Konverzační příručka

cs zdůvodnění 1   »   am ምክንያቶች መስጠት

75 [sedmdesát pět]

zdůvodnění 1

zdůvodnění 1

75 [ሰባ አምስት]

75 [seba āmisiti]

ምክንያቶች መስጠት

[mikiniyati mak’irebi 1]

Vyberte, jak chcete překlad zobrazit:   
čeština amharština Poslouchat Více
Proč nepřijdete? ለም-ድን ነው-የማ--ጡ-? ለ____ ነ_ የ______ ለ-ን-ን ነ- የ-ይ-ጡ-? ---------------- ለምንድን ነው የማይመጡት? 0
lemi--di-- ---- y--a-i-e-’---? l_________ n___ y_____________ l-m-n-d-n- n-w- y-m-y-m-t-u-i- ------------------------------ leminidini newi yemayimet’uti?
Je špatné počasí. የአ-ር-ሁ--ው መ-- ነው። የ___ ሁ___ መ__ ነ__ የ-የ- ሁ-ታ- መ-ፎ ነ-። ----------------- የአየር ሁኔታው መጥፎ ነው። 0
ye---eri h-nē---- me----o ---i. y_______ h_______ m______ n____ y-’-y-r- h-n-t-w- m-t-i-o n-w-. ------------------------------- ye’āyeri hunētawi met’ifo newi.
Nepřijdu, protože je špatné počasí. እኔ-አልመ-ም፤-ም-ን-ቱ- የ-የ- ሁኔ- -----ው ። እ_ አ_____ ም_____ የ___ ሁ__ መ__ ነ_ ። እ- አ-መ-ም- ም-ን-ቱ- የ-የ- ሁ-ታ መ-ፎ ነ- ። ---------------------------------- እኔ አልመጣም፤ ምክንያቱም የአየር ሁኔታ መጥፎ ነው ። 0
in--ālim-t--m-; ----ni---umi -----er- h-n-t- -et-if--new--. i__ ā__________ m___________ y_______ h_____ m______ n___ . i-ē ā-i-e-’-m-; m-k-n-y-t-m- y-’-y-r- h-n-t- m-t-i-o n-w- . ----------------------------------------------------------- inē ālimet’ami; mikiniyatumi ye’āyeri hunēta met’ifo newi .
Proč nepřijde? ለ--ድን ነ--እሱ--ማይ-ጣው? ለ____ ነ_ እ_ የ______ ለ-ን-ን ነ- እ- የ-ይ-ጣ-? ------------------- ለምንድን ነው እሱ የማይመጣው? 0
l-mi-id--- newi ----yemayi-et-a--? l_________ n___ i__ y_____________ l-m-n-d-n- n-w- i-u y-m-y-m-t-a-i- ---------------------------------- leminidini newi isu yemayimet’awi?
Není pozván. እሱ-አ------። እ_ አ_______ እ- አ-ተ-በ-ም- ----------- እሱ አልተጋበዘም። 0
i-u-ā-i---abez-m-. i__ ā_____________ i-u ā-i-e-a-e-e-i- ------------------ isu ālitegabezemi.
Nepřijde, protože není pozván. እሱ-አይ-ጣ-፤-ምክ---ም ---ተጋ---ነው። እ_ አ_____ ም_____ ስ______ ነ__ እ- አ-መ-ም- ም-ን-ቱ- ስ-ል-ጋ-ዘ ነ-። ---------------------------- እሱ አይመጣም፤ ምክንያቱም ስላልተጋበዘ ነው። 0
i-u------t----- -i-i-i---u-i -i-a-it-g-b-z--n-wi. i__ ā__________ m___________ s_____________ n____ i-u ā-i-e-’-m-; m-k-n-y-t-m- s-l-l-t-g-b-z- n-w-. ------------------------------------------------- isu āyimet’ami; mikiniyatumi silalitegabeze newi.
