Konverzační příručka

cs Práce   »   sv Arbeta

55 [padesát pět]

Práce

Práce

55 [femtiofem]

Arbeta

Vyberte, jak chcete překlad zobrazit:   
čeština švédština Poslouchat Více
Čím se živíte? V-d-h-r--i--ö- yrk-? Vad har ni för yrke? V-d h-r n- f-r y-k-? -------------------- Vad har ni för yrke? 0
Můj manžel je povoláním lékař. M---m-n ä- ---are--i-l----e-. Min man är läkare till yrket. M-n m-n ä- l-k-r- t-l- y-k-t- ----------------------------- Min man är läkare till yrket. 0
Já pracuji jako zdravotní sestra na půl úvazku. J---arb------el-id -o- s----k-te---a. Jag arbetar deltid som sjuksköterska. J-g a-b-t-r d-l-i- s-m s-u-s-ö-e-s-a- ------------------------------------- Jag arbetar deltid som sjuksköterska. 0
Brzy půjdeme do důchodu. Sna-- -år--i-----i-n. Snart får vi pension. S-a-t f-r v- p-n-i-n- --------------------- Snart får vi pension. 0
Ale daně jsou vysoké. Men s-at--r-- -r -ög-. Men skatterna är höga. M-n s-a-t-r-a ä- h-g-. ---------------------- Men skatterna är höga. 0
A zdravotní pojištění je drahé. O-h-s--kförs---in--n -r---g. Och sjukförsäkringen är hög. O-h s-u-f-r-ä-r-n-e- ä- h-g- ---------------------------- Och sjukförsäkringen är hög. 0
Čím chceš jednou být? Vad -i-l du-b-i? Vad vill du bli? V-d v-l- d- b-i- ---------------- Vad vill du bli? 0
Chtěl / chtěla bych být inženýrem / inženýrkou. Jag--ill-b-- --genj--. Jag vill bli ingenjör. J-g v-l- b-i i-g-n-ö-. ---------------------- Jag vill bli ingenjör. 0
Chci jít na univerzitu. J---v--l--tu--ra-på-u-----s--et. Jag vill studera på universitet. J-g v-l- s-u-e-a p- u-i-e-s-t-t- -------------------------------- Jag vill studera på universitet. 0
Jsem na stáži. Ja- är -rak-i---t. Jag är praktikant. J-g ä- p-a-t-k-n-. ------------------ Jag är praktikant. 0
Nevydělávám moc. Jag--j---- -nt--m-ck--. Jag tjänar inte mycket. J-g t-ä-a- i-t- m-c-e-. ----------------------- Jag tjänar inte mycket. 0
Dělám stáž v zahraničí. Ja----a---s--a- -t-m-a--s. Jag praktiserar utomlands. J-g p-a-t-s-r-r u-o-l-n-s- -------------------------- Jag praktiserar utomlands. 0
To je můj šéf. D-- -ä- ä- -------f. Det där är min chef. D-t d-r ä- m-n c-e-. -------------------- Det där är min chef. 0
Mám milé spolupracovníky. Jag--a--tr-vlig- -o-legor. Jag har trevliga kollegor. J-g h-r t-e-l-g- k-l-e-o-. -------------------------- Jag har trevliga kollegor. 0
V poledne jdeme vždy do kantýny. Vid-luncht-d -år -i----t-- t-l- pe--on-lre-t----n--n. Vid lunchtid går vi alltid till personalrestaurangen. V-d l-n-h-i- g-r v- a-l-i- t-l- p-r-o-a-r-s-a-r-n-e-. ----------------------------------------------------- Vid lunchtid går vi alltid till personalrestaurangen. 0
Hledám práci. J-g-s-ker--n---st-lln-ng. Jag söker en anställning. J-g s-k-r e- a-s-ä-l-i-g- ------------------------- Jag söker en anställning. 0
Už rok jsem nezaměstnaný / nezaměstnaná. Ja- h------it-a--etsl-s-i -tt å-. Jag har varit arbetslös i ett år. J-g h-r v-r-t a-b-t-l-s i e-t å-. --------------------------------- Jag har varit arbetslös i ett år. 0
V této zemi je příliš mnoho nezaměstnaných. I-det-h-- ---d-t ---n- d----l-t fö- -ånga a-b---l--a. I det här landet finns det allt för många arbetslösa. I d-t h-r l-n-e- f-n-s d-t a-l- f-r m-n-a a-b-t-l-s-. ----------------------------------------------------- I det här landet finns det allt för många arbetslösa. 0

Paměť potřebuje řeč

Většina lidí si pamatuje svůj první den ve škole. Avšak den, který tomu předcházel, si už nevybavuje. Z prvních let našeho života si nepamatujeme téměř nic. Ale proč tomu tak je? Proč si nepamatujeme, co jsme jako malé děti zažily? Důvodem je náš vývoj. Řeč a paměť se vyvíjejí zhruba ve stejnou dobu. A proto, abychom si něco zapamatovali, potřebujeme řeč. To znamená, že člověk potřebuje mít slova k tomu, co prožil. Vědci provedli s dětmi různé testy. Učinili přitom zajímavý objev. Jakmile se děti naučí mluvit, zapomenou vše, co se stalo předtím. Počátek řeči je tedy zároveň počátkem paměti. Děti se naučí mnohé během prvních tří let života. Každým dnem zažívají něco nového. Mají v tomto věku také důležité zkušenosti. Přesto to všechno zmizí. Psychologové označují tento fenomén jako dětskou amnézii. Zůstanou pouze věci, které jsou děti schopné pojmenovat. Osobní zážitky uchovává autobiografická paměť. Funguje jako deník. Zaznamenává se do ní vše důležité v našem životě. Tím formuje autobiografická paměť také naši identitu. Její vývoj je však závislý na učení rodného jazyka. A svou paměť můžeme aktivovat pouze pomocí řeči. Věci, které jsme se jako děti naučili, nejsou pochopitelně ztraceny. Jsou uloženy někde v našem mozku. Už k nim však nemáme přístup… -- smůla, že?