Konverzační příručka

cs Práce   »   no Jobbe

55 [padesát pět]

Práce

Práce

55 [femtifem]

Jobbe

Vyberte, jak chcete překlad zobrazit:   
čeština norština Poslouchat Více
Čím se živíte? H-a---bbe- d-r- -ed? H__ j_____ d___ m___ H-a j-b-e- d-r- m-d- -------------------- Hva jobber dere med? 0
Můj manžel je povoláním lékař. M-nn-n-----j-b-er som-----. M_____ m__ j_____ s__ l____ M-n-e- m-n j-b-e- s-m l-g-. --------------------------- Mannen min jobber som lege. 0
Já pracuji jako zdravotní sestra na půl úvazku. J-- j-bb-r d-l-id s-m -y-e--e-er. J__ j_____ d_____ s__ s__________ J-g j-b-e- d-l-i- s-m s-k-p-e-e-. --------------------------------- Jeg jobber deltid som sykepleier. 0
Brzy půjdeme do důchodu. Sna-- bl----i p-n--on--t. S____ b___ v_ p__________ S-a-t b-i- v- p-n-j-n-r-. ------------------------- Snart blir vi pensjonert. 0
Ale daně jsou vysoké. M----k--te---er h---. M__ s_______ e_ h____ M-n s-a-t-n- e- h-y-. --------------------- Men skattene er høye. 0
A zdravotní pojištění je drahé. Og--el-ef--si-ri-ge---r -yr. O_ h________________ e_ d___ O- h-l-e-o-s-k-i-g-n e- d-r- ---------------------------- Og helseforsikringen er dyr. 0
Čím chceš jednou být? H-a--ar-du lyst-til - b--? H__ h__ d_ l___ t__ å b___ H-a h-r d- l-s- t-l å b-i- -------------------------- Hva har du lyst til å bli? 0
Chtěl / chtěla bych být inženýrem / inženýrkou. Jeg---- b-i -n-en-ø-. J__ v__ b__ i________ J-g v-l b-i i-g-n-ø-. --------------------- Jeg vil bli ingeniør. 0
Chci jít na univerzitu. J-----------ere -e---ni---s-te---. J__ v__ s______ v__ u_____________ J-g v-l s-u-e-e v-d u-i-e-s-t-t-t- ---------------------------------- Jeg vil studere ved universitetet. 0
Jsem na stáži. Jeg ----ra---ka-t. J__ e_ p__________ J-g e- p-a-t-k-n-. ------------------ Jeg er praktikant. 0
Nevydělávám moc. J-g-tj--er---k- -y-. J__ t_____ i___ m___ J-g t-e-e- i-k- m-e- -------------------- Jeg tjener ikke mye. 0
Dělám stáž v zahraničí. J-g --r--ra-s-s i-ut--nd-t. J__ t__ p______ i u________ J-g t-r p-a-s-s i u-l-n-e-. --------------------------- Jeg tar praksis i utlandet. 0
To je můj šéf. D----r-sj---- --n. D__ e_ s_____ m___ D-t e- s-e-e- m-n- ------------------ Det er sjefen min. 0
Mám milé spolupracovníky. Jeg h------gel--e k-l---a--. J__ h__ h________ k_________ J-g h-r h-g-e-i-e k-l-e-a-r- ---------------------------- Jeg har hyggelige kollegaer. 0
V poledne jdeme vždy do kantýny. Vi -p-se--l--sj i --nt-n-. V_ s_____ l____ i k_______ V- s-i-e- l-n-j i k-n-i-a- -------------------------- Vi spiser lunsj i kantina. 0
Hledám práci. J---søke---o--. J__ s____ j____ J-g s-k-r j-b-. --------------- Jeg søker jobb. 0
Už rok jsem nezaměstnaný / nezaměstnaná. J-g h-r v-rt ---e----e-i- ------år. J__ h__ v___ a___________ i e__ å__ J-g h-r v-r- a-b-i-s-e-i- i e-t å-. ----------------------------------- Jeg har vært arbeidsledig i ett år. 0
V této zemi je příliš mnoho nezaměstnaných. H---i --nd---er -et f-- man-e --b---s---i-e. H__ i l_____ e_ d__ f__ m____ a_____________ H-r i l-n-e- e- d-t f-r m-n-e a-b-i-s-e-i-e- -------------------------------------------- Her i landet er det for mange arbeidsledige. 0

Stažení MP3 (.zip soubory)

MP3 čeština + norština (1-100) MP3 norština (1-100)
Nebylo nalezeno žádné video!

Paměť potřebuje řeč

Většina lidí si pamatuje svůj první den ve škole. Avšak den, který tomu předcházel, si už nevybavuje. Z prvních let našeho života si nepamatujeme téměř nic. Ale proč tomu tak je? Proč si nepamatujeme, co jsme jako malé děti zažily? Důvodem je náš vývoj. Řeč a paměť se vyvíjejí zhruba ve stejnou dobu. A proto, abychom si něco zapamatovali, potřebujeme řeč. To znamená, že člověk potřebuje mít slova k tomu, co prožil. Vědci provedli s dětmi různé testy. Učinili přitom zajímavý objev. Jakmile se děti naučí mluvit, zapomenou vše, co se stalo předtím. Počátek řeči je tedy zároveň počátkem paměti. Děti se naučí mnohé během prvních tří let života. Každým dnem zažívají něco nového. Mají v tomto věku také důležité zkušenosti. Přesto to všechno zmizí. Psychologové označují tento fenomén jako dětskou amnézii. Zůstanou pouze věci, které jsou děti schopné pojmenovat. Osobní zážitky uchovává autobiografická paměť. Funguje jako deník. Zaznamenává se do ní vše důležité v našem životě. Tím formuje autobiografická paměť také naši identitu. Její vývoj je však závislý na učení rodného jazyka. A svou paměť můžeme aktivovat pouze pomocí řeči. Věci, které jsme se jako děti naučili, nejsou pochopitelně ztraceny. Jsou uloženy někde v našem mozku. Už k nim však nemáme přístup… -- smůla, že?