Konverzační příručka

cs Otázky – minulý čas 2   »   lt Klausimai — praeitis 2

86 [osmdesát šest]

Otázky – minulý čas 2

Otázky – minulý čas 2

86 [aštuoniasdešimt šeši]

Klausimai — praeitis 2

Vyberte, jak chcete překlad zobrazit:   
čeština litevština Poslouchat Více
Jakou kravatu jsi měl na sobě? K--į-k-k-a-a---- -t-)--y-ė-a-? K___ k__________ (___ r_______ K-k- k-k-a-a-š-į (-u- r-š-j-i- ------------------------------ Kokį kaklaraištį (tu) ryšėjai? 0
Jaké auto sis koupil / koupila? K-k- -u-omo-i-- (t-) pi-k--? K___ a_________ (___ p______ K-k- a-t-m-b-l- (-u- p-r-a-? ---------------------------- Kokį automobilį (tu) pirkai? 0
Které noviny sis předplatil / předplatila? Kokį -aik----į---u- --s---------avai? K___ l________ (___ u________________ K-k- l-i-r-š-į (-u- u-s-p-e-u-e-a-a-? ------------------------------------- Kokį laikraštį (tu) užsiprenumeravai? 0
Koho jste viděl / viděla? Ką (-ū-- -a----t-? K_ (____ p________ K- (-ū-) p-m-t-t-? ------------------ Ką (jūs) pamatėte? 0
Koho jste potkal / potkala? Ką--j-s) -u---o--? K_ (____ s________ K- (-ū-) s-t-k-t-? ------------------ Ką (jūs) sutikote? 0
Koho jste poznal / poznala? Ką -j--- -t--žino--? K_ (____ a__________ K- (-ū-) a-p-ž-n-t-? -------------------- Ką (jūs) atpažinote? 0
Kdy jste vstával / vstávala? Kad---j-s---t---ė-ė--? K___ (____ a__________ K-d- (-ū-) a-s-k-l-t-? ---------------------- Kada (jūs) atsikėlėte? 0
Kdy jste začal / začala? K-da-(jū-)--r--ėj-t-? K___ (____ p_________ K-d- (-ū-) p-a-ė-o-e- --------------------- Kada (jūs) pradėjote? 0
Kdy jste skončil / skončila? K-da (-ū-- -i-v--ės-/ n--tojo-e? K___ (____ l_______ / n_________ K-d- (-ū-) l-o-ė-ė- / n-s-o-o-e- -------------------------------- Kada (jūs) liovėtės / nustojote? 0
Proč jste se vzbudil / vzbudila? Kodėl---ū-)-at---u-o--? K____ (____ a__________ K-d-l (-ū-) a-s-b-d-t-? ----------------------- Kodėl (jūs) atsibudote? 0
Proč jste se stal / stala učitelem / učitelkou? Ko--l -j--) -ap-te-m-k---ju? K____ (____ t_____ m________ K-d-l (-ū-) t-p-t- m-k-t-j-? ---------------------------- Kodėl (jūs) tapote mokytoju? 0
Proč jste si vzal / vzala taxi? Kod-l -jū---v-žia--t--t-ks-? K____ (____ v________ t_____ K-d-l (-ū-) v-ž-a-o-e t-k-i- ---------------------------- Kodėl (jūs) važiavote taksi? 0
Odkud jste přišel / přišla? I- --r -j-s)-atė-o-e / atvykote? I_ k__ (____ a______ / a________ I- k-r (-ū-) a-ė-o-e / a-v-k-t-? -------------------------------- Iš kur (jūs) atėjote / atvykote? 0
Kam jste šel / šla? Ku- (--s- --ėjote? K__ (____ n_______ K-r (-ū-) n-ė-o-e- ------------------ Kur (jūs) nuėjote? 0
Kde jste byl / byla? Ku---jūs------t-? K__ (____ b______ K-r (-ū-) b-v-t-? ----------------- Kur (jūs) buvote? 0
Komu jsi pomohl / pomohla? K-m --u---a--ja-? K__ (___ p_______ K-m (-u- p-d-j-i- ----------------- Kam (tu) padėjai? 0
Komu jsi napsal / napsala? Ka---tu- -ar-šei? K__ (___ p_______ K-m (-u- p-r-š-i- ----------------- Kam (tu) parašei? 0
Komu jsi odpověděl / odpověděla? K-m-(tu---tsa---? K__ (___ a_______ K-m (-u- a-s-k-i- ----------------- Kam (tu) atsakei? 0

Dvoujazyčnost zlepšuje sluch

Lidé hovořící dvěma jazyky lépe slyší. Umí přesněji odlišit dva různé zvuky. K tomuto závěru došla jedna americká studie. Vědci testovali několik teenagerů. Někteří z nich vyrůstali v dvoujazyčném prostředí. Tito teenageři mluvili anglicky a španělsky. Ti ostatní mluvili pouze anglicky. Mladí lidé měli poslouchat určitou slabiku. Byla to slabika „da”. Nepatří do žádného z výše uvedených jazyků. Tato slabika jim byla přehrána do sluchátek. Přitom byla pomocí elektrod měřena jejich mozková aktivita. Po testu si teenageři poslechli tuto slabiku ještě jednou. Tentokrát však slyšeli i spoustu rušivých zvuků. Bylo to několik hlasů říkajících nesmyslné věty. Dvoujazyční jedinci reagovali na tuto slabiku velmi silně. Jejich mozek vykazoval velkou aktivitu. Dokázali slabiku přesně identifikovat s rušivými zvuky i bez nich. Teenageři hovořící jedním jazykem to nezvládli. Jejich sluch nebyl tak dobrý jako sluch jejich kolegů. Výsledek experimentu vědce překvapil. Do té doby věděli, že obzvlášť dobrý sluch mají hudebníci. Vypadá to ale, že také dvoujazyčnost trénuje lidské ucho. Lidé hovořící dvěma jazyky jsou neustále konfrontováni s různými zvuky. Jejich mozek si tedy musí vyvinout nové schopnosti. Učí se, jak odlišit různé jazykové podněty. Vědci nyní testují, jak jazykové schopnosti ovlivňují mozek. Možná může pozitivně ovlivnit sluch i to, když se člověk naučí jazyk v pozdějších letech života…