Konverzační příručka

cs V restauraci 4   »   lt Restorane 4

32 [třicet dva]

V restauraci 4

V restauraci 4

32 [trisdešimt du]

Restorane 4

Vyberte, jak chcete překlad zobrazit:   
čeština litevština Poslouchat Více
Jednou hranolky s kečupem. Po-cij--k-p-- bu---ų su-pom---rų--ad--u. P______ k____ b_____ s_ p_______ p______ P-r-i-ą k-p-ų b-l-i- s- p-m-d-r- p-d-ž-. ---------------------------------------- Porciją keptų bulvių su pomidorų padažu. 0
A dvakrát s majonézou. Ir--v----rcij-- ---maj-n-zu. I_ d__ p_______ s_ m________ I- d-i p-r-i-a- s- m-j-n-z-. ---------------------------- Ir dvi porcijas su majonezu. 0
A třikrát párek s hořčicí. I- t--- por-ijas----t- --š----ų su -a---yč---i-. I_ t___ p_______ k____ d_______ s_ g____________ I- t-i- p-r-i-a- k-p-ų d-š-e-i- s- g-r-t-č-o-i-. ------------------------------------------------ Ir tris porcijas keptų dešrelių su garstyčiomis. 0
Jakou máte zeleninu? K---- --rž--ių-t----e? K____ d_______ t______ K-k-ų d-r-o-i- t-r-t-? ---------------------- Kokių daržovių turite? 0
Máte fazole? Ar --r-te-p---li--/--upų? A_ t_____ p______ / p____ A- t-r-t- p-p-l-ų / p-p-? ------------------------- Ar turite pupelių / pupų? 0
Máte květák? Ar -----e -ied--ių--o--st-? A_ t_____ ž_______ k_______ A- t-r-t- ž-e-i-i- k-p-s-ų- --------------------------- Ar turite žiedinių kopūstų? 0
Mám rád / ráda kukuřici. (-š- mė--tu ku----z-s. (___ m_____ k_________ (-š- m-g-t- k-k-r-z-s- ---------------------- (Aš) mėgstu kukurūzus. 0
Mám rád / ráda okurky. (Aš) m-g-tu a--r-us. (___ m_____ a_______ (-š- m-g-t- a-u-k-s- -------------------- (Aš) mėgstu agurkus. 0
Mám rád / ráda rajčata. (A-- -ė-stu p-----r--. (___ m_____ p_________ (-š- m-g-t- p-m-d-r-s- ---------------------- (Aš) mėgstu pomidorus. 0
Máte také rád / ráda pórek? Ar --gs-at- -r --og-nų la--kus? A_ m_______ i_ s______ l_______ A- m-g-t-t- i- s-o-ū-ų l-i-k-s- ------------------------------- Ar mėgstate ir svogūnų laiškus? 0
Máte také rád / ráda kyselé zelí? Ar m-g-ta-e-ir r----ntu-----ūs---? A_ m_______ i_ r________ k________ A- m-g-t-t- i- r-u-i-t-s k-p-s-u-? ---------------------------------- Ar mėgstate ir raugintus kopūstus? 0
Máte také rád / ráda čočku? Ar -ė--ta----- lęšiu-? A_ m_______ i_ l______ A- m-g-t-t- i- l-š-u-? ---------------------- Ar mėgstate ir lęšius? 0
Máš také rád / ráda mrkev? A---ėgs-i -- -o-kas? A_ m_____ i_ m______ A- m-g-t- i- m-r-a-? -------------------- Ar mėgsti ir morkas? 0
Máš také rád / ráda brokolici? Ar ---s-- ---b-o-ol---? A_ m_____ i_ b_________ A- m-g-t- i- b-o-o-i-s- ----------------------- Ar mėgsti ir brokolius? 0
Máš také rád / ráda papriku? Ar mė--ti-i- p---i--? A_ m_____ i_ p_______ A- m-g-t- i- p-p-i-a- --------------------- Ar mėgsti ir paprika? 0
Nemám rád cibuli. (A-) ne--g--u--vo--nų. (___ n_______ s_______ (-š- n-m-g-t- s-o-ū-ų- ---------------------- (Aš) nemėgstu svogūnų. 0
Nemám rád olivy. (Aš---e-ėg-t----yv--g-ų. (___ n_______ a_________ (-š- n-m-g-t- a-y-u-g-ų- ------------------------ (Aš) nemėgstu alyvuogių. 0
Nemám rád houby. (A-- --m-g-tu----b-. (___ n_______ g_____ (-š- n-m-g-t- g-y-ų- -------------------- (Aš) nemėgstu grybų. 0

Stažení MP3 (.zip soubory)

MP3 čeština + litevština (1-100) MP3 litevština (1-100)
Nebylo nalezeno žádné video!

Tónové jazyky

Většina jazyků, kterými se na světě mluví, jsou tónové. U tónových jazyků je rozhodující výška tónů. Ta určuje, jaký význam slova nebo slabiky mají. Tón je tedy pevně spojen se slovem. Většina jazyků, kterými se hovoří v Asii, jsou tónové. Patří k nim například čínština, thajština a vietnamština. Také v Africe je mnoho tónových jazyků. Mnohé domorodé jazyky Ameriky patří rovněž k tónovým jazykům. Indoevropské jazyky obsahují většinou jen tonální prvky. To se týká například i švédštiny nebo srbštiny. Počet tónových výšek se v jednotlivých jazycích liší. V čínštině existují čtyři různé tóny. Slabika ma může tak mít čtyři významy. Znamená matka, konopí, kůň a nadávat . Zajímavé je, že tónové jazyky mají vliv i na náš sluch. Ukázaly to studie týkající se absolutního sluchu. Absolutní sluch je schopnost přesně určit výšku tónu. V Evropě a Severní Americe se absolutní sluch vyskytuje jen zřídka. Má jej méně než 1 člověk z 10 000. U rodilých mluvčích čínštiny je tomu jinak. Zde má tuto zvláštní schopnost 9krát více lidí. Jako malé děti jsme měli absolutní sluch všichni. Potřebujeme jej totiž, abychom se naučili správně mluvit. Bohužel však jej většina lidí zase ztratí. Výška tónů je samozřejmě důležitá také v hudbě. To platí zejména pro kultury, které mluví tónovými jazyky. Ty musí melodii velmi přesně dodržovat. Jinak může být z krásné milostné písně nesmyslný zpěv!