Konverzační příručka

cs Nakupování   »   da Købe ind

54 [padesát čtyři]

Nakupování

Nakupování

54 [fireoghalvtreds]

Købe ind

Vyberte, jak chcete překlad zobrazit:   
čeština dánština Poslouchat Více
Chtěl bych koupit nějaký dárek. Jeg -il g--ne k--e----g--e. J__ v__ g____ k___ e_ g____ J-g v-l g-r-e k-b- e- g-v-. --------------------------- Jeg vil gerne købe en gave. 0
Ale ne moc drahý. M-n ik---no-et--l----r d--t. M__ i___ n____ a__ f__ d____ M-n i-k- n-g-t a-t f-r d-r-. ---------------------------- Men ikke noget alt for dyrt. 0
Možná nějakou kabelku? Må--e e- hå-d-as--? M____ e_ h_________ M-s-e e- h-n-t-s-e- ------------------- Måske en håndtaske? 0
Jakou barvu byste chtěl / chtěla? H--l-en far-e--kal------ær-? H______ f____ s___ d__ v____ H-i-k-n f-r-e s-a- d-n v-r-? ---------------------------- Hvilken farve skal den være? 0
Černou, hnědou nebo bílou? So--,-br-n e--e---vi-? S____ b___ e____ h____ S-r-, b-u- e-l-r h-i-? ---------------------- Sort, brun eller hvid? 0
Větší nebo menší? En-s--- ---er-e----lle? E_ s___ e____ e_ l_____ E- s-o- e-l-r e- l-l-e- ----------------------- En stor eller en lille? 0
Můžu si prohlédnout tuto? Må--eg ---p- -en de-? M_ j__ s_ p_ d__ d___ M- j-g s- p- d-n d-r- --------------------- Må jeg se på den der? 0
Je z kůže? Er ----af---i--? E_ d__ a_ s_____ E- d-n a- s-i-d- ---------------- Er den af skind? 0
Nebo z koženky? Eller -r d-n--f -uns-s-of? E____ e_ d__ a_ k_________ E-l-r e- d-n a- k-n-t-t-f- -------------------------- Eller er den af kunststof? 0
Samozřejmě z kůže. Af-l--er na--r--g-i-. A_ l____ n___________ A- l-d-r n-t-r-i-v-s- --------------------- Af læder naturligvis. 0
Je obzvlášť kvalitní. Det-er e------i--god ---li-e-. D__ e_ e_ s_____ g__ k________ D-t e- e- s-r-i- g-d k-a-i-e-. ------------------------------ Det er en særlig god kvalitet. 0
A ta taška je skutečně velmi levná. O- h--dt--ke- -r v-rk-----m-g-- --l--g. O_ h_________ e_ v_______ m____ b______ O- h-n-t-s-e- e- v-r-e-i- m-g-t b-l-i-. --------------------------------------- Og håndtasken er virkelig meget billig. 0
Tato se mi líbí. Jeg k-n g-dt --d--den. J__ k__ g___ l___ d___ J-g k-n g-d- l-d- d-n- ---------------------- Jeg kan godt lide den. 0
Vezmu si tuto. De--tager-j--. D__ t____ j___ D-n t-g-r j-g- -------------- Den tager jeg. 0
Mohu ji případně vyměnit? Ka----n e--ntue-t--y-tes? K__ d__ e________ b______ K-n d-n e-e-t-e-t b-t-e-? ------------------------- Kan den eventuelt byttes? 0
Samozřejmě. S--v-ø---l-g. S____________ S-l-f-l-e-i-. ------------- Selvfølgelig. 0
Zabalíme ji jako dárek. V--pa-k-- -e- i-- s-m-g-ve. V_ p_____ d__ i__ s__ g____ V- p-k-e- d-n i-d s-m g-v-. --------------------------- Vi pakker den ind som gave. 0
Támhle je pokladna. K-ss-n -r -e-o-r-. K_____ e_ d_______ K-s-e- e- d-r-v-e- ------------------ Kassen er derovre. 0

Stažení MP3 (.zip soubory)

MP3 čeština + dánština (1-100) MP3 dánština (1-100)
Nebylo nalezeno žádné video!

Kdo rozumí komu?

Na světě je asi 7 miliard lidí. Všichni mají svůj jazyk. Bohužel, ne všichni máme stejný. Abychom se tedy dorozuměli s jinými národy, musíme se naučit jazyky. To je často velmi náročné. Ale jsou jazyky, které si jsou velmi podobné. Lidé hovořící těmito jazyky si navzájem rozumí, aniž by ovládali ty druhé. Tento fenomén se nazývá mutual intelligibility (vzájemná srozumitelnost) . U ní rozlišujeme dvě varianty. První variantou je ústní vzájemná srozumitelnost. V tomto případě si lidé rozumí, když na sebe navzájem mluví. Nerozumí však psané formě druhého jazyka. To proto, že jazyky mají různé psané podoby. Příkladem takových jazyků jsou hindština a urdština. Písemná vzájemná srozumitelnost je pak druhou variantou. V tomto případě lidé rozumí psané formě jiného jazyka. Nerozumí si však, pokud na sebe mluví. Důvodem je zcela odlišná výslovnost. Příkladem je němčina a nizozemština. Většina příbuzných jazyků obsahuje obě varianty. To znamená, že jsou vzájemně srozumitelné jak ústně tak písemně. Příkladem je ruština a ukrajinština nebo thajština a laoština. Existuje však také asymetrická forma vzájemné srozumitelnosti. Ta nastane, když mají lidé navzájem různou úroveň porozumění. Portugalci rozumí Španělům lépe, než Španělé Portugalcům. Rakušané také rozumí lépe Němcům, než je tomu naopak. V těchto případech je překážkou výslovnost nebo dialekt. Ten, kdo si chce velmi dobře popovídat, musí se naučit něco nového…