Konverzační příručka

cs Osoby   »   lt Asmenys

1 [jedna]

Osoby

Osoby

1 [vienas]

Asmenys

Vyberte, jak chcete překlad zobrazit:   
čeština litevština Poslouchat Více
a_ a- -- 0
já a ty aš i- tu a_ i_ t_ a- i- t- -------- aš ir tu 0
my oba / my obě mes--bu m__ a__ m-s a-u ------- mes abu 0
on j-s j__ j-s --- jis 0
on a ona jis ---ji j__ i_ j_ j-s i- j- --------- jis ir ji 0
oni oba / ony obě ji- --u j__ a__ j-e a-u ------- jie abu 0
muž v-r-s v____ v-r-s ----- vyras 0
žena mo-e--s m______ m-t-r-s ------- moteris 0
dítě vai--s v_____ v-i-a- ------ vaikas 0
rodina š-i-a š____ š-i-a ----- šeima 0
moje rodina ma------ma m___ š____ m-n- š-i-a ---------- mano šeima 0
Moje rodina je tady. M--o ---m--(yra)-či-. M___ š____ (____ č___ M-n- š-i-a (-r-) č-a- --------------------- Mano šeima (yra) čia. 0
Jsem tady. Aš --s---čia. A_ (____ č___ A- (-s-) č-a- ------------- Aš (esu) čia. 0
Jsi tady. T--(e-i--č--. T_ (____ č___ T- (-s-) č-a- ------------- Tu (esi) čia. 0
On je tady a ona je tady. J-s (---) --a--r--- -y-a)----. J__ (____ č__ i_ j_ (____ č___ J-s (-r-) č-a i- j- (-r-) č-a- ------------------------------ Jis (yra) čia ir ji (yra) čia. 0
Jsme tady. M-s---sa-e)-č--. M__ (______ č___ M-s (-s-m-) č-a- ---------------- Mes (esame) čia. 0
Jste tady. J------at-- --a. J__ (______ č___ J-s (-s-t-) č-a- ---------------- Jūs (esate) čia. 0
Všichni jsou tady. J-e-vis- ---a) č-a. J__ v___ (____ č___ J-e v-s- (-r-) č-a- ------------------- Jie visi (yra) čia. 0

Učením jazyků proti Alzheimerovi

Kdo chce zůstat dlouho duševně zdráv, měl by se učit jazyky. Znalost jazyků může chránit před demencí. To prokázaly mnohé vědecké studie. Věk přitom nehraje roli. Důležité je jen pravidelně trénovat mozek. Učení slovíček aktivuje různé části mozku. Ty řídí důležité kognitivní procesy. Lidé, kteří hovoří více jazyky, jsou proto pozornější. Také se lépe soustředí. Vícejazyčnost má však i další výhody. Multilingvní lidé se i lépe rozhodují. Také se rychleji rozhodují. Je to tím, že jejich mozek se naučil výběru. Pro jednu věc zná totiž minimálně dva termíny. Každý takový termín představuje jednu možnost. Lidé hovořící více jazyky se proto musí neustále rozhodovat. Jejich mozek je vycvičen k výběru z více možností. A tento trénink neprocvičuje jen řečové centrum. Znalost více jazyků je prospěšná i pro další části mozku. Znalost jazyků také znamená lepší kognitivní kontrolu. Samozřejmě, že učením cizích jazyků nelze demenci zabránit. Tato nemoc však postupuje u lidí hovořících více jazyky pomaleji. Zdá se, že jejich mozek umí její následky lépe kompenzovat. Symptomy demence se u lidí studujících cizí jazyky tolik neprojevují. Nebývají tolik zmateni ani nezapomínají. Studium jazyků je tedy prospěšné v mládí i ve stáří. A s každým dalším jazykem je učení snazší. Místo po léku bychom proto měli sáhnout po slovníku!