Konverzační příručka

cs Čísla   »   lt Skaičiai

7 [sedm]

Čísla

Čísla

7 [septyni]

Skaičiai

Vyberte, jak chcete překlad zobrazit:   
čeština litevština Poslouchat Více
Počítám: Aš ska-č-u-j-: A_ s__________ A- s-a-č-u-j-: -------------- Aš skaičiuoju: 0
jedna, dvě, tři v-e-as,-du--t-ys v______ d__ t___ v-e-a-, d-, t-y- ---------------- vienas, du, trys 0
Počítám do tří. (Aš----a-č----u --i----jų. (___ s_________ i__ t_____ (-š- s-a-č-u-j- i-i t-i-ų- -------------------------- (Aš) skaičiuoju iki trijų. 0
Počítám dále: (--)-sk-ič-u--u-t--i-u: (___ s_________ t______ (-š- s-a-č-u-j- t-l-a-: ----------------------- (Aš) skaičiuoju toliau: 0
čtyři, pět, šest, ketu--- pe--i- š-ši k______ p_____ š___ k-t-r-, p-n-i- š-š- ------------------- keturi, penki, šeši 0
sedm, osm, devět s---y-i- a----ni,----yni s_______ a_______ d_____ s-p-y-i- a-t-o-i- d-v-n- ------------------------ septyni, aštuoni, devyni 0
Počítám. A--s---čiuo--. A_ s__________ A- s-a-č-u-j-. -------------- Aš skaičiuoju. 0
Počítáš. T- --a---uoj-. T_ s__________ T- s-a-č-u-j-. -------------- Tu skaičiuoji. 0
Počítá. J-s -ka-č--oja. J__ s__________ J-s s-a-č-u-j-. --------------- Jis skaičiuoja. 0
Jedna. První. Vie-as.------s. V______ P______ V-e-a-. P-r-a-. --------------- Vienas. Pirmas. 0
Dvě. Druhý. D-.-Ant-as. D__ A______ D-. A-t-a-. ----------- Du. Antras. 0
Tři. Třetí. T-ys- T-e-i-s. T____ T_______ T-y-. T-e-i-s- -------------- Trys. Trečias. 0
Čtyři. Čtvrtý. Ke-ur---K---i----. K______ K_________ K-t-r-. K-t-i-t-s- ------------------ Keturi. Ketvirtas. 0
Pět. Pátý. Pen--.--e-k-a-. P_____ P_______ P-n-i- P-n-t-s- --------------- Penki. Penktas. 0
Šest. Šestý. Š-ši. ----a-. Š____ Š______ Š-š-. Š-š-a-. ------------- Šeši. Šeštas. 0
Sedm. Sedmý. Sep--ni--S----nta-. S_______ S_________ S-p-y-i- S-p-i-t-s- ------------------- Septyni. Septintas. 0
Osm. Osmý. A--u-ni------n-a-. A_______ A________ A-t-o-i- A-t-n-a-. ------------------ Aštuoni. Aštuntas. 0
Devět. Devátý. D-v-ni. -e---tas. D______ D________ D-v-n-. D-v-n-a-. ----------------- Devyni. Devintas. 0

Myšlení a jazyk

Myšlení je závislé na našem jazyku. Když myslíme, „mluvíme“ sami se sebou. Náš jazyk tím ovlivňuje náš pohled na věc. Můžeme však navzdory jazykovým rozdílům myslet stejně? Nebo myslíme jinak, protože i jinak mluvíme? Každý národ má svou vlastní slovní zásobu. V mnoha jazycích určitá slova chybí. Jsou národy, které nerozlišují zelenou a modrou. Lidé používají stejné slovo pro obě barvy. A rozeznávají barvy hůře než ostatní národy! Barevné odstíny a složené barvy nerozeznají vůbec. Mají problémy i s popisem barvy. Jiné jazyky mají zase málo číslovek. Lidé, kteří je používají, umí také hůře počítat. Jsou i jazyky, ve kterých se nerozlišuje vlevo a vpravo . Lidé mluví o severu a jihu a západu a východu. A umí se velmi dobře geograficky orientovat. Pojmům vlevo a vpravo však nerozumějí. Naše myšlení však přirozeně neovlivňuje jen náš jazyk. Dotvářejí jej také prostředí a náš každodenní život. Jakou roli tedy jazyk hraje? Vymezuje určitým způsobem naše myšlení? Nebo máme slova jen pro to, co si také myslíme? Co je příčina a co je důsledek? Na všechny tyto otázky ještě neznáme odpověď. Hledají ji vědci zkoumající mozek i lingvisté. Je to však téma, které se týká nás všech… Jsi tím, jak mluvíš?!