Konverzační příručka

cs smět něco   »   lt ką galėti (turėti leidimą, sutikimą)

73 [sedmdesát tři]

smět něco

smět něco

73 [septyniasdešimt trys]

ką galėti (turėti leidimą, sutikimą)

Vyberte, jak chcete překlad zobrazit:   
čeština litevština Poslouchat Více
Smíš už řídit auto? A- ta--jau----im--v--ru--- a-t--ob-lį? A_ t__ j__ g_____ v_______ a__________ A- t-u j-u g-l-m- v-i-u-t- a-t-m-b-l-? -------------------------------------- Ar tau jau galima vairuoti automobilį? 0
Smíš už pít alkohol? A--------u -ali-----r-i -lkoh-l-? A_ t__ j__ g_____ g____ a________ A- t-u j-u g-l-m- g-r-i a-k-h-l-? --------------------------------- Ar tau jau galima gerti alkoholį? 0
Smíš už sám / sama cestovat do zahraničí? Ar t-u-j-u ---i-a-vi-na--v--iuo---------en-? A_ t__ j__ g_____ v_____ v_______ į u_______ A- t-u j-u g-l-m- v-e-a- v-ž-u-t- į u-s-e-į- -------------------------------------------- Ar tau jau galima vienam važiuoti į užsienį? 0
smět galėti-(t-r------id--ą, ----k--ą) g_____ (______ l_______ s________ g-l-t- (-u-ė-i l-i-i-ą- s-t-k-m-) --------------------------------- galėti (turėti leidimą, sutikimą) 0
Smíme tady kouřit? Ar mes -i---al-me r-----? A_ m__ č__ g_____ r______ A- m-s č-a g-l-m- r-k-t-? ------------------------- Ar mes čia galime rūkyti? 0
Smí se tu kouřit? Ar---a galima rū-y--? A_ č__ g_____ r______ A- č-a g-l-m- r-k-t-? --------------------- Ar čia galima rūkyti? 0
Lze platit kreditní kartou? A- ga---- s---kėt- k-e-i--ne -o--e-e? A_ g_____ s_______ k________ k_______ A- g-l-m- s-m-k-t- k-e-i-i-e k-r-e-e- ------------------------------------- Ar galima sumokėti kreditine kortele? 0
Lze platit šekem? Ar-ga-ima --mok-------ia-s? A_ g_____ s_______ č_______ A- g-l-m- s-m-k-t- č-k-a-s- --------------------------- Ar galima sumokėti čekiais? 0
Lze platit hotově? A- ---ima-s--o--t--ti--g--n-is--is? A_ g_____ s_______ t__ g___________ A- g-l-m- s-m-k-t- t-k g-y-a-s-a-s- ----------------------------------- Ar galima sumokėti tik grynaisiais? 0
Mohu si zatelefonovat? A- g--iu pas---b---i? A_ g____ p___________ A- g-l-u p-s-a-b-n-i- --------------------- Ar galiu paskambinti? 0
Mohu se na něco zeptat? Ar--al------ ko ----au-t-? A_ g____ k__ k_ p_________ A- g-l-u k-i k- p-k-a-s-i- -------------------------- Ar galiu kai ko paklausti? 0
Mohu něco říci? Ar---l-- -a- ----as-k-ti? A_ g____ k__ k_ p________ A- g-l-u k-i k- p-s-k-t-? ------------------------- Ar galiu kai ką pasakyti? 0
On nesmí spát v parku. Jam neg-lima-m-eg-ti--a-ke. J__ n_______ m______ p_____ J-m n-g-l-m- m-e-o-i p-r-e- --------------------------- Jam negalima miegoti parke. 0
On nesmí spát v autě. Ja- ---a-ima-mi-g--i-au-o--bilyj-. J__ n_______ m______ a____________ J-m n-g-l-m- m-e-o-i a-t-m-b-l-j-. ---------------------------------- Jam negalima miegoti automobilyje. 0
On nesmí spát na nádraží. J-m-neg---ma -iego--------i---lio-stot-j-. J__ n_______ m______ g___________ s_______ J-m n-g-l-m- m-e-o-i g-l-ž-n-e-i- s-o-y-e- ------------------------------------------ Jam negalima miegoti geležinkelio stotyje. 0
Můžeme se posadit? A- g-lim--sė-t--? A_ g_____ s______ A- g-l-m- s-s-i-? ----------------- Ar galime sėstis? 0
Můžeme dostat jídelní lístek? Ar--a-ime g------a---ar---į? A_ g_____ g____ v___________ A- g-l-m- g-u-i v-l-i-r-š-į- ---------------------------- Ar galime gauti valgiaraštį? 0
Můžeme zaplatit zvlášť? Ar---l-me-s--o-ėti--tskir-i? A_ g_____ s_______ a________ A- g-l-m- s-m-k-t- a-s-i-a-? ---------------------------- Ar galime sumokėti atskirai? 0

Jak se mozek učí nová slova

Když se učíme novou slovní zásobu, náš mozek si ukládá nový obsah. Učení funguje pouze při stálém opakování. Jak dobře si náš mozek ukládá slova, to záleží na mnoha faktorech. Nejdůležitější však je, abychom si slovní zásobu pravidelně procvičovali. Ukládají se pouze slova, která často píšeme nebo používáme. Dá se říct, že se tato slova archivují jako obrázky. Tento způsob učení platí i pro opice. Opice se naučí „číst” slova, pokud je vidí dostatečně často. Sice jim nerozumí, ale rozeznají slova podle jejich tvaru. Abychom mluvili plynně nějakým jazykem, potřebujeme k tomu mnoho slov. Slovní zásoba tak musí být dobře organizována. Protože naše paměť funguje jako archiv. Aby našla slova rychle, musí paměť vědět, kde je hledat. Je tedy lepší učit se slova v určitém kontextu. Mozek si pak umí otevřít vždy tu správnou „složku”. Ale i slova, která se dobře naučíme, můžeme zase zapomenout. To se děje tak, že se určité vědomosti přesunou z aktivní do pasivní paměti. Zapomínáním si ulehčujeme od vědomostí, které nepotřebujeme. Náš mozek si tak dělá místo pro nové a důležitější věci. Je tedy důležité, abychom si naše znalosti pravidelně oživovali. To, co je obsahem pasivní paměti, není však navždy ztraceno. Když zahlédneme zapomenuté slovo, znovu si ho zapamatujeme. To, co už jsme se jednou naučili, se podruhé naučíme rychleji. Kdo si chce rozšířit slovní zásobu, musí si rozšířit i zájmy. Protože každý z nás má nějaké zájmy. Zabýváme se tedy většinou stále stejnými věcmi. Jazyk se však skládá z mnoha významových oborů. Člověk zajímající se o politiku by si měl občas přečíst i sportovní rubriku!