Konverzační příručka

cs Práce   »   et Töö

55 [padesát pět]

Práce

Práce

55 [viiskümmend viis]

Töö

Vyberte, jak chcete překlad zobrazit:   
čeština estonština Poslouchat Více
Čím se živíte? M-s -n t-ie e-u-u--e? M__ o_ t___ e________ M-s o- t-i- e-u-u-s-? --------------------- Mis on teie elukutse? 0
Můj manžel je povoláním lékař. M- ---- o------. M_ m___ o_ a____ M- m-e- o- a-s-. ---------------- Mu mees on arst. 0
Já pracuji jako zdravotní sestra na půl úvazku. Ma -ööta- -oole koha-a---di--i-n--en-. M_ t_____ p____ k_____ m______________ M- t-ö-a- p-o-e k-h-g- m-d-t-i-n-õ-n-. -------------------------------------- Ma töötan poole kohaga meditsiiniõena. 0
Brzy půjdeme do důchodu. V--sti s-am- -e -----oni-. V_____ s____ m_ p_________ V-r-t- s-a-e m- p-n-i-n-t- -------------------------- Varsti saame me pensionit. 0
Ale daně jsou vysoké. Kui--ma--u- on k-r-ed. K___ m_____ o_ k______ K-i- m-k-u- o- k-r-e-. ---------------------- Kuid maksud on kõrged. 0
A zdravotní pojištění je drahé. Ja------s--ind-us-u---n--a-k--ge. J_ t________________ o_ k_ k_____ J- t-r-i-e-i-d-u-t-s o- k- k-r-e- --------------------------------- Ja tervisekindlustus on ka kõrge. 0
Čím chceš jednou být? K-----s-sa -aa-a -a-a-? K______ s_ s____ t_____ K-l-e-s s- s-a-a t-h-d- ----------------------- Kelleks sa saada tahad? 0
Chtěl / chtěla bych být inženýrem / inženýrkou. Ma--aha- i---n--i----aad-. M_ t____ i_________ s_____ M- t-h-n i-s-n-r-k- s-a-a- -------------------------- Ma tahan inseneriks saada. 0
Chci jít na univerzitu. M---a--- -liko---s--p----. M_ t____ ü________ õ______ M- t-h-n ü-i-o-l-s õ-p-d-. -------------------------- Ma tahan ülikoolis õppida. 0
Jsem na stáži. M--ol-n --ak--ka-t. M_ o___ p__________ M- o-e- p-a-t-k-n-. ------------------- Ma olen praktikant. 0
Nevydělávám moc. Ma-e- t-e-i-p--j-. M_ e_ t____ p_____ M- e- t-e-i p-l-u- ------------------ Ma ei teeni palju. 0
Dělám stáž v zahraničí. Ma--e-n p--ktik-t -äl-s--a-. M_ t___ p________ v_________ M- t-e- p-a-t-k-t v-l-s-a-l- ---------------------------- Ma teen praktikat välismaal. 0
To je můj šéf. S-- on m--- -lem-s. S__ o_ m___ ü______ S-e o- m-n- ü-e-u-. ------------------- See on minu ülemus. 0
Mám milé spolupracovníky. M---o- me--div----o--e--i-. M__ o_ m________ k_________ M-l o- m-e-d-v-d k-l-e-g-d- --------------------------- Mul on meeldivad kolleegid. 0
V poledne jdeme vždy do kantýny. Lõuna--jal-kä--e-me--lati sö-k-as. L____ a___ k____ m_ a____ s_______ L-u-a a-a- k-i-e m- a-a-i s-ö-l-s- ---------------------------------- Lõuna ajal käime me alati sööklas. 0
Hledám práci. M- --si- -ö-ko--a. M_ o____ t________ M- o-s-n t-ö-o-t-. ------------------ Ma otsin töökohta. 0
Už rok jsem nezaměstnaný / nezaměstnaná. Ma----n j--a -a-ta-ol--- t--t-. M_ o___ j___ a____ o____ t_____ M- o-e- j-b- a-s-a o-n-d t-ö-u- ------------------------------- Ma olen juba aasta olnud töötu. 0
V této zemi je příliš mnoho nezaměstnaných. Sel-es ri--i--o- ----a---lj- --ö--id. S_____ r_____ o_ l____ p____ t_______ S-l-e- r-i-i- o- l-i-a p-l-u t-ö-u-d- ------------------------------------- Selles riigis on liiga palju töötuid. 0

Stažení MP3 (.zip soubory)

MP3 čeština + estonština (1-100) MP3 estonština (1-100)
Nebylo nalezeno žádné video!

Paměť potřebuje řeč

Většina lidí si pamatuje svůj první den ve škole. Avšak den, který tomu předcházel, si už nevybavuje. Z prvních let našeho života si nepamatujeme téměř nic. Ale proč tomu tak je? Proč si nepamatujeme, co jsme jako malé děti zažily? Důvodem je náš vývoj. Řeč a paměť se vyvíjejí zhruba ve stejnou dobu. A proto, abychom si něco zapamatovali, potřebujeme řeč. To znamená, že člověk potřebuje mít slova k tomu, co prožil. Vědci provedli s dětmi různé testy. Učinili přitom zajímavý objev. Jakmile se děti naučí mluvit, zapomenou vše, co se stalo předtím. Počátek řeči je tedy zároveň počátkem paměti. Děti se naučí mnohé během prvních tří let života. Každým dnem zažívají něco nového. Mají v tomto věku také důležité zkušenosti. Přesto to všechno zmizí. Psychologové označují tento fenomén jako dětskou amnézii. Zůstanou pouze věci, které jsou děti schopné pojmenovat. Osobní zážitky uchovává autobiografická paměť. Funguje jako deník. Zaznamenává se do ní vše důležité v našem životě. Tím formuje autobiografická paměť také naši identitu. Její vývoj je však závislý na učení rodného jazyka. A svou paměť můžeme aktivovat pouze pomocí řeči. Věci, které jsme se jako děti naučili, nejsou pochopitelně ztraceny. Jsou uloženy někde v našem mozku. Už k nim však nemáme přístup… -- smůla, že?