս_ կ______ է_ Ս- կ-շ-ի-ց է- ------------- Սա կաշվի՞ց է: 0
S---a-h----s’ e S_ k_________ e S- k-s-v-՞-s- e --------------- Sa kashvi՞ts’ e
Nebo z koženky? Թ-՞ արհեստ-կ-- կ--վի-: Թ__ ա_________ կ______ Թ-՞ ա-հ-ս-ա-ա- կ-շ-ի-: ---------------------- Թե՞ արհեստական կաշվից: 0
T’-e--arhesta-an --sh-i-s’ T____ a_________ k________ T-y-՞ a-h-s-a-a- k-s-v-t-’ -------------------------- T’ye՞ arhestakan kashvits’
Samozřejmě z kůže. Կ--վ- --ա-կ-: Կ____ ի______ Կ-շ-ե ի-ա-կ-: ------------- Կաշվե իհարկե: 0
K-s-v--iha-ke K_____ i_____ K-s-v- i-a-k- ------------- Kashve iharke
Je obzvlášť kvalitní. Սա -ա--ա-ես-լավ որակ- է: Ս_ հ_______ լ__ ո____ է_ Ս- հ-տ-ա-ե- լ-վ ո-ա-ի է- ------------------------ Սա հատկապես լավ որակի է: 0
S--hat----s l---vor--- e S_ h_______ l__ v_____ e S- h-t-a-e- l-v v-r-k- e ------------------------ Sa hatkapes lav voraki e
A ta taška je skutečně velmi levná. Ե---ա-ո--ա-----կ-պ-ս --տ է-ան-է: Ե_ պ________ ի______ շ__ է___ է_ Ե- պ-յ-ւ-ա-ը ի-կ-պ-ս շ-տ է-ա- է- -------------------------------- Եվ պայուսակը իսկապես շատ էժան է: 0
Y-v ---us------k-pe- s-at ---a--e Y__ p_______ i______ s___ e____ e Y-v p-y-s-k- i-k-p-s s-a- e-h-n e --------------------------------- Yev payusaky iskapes shat ezhan e
Tato se mi líbí. Սա -ն- ---ր է-գալիս: Ս_ ի__ դ___ է գ_____ Ս- ի-ձ դ-ւ- է գ-լ-ս- -------------------- Սա ինձ դուր է գալիս: 0
Sa --dz-d-- e galis S_ i___ d__ e g____ S- i-d- d-r e g-l-s ------------------- Sa indz dur e galis
Vezmu si tuto. Ս--վեր----- --: Ս_ վ_______ ե__ Ս- վ-ր-ն-ւ- ե-: --------------- Սա վերցնում եմ: 0
S- v------u- y-m S_ v________ y__ S- v-r-s-n-m y-m ---------------- Sa verts’num yem
Mohu ji případně vyměnit? Կար--ղ -մ -ոխա-ա---: Կ_____ ե_ փ_________ Կ-ր-՞- ե- փ-խ-ն-կ-լ- -------------------- Կարո՞ղ եմ փոխանակել: 0
K-r-՞gh -em-p’vo-han-kel K______ y__ p___________ K-r-՞-h y-m p-v-k-a-a-e- ------------------------ Karo՞gh yem p’vokhanakel
Samozřejmě. Իհա--ե: Ի______ Ի-ա-կ-: ------- Իհարկե: 0
I--rke I_____ I-a-k- ------ Iharke
Zabalíme ji jako dárek. Մե-ք որ--ս ---ր -փաթ--ավո---ք: Մ___ ո____ ն___ կ_____________ Մ-ն- ո-պ-ս ն-ե- կ-ա-ե-ա-ո-ե-ք- ------------------------------ Մենք որպես նվեր կփաթեթավորենք: 0
M-n-- vor-es--ver-k-’a---e-’avore--’ M____ v_____ n___ k_________________ M-n-’ v-r-e- n-e- k-’-t-y-t-a-o-e-k- ------------------------------------ Menk’ vorpes nver kp’at’yet’avorenk’
Támhle je pokladna. Այ--եղ դ--մա-կ-ն -: Ա_____ դ________ է_ Ա-ն-ե- դ-ա-ա-կ-ն է- ------------------- Այնտեղ դրամարկղն է: 0
Ay---g- -ra-a-k----e A______ d_________ e A-n-e-h d-a-a-k-h- e -------------------- Ayntegh dramarkghn e

Stažení MP3 (.zip soubory)

MP3 čeština + arménština (1-100) MP3 arménština (1-100)
Nebylo nalezeno žádné video!

Kdo rozumí komu?

Na světě je asi 7 miliard lidí. Všichni mají svůj jazyk. Bohužel, ne všichni máme stejný. Abychom se tedy dorozuměli s jinými národy, musíme se naučit jazyky. To je často velmi náročné. Ale jsou jazyky, které si jsou velmi podobné. Lidé hovořící těmito jazyky si navzájem rozumí, aniž by ovládali ty druhé. Tento fenomén se nazývá mutual intelligibility (vzájemná srozumitelnost) . U ní rozlišujeme dvě varianty. První variantou je ústní vzájemná srozumitelnost. V tomto případě si lidé rozumí, když na sebe navzájem mluví. Nerozumí však psané formě druhého jazyka. To proto, že jazyky mají různé psané podoby. Příkladem takových jazyků jsou hindština a urdština. Písemná vzájemná srozumitelnost je pak druhou variantou. V tomto případě lidé rozumí psané formě jiného jazyka. Nerozumí si však, pokud na sebe mluví. Důvodem je zcela odlišná výslovnost. Příkladem je němčina a nizozemština. Většina příbuzných jazyků obsahuje obě varianty. To znamená, že jsou vzájemně srozumitelné jak ústně tak písemně. Příkladem je ruština a ukrajinština nebo thajština a laoština. Existuje však také asymetrická forma vzájemné srozumitelnosti. Ta nastane, když mají lidé navzájem různou úroveň porozumění. Portugalci rozumí Španělům lépe, než Španělé Portugalcům. Rakušané také rozumí lépe Němcům, než je tomu naopak. V těchto případech je překážkou výslovnost nebo dialekt. Ten, kdo si chce velmi dobře popovídat, musí se naučit něco nového…