Konverzační příručka

cs Části těla   »   lt Kūno dalys

58 [padesát osm]

Části těla

Části těla

58 [penkiasdešimt aštuoni]

Kūno dalys

Vyberte, jak chcete překlad zobrazit:   
čeština litevština Poslouchat Více
Nakreslím muže. (-š--pi--iu --rą. (___ p_____ v____ (-š- p-e-i- v-r-. ----------------- (Aš) piešiu vyrą. 0
Nejdříve hlavu. Pi-mia-s-a ----ą. P_________ g_____ P-r-i-u-i- g-l-ą- ----------------- Pirmiausia galvą. 0
Ten muž má na sobě klobouk. V---s -eš-o-a------ėl-. V____ n______ s________ V-r-s n-š-o-a s-r-b-l-. ----------------------- Vyras nešioja skrybėlę. 0
Jeho vlasy nejsou vidět. P-a--- -ematy--. P_____ n________ P-a-k- n-m-t-t-. ---------------- Plaukų nematyti. 0
Ani jeho uši nejsou vidět. Ausų--a---p-t --m-t--i. A___ t___ p__ n________ A-s- t-i- p-t n-m-t-t-. ----------------------- Ausų taip pat nematyti. 0
Ani jeho záda nejsou vidět. N-g-r-s --ip p-t-----t--i. N______ t___ p__ n________ N-g-r-s t-i- p-t n-m-t-t-. -------------------------- Nugaros taip pat nematyti. 0
Nakreslím mu oči a ústa. (-----i-ši--aki---- -ur--. (___ p_____ a___ i_ b_____ (-š- p-e-i- a-i- i- b-r-ą- -------------------------- (Aš) piešiu akis ir burną. 0
Ten muž tančí a směje se. Vyras-š----i------i---. V____ š___ i_ j________ V-r-s š-k- i- j-o-i-s-. ----------------------- Vyras šoka ir juokiasi. 0
Ten muž má dlouhý nos. V-r-s--u-i -lgą ----. V____ t___ i___ n____ V-r-s t-r- i-g- n-s-. --------------------- Vyras turi ilgą nosį. 0
V rukou drží hůl. R---o-e--is l-i-- laz--. R______ j__ l____ l_____ R-n-o-e j-s l-i-o l-z-ą- ------------------------ Rankose jis laiko lazdą. 0
Kolem krku má také šálu. Ant---kl------užs--iš-- -a--ką. A__ k____ j__ u________ š______ A-t k-k-o j-s u-s-r-š-s š-l-k-. ------------------------------- Ant kaklo jis užsirišęs šaliką. 0
Je zima a je chladno. Dab-- ž---a -----lta. D____ ž____ i_ š_____ D-b-r ž-e-a i- š-l-a- --------------------- Dabar žiema ir šalta. 0
Jeho paže jsou silné. Rank-- s-i--io-. R_____ s________ R-n-o- s-i-r-o-. ---------------- Rankos stiprios. 0
I jeho nohy jsou silné. K---s ta-p-pa-----pr-os. K____ t___ p__ s________ K-j-s t-i- p-t s-i-r-o-. ------------------------ Kojos taip pat stiprios. 0
Ten muž je ze sněhu. V-r-- yr---š-sni-go. V____ y__ i_ s______ V-r-s y-a i- s-i-g-. -------------------- Vyras yra iš sniego. 0
Nemá na sobě žádné kalhoty a žádný kabát. Ji--ne-e--oja -e--i------a--o. J__ n________ k_____ i_ p_____ J-s n-n-š-o-a k-l-i- i- p-l-o- ------------------------------ Jis nenešioja kelnių ir palto. 0
Ale nemrzne. B---v-r-i -e-a---. B__ v____ n_______ B-t v-r-i n-š-l-a- ------------------ Bet vyrui nešalta. 0
Je to sněhulák. J----r--s------e---g-ni-. J__ y__ s____ b__________ J-s y-a s-n-s b-s-e-e-i-. ------------------------- Jis yra senis besmegenis. 0

Stažení MP3 (.zip soubory)

MP3 čeština + litevština (1-100) MP3 litevština (1-100)
Nebylo nalezeno žádné video!

Jazyk našich předků

Moderní jazyky mohou lingvisté analyzovat. K tomu se používají různé metody. Jak ale lidé mluvili před mnoha tisíci lety? Odpověď na tuto otázku je mnohem těžší. Přesto se jí vědci zaobírají již dlouhá léta. Rádi by zjistili, jak se dříve mluvilo. Snaží se proto rekonstruovat staré jazykové formy. Američtí vědci právě učinili zajímavý objev. Analyzovali více než 2 000 jazyků. Zkoumali přitom především větnou stavbu těchto jazyků. Výsledky jejich studie byly velmi zajímavé. Zhruba polovina jazyků měla větnou stavbu S-O-V. To znamená, že u vět platil tento princip: podmět (Subject), předmět (Object), přísudek (Verb). Více než 700 jazyků se řídí strukturou S-V-O. A zhruba 160 jazyků používá systém V-S-O. Jen asi 40 jazyků užívá stavbu V-O-S. U 120 jazyků se prokázala smíšená forma. Na druhou stranu, systémy O-V-S a O-S-V jsou mnohem vzácnější. Většina zkoumaných jazyků užívá princip S-O-V. Jsou to například perština, japonština nebo turečtina. Většina současných živých jazyků se však řídí strukturou S-V-O. U dnešních indoevropských jazyků tato větná stavba převažuje. Vědci věří, že model S-O-V se používal v minulosti. Tato stavba byla základem všech jazyků. Potom se však jazyky vyvíjely odlišně. Zatím nevíme, proč se to stalo. Různé typy větné stavby ale musejí mít nějaký důvod. Neboť v evolučním vývoji přežije jen to, co má určité výhody...