Konverzační příručka

cs Nakupování   »   et Sisseostud

54 [padesát čtyři]

Nakupování

Nakupování

54 [viiskümmend neli]

Sisseostud

Vyberte, jak chcete překlad zobrazit:   
čeština estonština Poslouchat Více
Chtěl bych koupit nějaký dárek. Ma -o----s----ki -st-. M_ s______ k____ o____ M- s-o-i-s k-n-i o-t-. ---------------------- Ma sooviks kinki osta. 0
Ale ne moc drahý. Kuid mid--i- --s -o-e-- liial- ka--is. K___ m______ m__ p_____ l_____ k______ K-i- m-d-g-, m-s p-l-k- l-i-l- k-l-i-. -------------------------------------- Kuid midagi, mis poleks liialt kallis. 0
Možná nějakou kabelku? Võ-b----- --eko-t? V________ k_______ V-i---l-a k-e-o-t- ------------------ Võib-olla käekott? 0
Jakou barvu byste chtěl / chtěla? Mill-s- -ä--i-----oo-i--? M______ v____ t_ s_______ M-l-i-t v-r-i t- s-o-i-e- ------------------------- Millist värvi te soovite? 0
Černou, hnědou nebo bílou? Mu--a,--ruun- v-i ----et? M_____ p_____ v__ v______ M-s-a- p-u-n- v-i v-l-e-? ------------------------- Musta, pruuni või valget? 0
Větší nebo menší? Su--t võ- vä-k-s-? S____ v__ v_______ S-u-t v-i v-i-e-t- ------------------ Suurt või väikest? 0
Můžu si prohlédnout tuto? To-i--ma s-da k-r---v-ad---? T____ m_ s___ k____ v_______ T-h-n m- s-d- k-r-a v-a-a-a- ---------------------------- Tohin ma seda korra vaadata? 0
Je z kůže? K-s-s-e -n-na--st? K__ s__ o_ n______ K-s s-e o- n-h-s-? ------------------ Kas see on nahast? 0
Nebo z koženky? V----n--a-ku--t-at--jal--t? V__ o_ t_ k________________ V-i o- t- k-n-t-a-e-j-l-s-? --------------------------- Või on ta kunstmaterjalist? 0
Samozřejmě z kůže. N-has- --om----u--. N_____ l___________ N-h-s- l-o-u-i-u-t- ------------------- Nahast loomulikult. 0
Je obzvlášť kvalitní. S-e-o--ä-rmi--l---v------t-e. S__ o_ ä________ k___________ S-e o- ä-r-i-e-t k-a-i-e-t-e- ----------------------------- See on äärmiselt kvaliteetne. 0
A ta taška je skutečně velmi levná. Ja -ä--o-t ------s-- --d- hin-a ---r-. J_ k______ o_ t_____ s___ h____ v_____ J- k-e-o-t o- t-e-t- s-d- h-n-a v-ä-t- -------------------------------------- Ja käekott on tõesti seda hinda väärt. 0
Tato se mi líbí. S-e meel-i-----l-. S__ m______ m_____ S-e m-e-d-b m-l-e- ------------------ See meeldib mulle. 0
Vezmu si tuto. M- v---- --l--. M_ v____ s_____ M- v-t-n s-l-e- --------------- Ma võtan selle. 0
Mohu ji případně vyměnit? K-s-ma-s--- se---hil--m--m-e- -ah-t-d-? K__ m_ s___ s___ h_____ ü____ v________ K-s m- s-a- s-d- h-l-e- ü-b-r v-h-t-d-? --------------------------------------- Kas ma saan seda hiljem ümber vahetada? 0
Samozřejmě. L-o-uli----. L___________ L-o-u-i-u-t- ------------ Loomulikult. 0
Zabalíme ji jako dárek. M- -a--me -a -i--i-a--r-. M_ p_____ t_ k______ ä___ M- p-k-m- t- k-n-i-a ä-a- ------------------------- Me pakime ta kingina ära. 0
Támhle je pokladna. K-s----n-s-a-p-ol. K____ o_ s________ K-s-a o- s-a-p-o-. ------------------ Kassa on sealpool. 0

Stažení MP3 (.zip soubory)

MP3 čeština + estonština (1-100) MP3 estonština (1-100)
Nebylo nalezeno žádné video!

Kdo rozumí komu?

Na světě je asi 7 miliard lidí. Všichni mají svůj jazyk. Bohužel, ne všichni máme stejný. Abychom se tedy dorozuměli s jinými národy, musíme se naučit jazyky. To je často velmi náročné. Ale jsou jazyky, které si jsou velmi podobné. Lidé hovořící těmito jazyky si navzájem rozumí, aniž by ovládali ty druhé. Tento fenomén se nazývá mutual intelligibility (vzájemná srozumitelnost) . U ní rozlišujeme dvě varianty. První variantou je ústní vzájemná srozumitelnost. V tomto případě si lidé rozumí, když na sebe navzájem mluví. Nerozumí však psané formě druhého jazyka. To proto, že jazyky mají různé psané podoby. Příkladem takových jazyků jsou hindština a urdština. Písemná vzájemná srozumitelnost je pak druhou variantou. V tomto případě lidé rozumí psané formě jiného jazyka. Nerozumí si však, pokud na sebe mluví. Důvodem je zcela odlišná výslovnost. Příkladem je němčina a nizozemština. Většina příbuzných jazyků obsahuje obě varianty. To znamená, že jsou vzájemně srozumitelné jak ústně tak písemně. Příkladem je ruština a ukrajinština nebo thajština a laoština. Existuje však také asymetrická forma vzájemné srozumitelnosti. Ta nastane, když mají lidé navzájem různou úroveň porozumění. Portugalci rozumí Španělům lépe, než Španělé Portugalcům. Rakušané také rozumí lépe Němcům, než je tomu naopak. V těchto případech je překážkou výslovnost nebo dialekt. Ten, kdo si chce velmi dobře popovídat, musí se naučit něco nového…