Konverzační příručka

cs Kladení otázek 1   »   am ጥያቄዎችን መጠየቅ 1

62 [šedesát dva]

Kladení otázek 1

Kladení otázek 1

62 [ስልሳ ሁለት]

62 [silisa huleti]

ጥያቄዎችን መጠየቅ 1

[t’iyak’ē met’eyek’i 1]

Vyberte, jak chcete překlad zobrazit:   
čeština amharština Poslouchat Více
učit se መማር መ__ መ-ር --- መማር 0
mema-i m_____ m-m-r- ------ memari
Učí se žáci hodně? ተ--ዎቹ-ብ- ይ-ራ-? ተ____ ብ_ ይ____ ተ-ሪ-ቹ ብ- ይ-ራ-? -------------- ተማሪዎቹ ብዙ ይማራሉ? 0
t--ar-w-c-u-bizu -im-ralu? t__________ b___ y________ t-m-r-w-c-u b-z- y-m-r-l-? -------------------------- temarīwochu bizu yimaralu?
Ne, učí se málo. አይ ፤ እ----ንሽ ይማ--። አ_ ፤ እ__ ት__ ይ____ አ- ፤ እ-ሱ ት-ሽ ይ-ራ-። ------------------ አይ ፤ እነሱ ትንሽ ይማራሉ። 0
ā-- ;------ tinishi y-m---l-. ā__ ; i____ t______ y________ ā-i ; i-e-u t-n-s-i y-m-r-l-. ----------------------------- āyi ; inesu tinishi yimaralu.
ptát se መጠየቅ መ___ መ-የ- ---- መጠየቅ 0
m-t--yek’i m_________ m-t-e-e-’- ---------- met’eyek’i
Ptáte se často učitele? መ---ን ----ሎ--ያ- ይጠይ--? መ____ ቶ_ ቶ_ ጥ__ ይ_____ መ-ህ-ን ቶ- ቶ- ጥ-ቄ ይ-ይ-ሉ- ---------------------- መምህሩን ቶሎ ቶሎ ጥያቄ ይጠይቃሉ? 0
mem--irun---olo --lo-t’iy--’---it-e-ik’-lu? m_________ t___ t___ t_______ y____________ m-m-h-r-n- t-l- t-l- t-i-a-’- y-t-e-i-’-l-? ------------------------------------------- memihiruni tolo tolo t’iyak’ē yit’eyik’alu?
Ne, neptám se ho často. አይ ፤-ቶሎ ቶ- --ቄዎች---ል-ይ--። አ_ ፤ ቶ_ ቶ_ ጥ_____ አ______ አ- ፤ ቶ- ቶ- ጥ-ቄ-ች- አ-ጠ-ቅ-። ------------------------- አይ ፤ ቶሎ ቶሎ ጥያቄዎችን አልጠይቅም። 0
āy- --t-l- t-----’iyak-ēw--hi------t’ey-k----. ā__ ; t___ t___ t______________ ā_____________ ā-i ; t-l- t-l- t-i-a-’-w-c-i-i ā-i-’-y-k-i-i- ---------------------------------------------- āyi ; tolo tolo t’iyak’ēwochini ālit’eyik’imi.
odpovídat መመ-ስ መ___ መ-ለ- ---- መመለስ 0
m-mel--i m_______ m-m-l-s- -------- memelesi
Odpovězte, prosím. እባ-ዎ ይመ--። እ___ ይ____ እ-ክ- ይ-ል-። ---------- እባክዎ ይመልሱ። 0
i----------e-i--. i______ y________ i-a-i-o y-m-l-s-. ----------------- ibakiwo yimelisu.
Odpovídám. እኔ ------። እ_ እ______ እ- እ-ል-ለ-። ---------- እኔ እመልሳለው። 0
i-ē--m-----l-wi. i__ i___________ i-ē i-e-i-a-e-i- ---------------- inē imelisalewi.
pracovat መ--ት መ___ መ-ራ- ---- መስራት 0
me-i---i m_______ m-s-r-t- -------- mesirati
Pracuje právě? እሱ -ሁን----ራ-ነው? እ_ አ__ እ___ ነ__ እ- አ-ን እ-ሰ- ነ-? --------------- እሱ አሁን እየሰራ ነው? 0
is---h-ni-i-e--ra---w-? i__ ā____ i______ n____ i-u ā-u-i i-e-e-a n-w-? ----------------------- isu āhuni iyesera newi?
Ano, právě pracuje. አዎ-- -- አ-- -------። አ_ ፤ እ_ አ__ እ___ ነ__ አ- ፤ እ- አ-ን እ-ሰ- ነ-። -------------------- አዎ ፤ እሱ አሁን እየሰራ ነው። 0
āw- - i-u---un- -y-s--- -ew-. ā__ ; i__ ā____ i______ n____ ā-o ; i-u ā-u-i i-e-e-a n-w-. ----------------------------- āwo ; isu āhuni iyesera newi.
přijít መ--ት መ___ መ-ጣ- ---- መምጣት 0
memit-a-i m________ m-m-t-a-i --------- memit’ati
Přijdete? ይ--ሉ? ይ____ ይ-ጣ-? ----- ይመጣሉ? 0
y---t’alu? y_________ y-m-t-a-u- ---------- yimet’alu?
Ano, přijdeme hned. አዎ-፤ አ---እ--ጣ-ን። አ_ ፤ አ__ እ______ አ- ፤ አ-ን እ-መ-ለ-። ---------------- አዎ ፤ አሁን እንመጣለን። 0
ā-o ;----ni i-i-et’-----. ā__ ; ā____ i____________ ā-o ; ā-u-i i-i-e-’-l-n-. ------------------------- āwo ; āhuni inimet’aleni.
bydlet መ-ር መ__ መ-ር --- መኖር 0
men--i m_____ m-n-r- ------ menori
Bydlíte v Berlíně? በ--ን -ስ--ነ- -ሚኖ--? በ___ ው__ ነ_ የ_____ በ-ሊ- ው-ጥ ነ- የ-ኖ-ት- ------------------ በርሊን ውስጥ ነው የሚኖሩት? 0
b-ri-ī-- -isi-’i -e-i-y--ī--rut-? b_______ w______ n___ y__________ b-r-l-n- w-s-t-i n-w- y-m-n-r-t-? --------------------------------- berilīni wisit’i newi yemīnoruti?
Ano, bydlím v Berlíně. አ- ---ር-- ውስጥ ነው የ-ኖረው። አ_ ፤ በ___ ው__ ነ_ የ_____ አ- ፤ በ-ሊ- ው-ጥ ነ- የ-ኖ-ው- ----------------------- አዎ ፤ በርሊን ውስጥ ነው የምኖረው። 0
ā-o ;--er-l--i-w--it’--n-wi ye--no-e--. ā__ ; b_______ w______ n___ y__________ ā-o ; b-r-l-n- w-s-t-i n-w- y-m-n-r-w-. --------------------------------------- āwo ; berilīni wisit’i newi yeminorewi.

