Konverzační příručka

cs Práce   »   ku Xebitîn

55 [padesát pět]

Práce

Práce

55 [pêncî û pênc]

Xebitîn

Vyberte, jak chcete překlad zobrazit:   
čeština kurdština Poslouchat Více
Čím se živíte? Pî--yê we--i --? P_____ w_ ç_ y__ P-ş-y- w- ç- y-? ---------------- Pîşeyê we çi ye? 0
Můj manžel je povoláním lékař. M-rê min b--î-k e. M___ m__ b_____ e_ M-r- m-n b-j-ş- e- ------------------ Mêrê min bijîşk e. 0
Já pracuji jako zdravotní sestra na půl úvazku. Ez-----o-ê -----h-m---e -i-e-itim. E_ n______ w___ h______ d_________ E- n-v-o-ê w-k- h-m-î-e d-x-b-t-m- ---------------------------------- Ez nîvrojê weke hemşîre dixebitim. 0
Brzy půjdeme do důchodu. D-m--e--ê---- -m ê --qew-d ---i-- D_____ n__ d_ e_ ê t______ b_____ D-m-k- n-z d- e- ê t-q-w-d b-b-m- ---------------------------------- Demeke nêz de em ê teqewîd bibim. 0
Ale daně jsou vysoké. Lêb--ê-----z-d-y-. L_____ b__ z______ L-b-l- b-c z-d-y-. ------------------ Lêbelê bac zêdeye. 0
A zdravotní pojištění je drahé. Û -isoger--- ne-we-î-- zêde--e. Û m_________ n________ z___ y__ Û m-s-g-r-y- n-x-e-î-ê z-d- y-. ------------------------------- Û misogeriya nexweşîyê zêde ye. 0
Čím chceš jednou být? T--dixwa-- bi-- -i? T_ d______ b___ ç__ T- d-x-a-î b-b- ç-? ------------------- Tû dixwazî bibî çi? 0
Chtěl / chtěla bych být inženýrem / inženýrkou. E---ixw--im----i- e--e-y--. E_ d_______ b____ e________ E- d-x-a-i- b-b-m e-d-z-a-. --------------------------- Ez dixwazim bibim endezyar. 0
Chci jít na univerzitu. E- ---wa--- ---î-g-hê -i--îni-. E_ d_______ z________ b________ E- d-x-a-i- z-n-n-e-ê b-x-î-i-. ------------------------------- Ez dixwazim zanîngehê bixwînim. 0
Jsem na stáži. Ez---ajy-r---. E_ s______ i__ E- s-a-y-r i-. -------------- Ez stajyer im. 0
Nevydělávám moc. Z-d- b--e---nax--. Z___ b_____ n_____ Z-d- b-d-s- n-x-m- ------------------ Zêde bidest naxim. 0
Dělám stáž v zahraničí. L- de---yî--e--t-s--jê-di--m. L_ d______ w____ s____ d_____ L- d-r-e-î w-l-t s-a-ê d-k-m- ----------------------------- Li derveyî welêt stajê dikim. 0
To je můj šéf. E--şe-ê-min-e. E_ ş___ m__ e_ E- ş-f- m-n e- -------------- Ev şefê min e. 0
Mám milé spolupracovníky. He------m-n---baş hene. H______ m__ e b__ h____ H-v-l-n m-n e b-ş h-n-. ----------------------- Hevalên min e baş hene. 0
V poledne jdeme vždy do kantýny. E- d-----r-yan -e --m d--in--a-tî-ê. E_ d_ n_______ d_ t__ d____ q_______ E- d- n-v-o-a- d- t-m d-ç-n q-n-î-ê- ------------------------------------ Em di nîvroyan de tim diçin qantînê. 0
Hledám práci. E- -i -are---d-g-r-m. E_ l_ k_____ d_______ E- l- k-r-k- d-g-r-m- --------------------- Ez li karekî digerim. 0
Už rok jsem nezaměstnaný / nezaměstnaná. Yez -i s-l-kê-ve --kar -m. Y__ j_ s_____ v_ b____ i__ Y-z j- s-l-k- v- b-k-r i-. -------------------------- Yez ji salekê ve bêkar im. 0
V této zemi je příliš mnoho nezaměstnaných. Li-vî-we-atî -elek k-sê -ê-ar h--e. L_ v_ w_____ g____ k___ b____ h____ L- v- w-l-t- g-l-k k-s- b-k-r h-n-. ----------------------------------- Li vî welatî gelek kesê bêkar hene. 0

Paměť potřebuje řeč

Většina lidí si pamatuje svůj první den ve škole. Avšak den, který tomu předcházel, si už nevybavuje. Z prvních let našeho života si nepamatujeme téměř nic. Ale proč tomu tak je? Proč si nepamatujeme, co jsme jako malé děti zažily? Důvodem je náš vývoj. Řeč a paměť se vyvíjejí zhruba ve stejnou dobu. A proto, abychom si něco zapamatovali, potřebujeme řeč. To znamená, že člověk potřebuje mít slova k tomu, co prožil. Vědci provedli s dětmi různé testy. Učinili přitom zajímavý objev. Jakmile se děti naučí mluvit, zapomenou vše, co se stalo předtím. Počátek řeči je tedy zároveň počátkem paměti. Děti se naučí mnohé během prvních tří let života. Každým dnem zažívají něco nového. Mají v tomto věku také důležité zkušenosti. Přesto to všechno zmizí. Psychologové označují tento fenomén jako dětskou amnézii. Zůstanou pouze věci, které jsou děti schopné pojmenovat. Osobní zážitky uchovává autobiografická paměť. Funguje jako deník. Zaznamenává se do ní vše důležité v našem životě. Tím formuje autobiografická paměť také naši identitu. Její vývoj je však závislý na učení rodného jazyka. A svou paměť můžeme aktivovat pouze pomocí řeči. Věci, které jsme se jako děti naučili, nejsou pochopitelně ztraceny. Jsou uloženy někde v našem mozku. Už k nim však nemáme přístup… -- smůla, že?