Konverzační příručka

cs V restauraci 2   »   lt Restorane 2

30 [třicet]

V restauraci 2

V restauraci 2

30 [trisdešimt]

Restorane 2

Vyberte, jak chcete překlad zobrazit:   
čeština litevština Poslouchat Více
Jablečný džus, prosím. Pra--m--bu-li---ulči-. P_____ o______ s______ P-a-o- o-u-l-ų s-l-i-. ---------------------- Prašom obuolių sulčių. 0
Limonádu, prosím. P--ša--lim-n---. P_____ l________ P-a-a- l-m-n-d-. ---------------- Prašau limonado. 0
Rajčatovou šťávu, prosím. Praš-- --m-d-rų--ul-i-. P_____ p_______ s______ P-a-a- p-m-d-r- s-l-i-. ----------------------- Prašau pomidorų sulčių. 0
Dal / dala bych si skleničku červeného vína. No---ia---au--s r-ud-no-o vyn-. N_______ t_____ r________ v____ N-r-č-a- t-u-ė- r-u-o-o-o v-n-. ------------------------------- Norėčiau taurės raudonojo vyno. 0
Dal / dala bych si skleničku bílého vína. No-ė--au ta-r-s--a---jo-----. N_______ t_____ b______ v____ N-r-č-a- t-u-ė- b-l-o-o v-n-. ----------------------------- Norėčiau taurės baltojo vyno. 0
Přineste mi prosím láhev šampaňského. No----a----tel-- ---pan-. N_______ b______ š_______ N-r-č-a- b-t-l-o š-m-a-o- ------------------------- Norėčiau butelio šampano. 0
Máš rád ryby? Ar---gsti--uv-? A_ m_____ ž____ A- m-g-t- ž-v-? --------------- Ar mėgsti žuvį? 0
Máš rád hovězí maso? A- mėg-ti -aut-e--? A_ m_____ j________ A- m-g-t- j-u-i-n-? ------------------- Ar mėgsti jautieną? 0
Máš rád vepřové maso? A--mėg-t-----u-i--ą? A_ m_____ k_________ A- m-g-t- k-a-l-e-ą- -------------------- Ar mėgsti kiaulieną? 0
Chtěl / chtěla bych nějaké bezmasé jídlo. N-rėči-u--o nor- be-m----. N_______ k_ n___ b_ m_____ N-r-č-a- k- n-r- b- m-s-s- -------------------------- Norėčiau ko nors be mėsos. 0
Chtěl / chtěla bych zeleninovou mísu. N--ė---- -a-žo-ių r--kini-. N_______ d_______ r________ N-r-č-a- d-r-o-i- r-n-i-i-. --------------------------- Norėčiau daržovių rinkinio. 0
Chtěl / chtěla bych nějaké rychlé jídlo. Norė--au-kaž-----a- i-g-- n-užtru--. N_______ k_____ k__ i____ n_________ N-r-č-a- k-ž-o- k-s i-g-i n-u-t-u-s- ------------------------------------ Norėčiau kažko, kas ilgai neužtruks. 0
Chcete to s rýží? Norite su---ži-is? N_____ s_ r_______ N-r-t- s- r-ž-a-s- ------------------ Norite su ryžiais? 0
Chcete to s těstovinama? No--t- su--a----na--? N_____ s_ m__________ N-r-t- s- m-k-r-n-i-? --------------------- Norite su makaronais? 0
Chcete to s bramborami? Nor-te--u--ul-ėm-s? N_____ s_ b________ N-r-t- s- b-l-ė-i-? ------------------- Norite su bulvėmis? 0
To mi nechutná. T-- -a--nes-an-. T__ m__ n_______ T-i m-n n-s-a-u- ---------------- Tai man neskanu. 0
To jídlo je studené. Pati-k--as-at-al-s. P_________ a_______ P-t-e-a-a- a-š-l-s- ------------------- Patiekalas atšalęs. 0
To jsem si neobjednal / neobjednala. To-aš --u-si-a--au. T_ a_ n____________ T- a- n-u-s-s-k-a-. ------------------- To aš neužsisakiau. 0

Stažení MP3 (.zip soubory)

MP3 čeština + litevština (1-100) MP3 litevština (1-100)
Nebylo nalezeno žádné video!

Jazyk a reklama

Reklama představuje zvláštní formu komunikace. Chce vytvořit kontakt mezi výrobcem a zákazníkem. Jako každý druh komunikace má i reklama svou dlouhou historii. Již v antice byly propagovány politici nebo hospody. Jazyk reklamy využívá zvláštní prvky rétoriky. Protože má určitý cíl, jde tedy o plánovanou komunikaci. Měl by upoutat naši pozornost, vzbudit náš zájem. Především bychom si ale měli propagovaný výrobek chtít koupit. Jazyk reklamy je proto zpravidla velmi jednoduchý. Používá jen málo slov a jednoduché slogany. Tím bychom měli být schopni si obsah dobře zapamatovat. Časté jsou některé slovní druhy jako adjektiva a superlativy. Popisuje výrobek jako obzvlášť výhodný. Jazyk reklamy je proto většinou velmi pozitivně zabarven. Zajímavé je, že jazyk reklamy vždy ovlivňuje kultura. To znamená, že vypovídá hodně o společnosti. V mnoha zemích dnes převládají pojmy jako krása a mládí. Také slova budoucnost a jistota se vyskytují hodně často. Zejména západní společnosti rády používají angličtinu. Angličtina je považována za moderní a mezinárodní. Proto je vhodná pro technické produkty. Prvky z románských jazyků se zase hodí pro požitky a vášeň. Používají se proto pro potraviny nebo kosmetiku. Ten, kdo používá dialekt, chce zdůraznit vlast a tradici. Názvy produktů jsou často neologismy, tedy nově vzniklá slova. Většinou nemají žádný význam, ale dobře znějí. Mnohé názvy produktů mohou ale udělat doslova díru do světa! Z názvu vysavače vzniklo dokonce sloveso - to hoover!