Konverzační příručka

cs Ve vlaku   »   lt Traukinyje

34 [třicet čtyři]

Ve vlaku

Ve vlaku

34 [trisdešimt keturi]

Traukinyje

Vyberte, jak chcete překlad zobrazit:   
čeština litevština Poslouchat Více
Je to vlak do Berlína? Ar t----ra-k-ny- į Be---ną? A_ t__ t________ į B_______ A- t-i t-a-k-n-s į B-r-y-ą- --------------------------- Ar tai traukinys į Berlyną? 0
V kolik hodin ten vlak odjíždí? K-da --au-i-ys-i-v---ta? K___ t________ i________ K-d- t-a-k-n-s i-v-k-t-? ------------------------ Kada traukinys išvyksta? 0
V kolik hodin dorazí ten vlak do Berlína? K-d- --au-iny----v---ta į-----yn-? K___ t________ a_______ į B_______ K-d- t-a-k-n-s a-v-k-t- į B-r-y-ą- ---------------------------------- Kada traukinys atvyksta į Berlyną? 0
S dovolením, mohu projít? Ats--ra-a-,-a-----iu-----iti? A__________ a_ g____ p_______ A-s-p-a-a-, a- g-l-u p-a-i-i- ----------------------------- Atsiprašau, ar galiu praeiti? 0
Myslím, že toto je mé místo. (--) -ana-,--a- -------o-v--ta. (___ m_____ k__ t__ m___ v_____ (-š- m-n-u- k-d t-i m-n- v-e-a- ------------------------------- (Aš) manau, kad tai mano vieta. 0
Myslím, že sedíte na mém místě. (-š) -a-a-, ka- --ū-)--ėdi-e m--o-vie-oj-. (___ m_____ k__ (____ s_____ m___ v_______ (-š- m-n-u- k-d (-ū-) s-d-t- m-n- v-e-o-e- ------------------------------------------ (Aš) manau, kad (jūs) sėdite mano vietoje. 0
Kde je spací vůz? K-r--ra----g--asis--a-onas? K__ y__ m_________ v_______ K-r y-a m-e-a-a-i- v-g-n-s- --------------------------- Kur yra miegamasis vagonas? 0
Spací vůz je na konci vlaku. Miega-a-i--vag-n---y-a-----kin----al-. M_________ v______ y__ t________ g____ M-e-a-a-i- v-g-n-s y-a t-a-k-n-o g-l-. -------------------------------------- Miegamasis vagonas yra traukinio gale. 0
A kde je jídelní vůz? – Vepředu. O --r yr----g-n-s-res--r-n-s--- -r--kyj-. O k__ y__ v__________________ — P________ O k-r y-a v-g-n-s-r-s-o-a-a-? — P-i-k-j-. ----------------------------------------- O kur yra vagonas-restoranas? — Priekyje. 0
Mohu spát dole? Ar-galiu -ie-oti--pa--oje? A_ g____ m______ a________ A- g-l-u m-e-o-i a-a-i-j-? -------------------------- Ar galiu miegoti apačioje? 0
Mohl bych spát uprostřed? A----l----iego---vid--yj-? A_ g____ m______ v________ A- g-l-u m-e-o-i v-d-r-j-? -------------------------- Ar galiu miegoti viduryje? 0
Mohl bych spát nahoře? Ar-g--iu mi--oti--ir-uj-? A_ g____ m______ v_______ A- g-l-u m-e-o-i v-r-u-e- ------------------------- Ar galiu miegoti viršuje? 0
Kdy budeme na hranici? K--- bū-i-e p--e--i-no-? K___ b_____ p___ s______ K-d- b-s-m- p-i- s-e-o-? ------------------------ Kada būsime prie sienos? 0
Jak dlouho trvá cesta do Berlína? Kiek t----- ke-i-n- į-B-r---ą? K___ t_____ k______ į B_______ K-e- t-u-k- k-l-o-ė į B-r-y-ą- ------------------------------ Kiek trunka kelionė į Berlyną? 0
Má ten vlak zpoždění? Ar t-a---n-- v-l---a? A_ t________ v_______ A- t-a-k-n-s v-l-o-a- --------------------- Ar traukinys vėluoja? 0
Máte něco na čtení? A- -urit- k- n-rs---sk--t-ti? A_ t_____ k_ n___ p__________ A- t-r-t- k- n-r- p-s-a-t-t-? ----------------------------- Ar turite ką nors paskaityti? 0
Je tady možné koupit něco k jídlu a pití? Ar-či--ga--m- gauti -o-n----(p----a---t- ir -at--) ger--? A_ č__ g_____ g____ k_ n___ (___ v______ i_ (_____ g_____ A- č-a g-l-m- g-u-i k- n-r- (-a- v-l-y-i i- (-t-i- g-r-i- --------------------------------------------------------- Ar čia galima gauti ko nors (pa) valgyti ir (atsi) gerti? 0
Můžete mě vzbudit v 7 hodin? A- gal-t----n---a-a----i --(s---intą)-va--n-ą? A_ g_____ m___ p________ 7 (_________ v_______ A- g-l-t- m-n- p-ž-d-n-i 7 (-e-t-n-ą- v-l-n-ą- ---------------------------------------------- Ar galite mane pažadinti 7 (septintą) valandą? 0

Miminka umí odezírat ze rtů!

Když se miminka učí mluvit, dívají se svým rodičům na ústa. K tomu dospěli vývojoví psychologové. Zhruba od šesti měsíců začínají děti odezírat ze rtů. Učí se, jak pohybovat rty, aby vytvořily hlásku. Když je dětem rok, už některým slovům rozumí. Od tohoto věku se lidem dívají zase do očí. Získávají tím mnoho důležitých informací. Z očí poznají, jestli jsou jejich rodiče veselí nebo smutní. Tímto způsobem se učí poznávat pocity. Zajímavé je, když na ně mluvíte cizím jazykem. Potom totiž opět začnou odezírat ze rtů. Učí se tak tvořit cizí hlásky. Mluvíte-li s dětmi, měli byste se tedy na ně vždy dívat. Kromě toho potřebují děti ke svému jazykovému vývoji dialog. Rodiče totiž velmi často opakují, co děti řeknou. Děti tedy dostávají zpětnou vazbu. Pro malé děti je velmi důležitá. Vědí, že jim rozumíte. A to je motivuje. Rády potom v učení pokračují. Nestačí tedy dětem jen přehrávat audiokazety. To, že děti opravdu umějí odezírat ze rtů, dokazují studie. Malým dětem byly například přehrávány videa bez zvuku. Šlo o videa v jejich mateřském a cizím jazyce. Videa ve svém mateřském jazyce sledovaly děti déle. Dávaly při nich i větší pozor. První slova dětí jsou však na celém světě stejná. Máma a táta - vysloví snadno ve všech jazycích!