Konverzační příručka

cs Ve městě   »   lt Mieste

25 [dvacet pět]

Ve městě

Ve městě

25 [dvidešimt penki]

Mieste

Vyberte, jak chcete překlad zobrazit:   
čeština litevština Poslouchat Více
Chci (jet] na nádraží. (-š]-nori- --a-i-ot-]-į ge--ži-ke--- -to--. (___ n____ (_________ į g___________ s_____ (-š- n-r-u (-a-i-o-i- į g-l-ž-n-e-i- s-o-į- ------------------------------------------- (Aš] noriu (važiuoti] į geležinkelio stotį. 0
Chci (jet] na letiště. (Aš- ----- --a----ti--į --- uo-t-. (___ n____ (_________ į o__ u_____ (-š- n-r-u (-a-i-o-i- į o-o u-s-ą- ---------------------------------- (Aš] noriu (važiuoti] į oro uostą. 0
Chci (jet] do centra. (Aš------u į-m-e-t- -ent-ą. (___ n____ į m_____ c______ (-š- n-r-u į m-e-t- c-n-r-. --------------------------- (Aš] noriu į miesto centrą. 0
Jak se dostanu na nádraží? Ka---m---n--y-t--į-ge-e-i-keli- s--tį? K___ m__ n______ į g___________ s_____ K-i- m-n n-v-k-i į g-l-ž-n-e-i- s-o-į- -------------------------------------- Kaip man nuvykti į geležinkelio stotį? 0
Jak se dostanu na letiště? K-i- --n-n----ti------ uo---? K___ m__ n______ į o__ u_____ K-i- m-n n-v-k-i į o-o u-s-ą- ----------------------------- Kaip man nuvykti į oro uostą? 0
Jak se dostanu do centra? K--- m----uv-k-i-į---e-t- c--t--? K___ m__ n______ į m_____ c______ K-i- m-n n-v-k-i į m-e-t- c-n-r-? --------------------------------- Kaip man nuvykti į miesto centrą? 0
Potřebuji taxi. M-- --i-------si. M__ r_____ t_____ M-n r-i-i- t-k-i- ----------------- Man reikia taksi. 0
Potřebuji plán města. M-- reiki- -iest- -la-o. M__ r_____ m_____ p_____ M-n r-i-i- m-e-t- p-a-o- ------------------------ Man reikia miesto plano. 0
Potřebuji hotel. Ma---ei-i- --ešb-čio. M__ r_____ v_________ M-n r-i-i- v-e-b-č-o- --------------------- Man reikia viešbučio. 0
Chci si pronajmout auto. (-š] -o-ė---- iš--nu-m-t---u---ob-lį. (___ n_______ i__________ a__________ (-š- n-r-č-a- i-s-n-o-o-i a-t-m-b-l-. ------------------------------------- (Aš] norėčiau išsinuomoti automobilį. 0
Tady je moje kreditní karta. Š--i m-no ----it--ė korte-ė. Š___ m___ k________ k_______ Š-a- m-n- k-e-i-i-ė k-r-e-ė- ---------------------------- Štai mano kreditinė kortelė. 0
Tady je můj řidičský průkaz. Šta---a-o va-r-o-o-o-pa-y-ėj-m-s---t-----. Š___ m___ v_________ p__________ / t______ Š-a- m-n- v-i-u-t-j- p-ž-m-j-m-s / t-i-ė-. ------------------------------------------ Štai mano vairuotojo pažymėjimas / teisės. 0
Co je v tomto městě k vidění? K--g--i-- --ma---i-m-e--e? K_ g_____ p_______ m______ K- g-l-m- p-m-t-t- m-e-t-? -------------------------- Ką galima pamatyti mieste? 0
Běžte do starého města. N-ei-i-e į s----ie-tį. N_______ į s__________ N-e-k-t- į s-n-m-e-t-. ---------------------- Nueikite į senamiestį. 0
Zúčastněte se okružní jízdy městem. Pa--r--it- --s---si-- -o -i-stą. P_________ e_________ p_ m______ P-d-r-k-t- e-s-u-s-j- p- m-e-t-. -------------------------------- Padarykite ekskursiją po miestą. 0
Běžte do přístavu. Nue--it- --uost-. N_______ į u_____ N-e-k-t- į u-s-ą- ----------------- Nueikite į uostą. 0
Zúčastněte se okružní jízdy přístavem. Pa-a-yki-- eks--r-iją -----stą. P_________ e_________ p_ u_____ P-d-r-k-t- e-s-u-s-j- p- u-s-ą- ------------------------------- Padarykite ekskursiją po uostą. 0
Jaké další pamětihodnosti jsou tady ještě? Ko----įžy-y-i- -a- -r- -e to? K____ į_______ d__ y__ b_ t__ K-k-ų į-y-y-i- d-r y-a b- t-? ----------------------------- Kokių įžymybių dar yra be to? 0

Stažení MP3 (.zip soubory)

MP3 čeština + litevština (1-100) MP3 litevština (1-100)
Nebylo nalezeno žádné video!

Slovanské jazyky

Slovanský jazyk je mateřským jazykem pro 300 miliónů lidí. Patří k indoevropským jazykům. Existuje zhruba 20 slovanských jazyků. Nejvýznamnějším z nich je ruština. Tu používá jako svůj mateřský jazyk více než 150 miliónů lidí. Po ní následuje polština a ukrajinština s více než 50 milióny mluvčími. Jazykověda slovanské jazyky rozděluje na tyto skupiny: západoslovanské, východoslovanské a jihoslovanské jazyky. Mezi západoslovanské jazyky patří polština, čeština a slovenština. Ruština, ukrajinština a běloruština jsou východoslovanské jazyky. K jihoslovanským jazykům patří srbština, chorvatština a bulharština. Kromě toho existuje mnoho dalších slovanských jazyků. Těmi však hovoří relativně málo lidí. Slovanské jazyky mají společný prajazyk. Jednotlivé jazyky se z něho vyvinuly relativně pozdě. Jsou tedy mladší než jazyky germánské a románské. Velká část slovní zásoby slovanských jazyků je podobná. Je to tím, že se od sebe oddělily relativně pozdě. Z vědeckého hlediska jsou slovanské jazyky konzervativní. To znamená, že obsahují stále množství starých struktur. Jiné indoevropské jazyky tyto staré formy již ztratily. Slovanské jazyky jsou proto pro výzkum velmi zajímavé. Z výzkumu lze získat poznatky o dřívějších jazycích. Vědci doufají, že se dostanou k počátkům indoevropských jazyků. Charakteristickým znakem slovanských jazyků je málo samohlásek. Kromě toho mají hodně znaků, které se v jiných jazycích nevyskytují. S jejich výslovností mají proto často problémy především Západoevropané. Ale žádný strach - všechno bude dobré! Polsky: Wszystko będzie dobrze!