Konverzační příručka

cs Nakupování   »   es Ir de compras

54 [padesát čtyři]

Nakupování

Nakupování

54 [cincuenta y cuatro]

Ir de compras

Vyberte, jak chcete překlad zobrazit:   
čeština španělština Poslouchat Více
Chtěl bych koupit nějaký dárek. Qu-rrí- -om-r-- un ---al-. Q______ c______ u_ r______ Q-e-r-a c-m-r-r u- r-g-l-. -------------------------- Querría comprar un regalo.
Ale ne moc drahý. P--o-na----e-a---do--ar-. P___ n___ d________ c____ P-r- n-d- d-m-s-a-o c-r-. ------------------------- Pero nada demasiado caro.
Možná nějakou kabelku? ¿---b--so---al ---? ¿__ b_____ t__ v___ ¿-n b-l-o- t-l v-z- ------------------- ¿Un bolso, tal vez?
Jakou barvu byste chtěl / chtěla? ¿De--ué-color--o qu--r-? ¿__ q__ c____ l_ q______ ¿-e q-é c-l-r l- q-i-r-? ------------------------ ¿De qué color lo quiere?
Černou, hnědou nebo bílou? ¿--g------r-ón-- b---c-? ¿______ m_____ o b______ ¿-e-r-, m-r-ó- o b-a-c-? ------------------------ ¿Negro, marrón o blanco?
Větší nebo menší? ¿Gra--e-o-p---eñ-? ¿______ o p_______ ¿-r-n-e o p-q-e-o- ------------------ ¿Grande o pequeño?
Můžu si prohlédnout tuto? ¿----o -er------? ¿_____ v__ é_____ ¿-u-d- v-r é-t-s- ----------------- ¿Puedo ver éstos?
Je z kůže? ¿E--de -ie-? ¿__ d_ p____ ¿-s d- p-e-? ------------ ¿Es de piel?
Nebo z koženky? ¿O -e-plá--i-o? ¿_ d_ p________ ¿- d- p-á-t-c-? --------------- ¿O de plástico?
Samozřejmě z kůže. De -i--,-na-uralm----. D_ p____ n____________ D- p-e-, n-t-r-l-e-t-. ---------------------- De piel, naturalmente.
Je obzvlášť kvalitní. E- d- -u--b--n------dad. E_ d_ m__ b____ c_______ E- d- m-y b-e-a c-l-d-d- ------------------------ Es de muy buena calidad.
A ta taška je skutečně velmi levná. Y -- bol-- es---re-l----e mu--bien--- p--c-o. Y e_ b____ e___ r________ m__ b___ d_ p______ Y e- b-l-o e-t- r-a-m-n-e m-y b-e- d- p-e-i-. --------------------------------------------- Y el bolso está realmente muy bien de precio.
Tato se mi líbí. Me --s-a. M_ g_____ M- g-s-a- --------- Me gusta.
Vezmu si tuto. Me-l----e--. M_ l_ q_____ M- l- q-e-o- ------------ Me lo quedo.
Mohu ji případně vyměnit? ¿Lo-p-e-o--a-b-a-----do ----a--? ¿__ p____ c_______ d___ e_ c____ ¿-o p-e-o c-m-i-r- d-d- e- c-s-? -------------------------------- ¿Lo puedo cambiar, dado el caso?
Samozřejmě. N-----l---te. N____________ N-t-r-l-e-t-. ------------- Naturalmente.
Zabalíme ji jako dárek. Se -- ---olve--- com- ---alo. S_ l_ e_________ c___ r______ S- l- e-v-l-e-o- c-m- r-g-l-. ----------------------------- Se lo envolvemos como regalo.
Támhle je pokladna. La caj- --tá-ah-. L_ c___ e___ a___ L- c-j- e-t- a-í- ----------------- La caja está ahí.

Stažení MP3 (.zip soubory)

MP3 čeština + španělština (1-100) MP3 španělština (1-100)
Nebylo nalezeno žádné video!

Kdo rozumí komu?

Na světě je asi 7 miliard lidí. Všichni mají svůj jazyk. Bohužel, ne všichni máme stejný. Abychom se tedy dorozuměli s jinými národy, musíme se naučit jazyky. To je často velmi náročné. Ale jsou jazyky, které si jsou velmi podobné. Lidé hovořící těmito jazyky si navzájem rozumí, aniž by ovládali ty druhé. Tento fenomén se nazývá mutual intelligibility (vzájemná srozumitelnost) . U ní rozlišujeme dvě varianty. První variantou je ústní vzájemná srozumitelnost. V tomto případě si lidé rozumí, když na sebe navzájem mluví. Nerozumí však psané formě druhého jazyka. To proto, že jazyky mají různé psané podoby. Příkladem takových jazyků jsou hindština a urdština. Písemná vzájemná srozumitelnost je pak druhou variantou. V tomto případě lidé rozumí psané formě jiného jazyka. Nerozumí si však, pokud na sebe mluví. Důvodem je zcela odlišná výslovnost. Příkladem je němčina a nizozemština. Většina příbuzných jazyků obsahuje obě varianty. To znamená, že jsou vzájemně srozumitelné jak ústně tak písemně. Příkladem je ruština a ukrajinština nebo thajština a laoština. Existuje však také asymetrická forma vzájemné srozumitelnosti. Ta nastane, když mají lidé navzájem různou úroveň porozumění. Portugalci rozumí Španělům lépe, než Španělé Portugalcům. Rakušané také rozumí lépe Němcům, než je tomu naopak. V těchto případech je překážkou výslovnost nebo dialekt. Ten, kdo si chce velmi dobře popovídat, musí se naučit něco nového…