Konverzační příručka

cs Úklid   »   lt Tvarkymasis namuose

18 [osmnáct]

Úklid

Úklid

18 [aštuoniolika]

Tvarkymasis namuose

Vyberte, jak chcete překlad zobrazit:   
čeština litevština Poslouchat Více
Dnes je sobota. Š---dien ----a---n--. Š_______ š___________ Š-a-d-e- š-š-a-i-n-s- --------------------- Šiandien šeštadienis. 0
Dnes máme čas. Š--n-i-----es---ur-me l-ik-. Š_______ (____ t_____ l_____ Š-a-d-e- (-e-) t-r-m- l-i-o- ---------------------------- Šiandien (mes) turime laiko. 0
Dnes uklidíme byt. Ši--die- --e-) -alome-b---. Š_______ (____ v_____ b____ Š-a-d-e- (-e-) v-l-m- b-t-. --------------------------- Šiandien (mes) valome butą. 0
Já uklidím koupelnu. A--val-u / -v---i--vo-ią. A_ v____ / š______ v_____ A- v-l-u / š-e-č-u v-n-ą- ------------------------- Aš valau / šveičiu vonią. 0
Můj manžel umyje auto. M-no v-r---p--una au-om---l-. M___ v____ p_____ a__________ M-n- v-r-s p-a-n- a-t-m-b-l-. ----------------------------- Mano vyras plauna automobilį. 0
Děti umyjí kola. V--k---val---v--ači--. V_____ v___ d_________ V-i-a- v-l- d-i-a-i-s- ---------------------- Vaikai valo dviračius. 0
Babička zalije květiny. Se-elė---isto g-l-s. S_____ l_____ g_____ S-n-l- l-i-t- g-l-s- -------------------- Senelė laisto gėles. 0
Děti si uklidí dětský pokoj. Va-k-i-tvar-o v-ikų---mbar-. V_____ t_____ v____ k_______ V-i-a- t-a-k- v-i-ų k-m-a-į- ---------------------------- Vaikai tvarko vaikų kambarį. 0
Můj manžel si uklidí svůj psací stůl. M--o--yras-tv--ko--a-- -a---ąj- st-lą. M___ v____ t_____ s___ r_______ s_____ M-n- v-r-s t-a-k- s-v- r-š-m-j- s-a-ą- -------------------------------------- Mano vyras tvarko savo rašomąjį stalą. 0
Dám prádlo do pračky. (--) ded- sk--b--i---į----lb-k--. (___ d___ s_________ į s_________ (-š- d-d- s-a-b-n-u- į s-a-b-k-ę- --------------------------------- (Aš) dedu skalbinius į skalbyklę. 0
Pověsím prádlo. (A-)-----ust-u-sk-lb-n-u-. (___ d________ s__________ (-š- d-i-u-t-u s-a-b-n-u-. -------------------------- (Aš) džiaustau skalbinius. 0
Vyžehlím prádlo. (A-)---gi-u---albinius. (___ l_____ s__________ (-š- l-g-n- s-a-b-n-u-. ----------------------- (Aš) lyginu skalbinius. 0
Okna jsou špinavá. L-ng-i -y--- n-š--r--. L_____ (____ n________ L-n-a- (-r-) n-š-a-ū-. ---------------------- Langai (yra) nešvarūs. 0
Podlaha je špinavá. G-i-dys ---a----šv--i--. G______ (____ n_________ G-i-d-s (-r-) n-š-a-i-s- ------------------------ Grindys (yra) nešvarios. 0
Nádobí je špinavé. I-------r-) --š-a-ūs. I____ (____ n________ I-d-i (-r-) n-š-a-ū-. --------------------- Indai (yra) nešvarūs. 0
Kdo umyje okna? Kas v-lo -an-us? K__ v___ l______ K-s v-l- l-n-u-? ---------------- Kas valo langus? 0
Kdo vyluxuje? Kas --ur--- -ulk-s? K__ s______ d______ K-s s-u-b-a d-l-e-? ------------------- Kas siurbia dulkes? 0
Kdo umyje nádobí? Kas p-auna -n-u-? K__ p_____ i_____ K-s p-a-n- i-d-s- ----------------- Kas plauna indus? 0

Včasné učení

Cizí jazyky jsou stále důležitější. To platí i v profesionálním životě. Počet lidí, kteří se učí cizí jazyky, se proto zvyšuje. I mnoho rodičů si přeje, aby se jejich děti učily jazyky. Nejlépe již v mládí. Na celém světě existuje proto už celá řada mezinárodních základních škol. Také mateřské školky s vícejazyčnou výukou jsou stále oblíbenější. Začít s učením tak brzy, má své výhody. Je to dáno vývojem našeho mozku. Až do 4 let věku se v mozku tvoří struktury pro jazyky. Neuronální sítě nám pomáhají při učení. Později se nové struktury vytvářejí obtížněji. Starší děti a dospělí se učí cizí jazyky mnohem hůř. Proto bychom měli časný vývoj našeho mozku aktivně podporovat. Krátce řečeno: čím dříve, tím lépe. Jsou však i lidé, kteří časné učení kritizují. Mají strach, že mnohojazyčnost malé děti přetěžuje. Navíc existuje nebezpečí, že se žádný jazyk nenaučí pořádně. Z vědeckého hlediska jsou však tyto obavy neopodstatněné. Většina lingvistů a neuropsychologů jsou optimisté. Ve svých studiích na toto téma došli k pozitivním výsledkům. Děti se většinou učí cizí jazyky rády. A: když se děti učí jazyk, také v tom jazyce myslí. Proto prostřednictvím cizích jazyků poznávají i svou mateřštinu. Ze znalosti jazyků potom profitují celý život. Je dokonce lepší začít s těžkými jazyky. Neboť mozek dětí se učí rychle a intuitivně. Je jim jedno, jestli si pamatují hello, ciao nebo néih hóu .