Kdo chce mluvit, musí i psát!

Učení cizích jazyků není vždy lehké. Především začátky bývají pro studenty často obtížné. Mnozí si nevěří, když mají říci větu v cizím jazyce. Bojí se, že udělají chybu. Takovým studentům může pomoct psaní. Neboť kdo se chce naučit dobře mluvit, měl by co nejvíc psát! Psaní nám pomáhá si na nový jazyk zvyknout. To má mnoho důvodů. Psaní funguje jinak než mluvení. Je to mnohem komplexnější proces. Při psaní přemýšlíme déle, která slova použijeme. Náš mozek tak pracuje s novým jazykem mnohem intenzivněji. Při psaní jsme také mnohem uvolněnější. Nikdo na naši odpověď nečeká. Takže se pomalu zbavujeme strachu z cizího jazyka. Psaní navíc rozvíjí kreativitu. Cítíme se volněji a více si s novým jazykem hrajeme. Při psaní máme také více času než při mluvení. Rozvíjí také naši paměť! Největší výhodou psaní je však určitý odstup. Jinými slovy, své vyjádření si můžeme zkontrolovat. Vidíme vše jasně před sebou. Můžeme tak opravit své chyby, a tím se i učit. O čem v novém jazyce píšete, není až tak důležité. Důležité je jen pravidelně, písemně formulovat věty. Pokud se chcete procvičovat, najděte si kamaráda v cizině a dopisujte si. Potom byste se měli sejít i osobně. Uvidíte sami: Mluvení je pak mnohem snadnější!