Proč nepřijdeš? ለም--- -- የ----ው/ጪው? ለ____ ነ_ የ_________ ለ-ን-ን ነ- የ-ት-ጣ-/-ው- ------------------- ለምንድን ነው የማትመጣው/ጪው? 0
l--in---n---e---ye---i---’a-i-ch’--i? l_________ n___ y____________________ l-m-n-d-n- n-w- y-m-t-m-t-a-i-c-’-w-? ------------------------------------- leminidini newi yematimet’awi/ch’īwi?
Nemám čas. ጊዜ -ለ--። ጊ_ የ____ ጊ- የ-ኝ-። -------- ጊዜ የለኝም። 0
g-------en-i-i. g___ y_________ g-z- y-l-n-i-i- --------------- gīzē yelenyimi.
Nepřijdu, protože nemám čas. አል-ጣም፤ -ክን--- ጊ--የ-ኝም። አ_____ ም_____ ጊ_ የ____ አ-መ-ም- ም-ን-ቱ- ጊ- የ-ኝ-። ---------------------- አልመጣም፤ ምክንያቱም ጊዜ የለኝም። 0
āli-e-’ami---------at-mi -ī---ye---y---. ā__________ m___________ g___ y_________ ā-i-e-’-m-; m-k-n-y-t-m- g-z- y-l-n-i-i- ---------------------------------------- ālimet’ami; mikiniyatumi gīzē yelenyimi.
Proč nezůstaneš? ለምን-አት-ይም-ዪም? ለ__ አ________ ለ-ን አ-ቆ-ም-ዪ-? ------------- ለምን አትቆይም/ዪም? 0
le-i-i-ā-----yim-/----? l_____ ā_______________ l-m-n- ā-i-’-y-m-/-ī-i- ----------------------- lemini ātik’oyimi/yīmi?
Musím ještě pracovat. ተጨማ- -ስ-------። ተ___ መ___ አ____ ተ-ማ- መ-ራ- አ-ብ-። --------------- ተጨማሪ መስራት አለብኝ። 0
t---’ema-ī mesi---------in-i. t_________ m_______ ā________ t-c-’-m-r- m-s-r-t- ā-e-i-y-. ----------------------------- tech’emarī mesirati ālebinyi.
Nezůstanu, protože musím ještě pracovat. አ--ይ-፤ --ማ- --ራት -ላለ-ኝ። አ_____ ተ___ መ___ ስ_____ አ-ቆ-ም- ተ-ማ- መ-ራ- ስ-ለ-ኝ- ----------------------- አልቆይም፤ ተጨማሪ መስራት ስላለብኝ። 0
ā------i--;--ec-’-m-r---es-rat- -ilale-iny-. ā__________ t_________ m_______ s___________ ā-i-’-y-m-; t-c-’-m-r- m-s-r-t- s-l-l-b-n-i- -------------------------------------------- ālik’oyimi; tech’emarī mesirati silalebinyi.
Proč už odcházíte? ለምንድን-ነ- -ሚሄዱ-? ለ____ ነ_ የ_____ ለ-ን-ን ነ- የ-ሄ-ት- --------------- ለምንድን ነው የሚሄዱት? 0
le-i-i--n- n--i ---īh--uti? l_________ n___ y__________ l-m-n-d-n- n-w- y-m-h-d-t-? --------------------------- leminidini newi yemīhēduti?
Jsem unavený. ደክ--ል ደ____ ደ-ሞ-ል ----- ደክሞኛል 0
de-i-o---li d__________ d-k-m-n-a-i ----------- dekimonyali
Jdu pryč, protože jsem unavený. የ-ሄደው--- -ከመኝ---። የ____ ስ_ ደ___ ነ__ የ-ሄ-ው ስ- ደ-መ- ነ-። ----------------- የምሄደው ስለ ደከመኝ ነው። 0
y-mi-ē--w- sil----k-m--yi n-wi. y_________ s___ d________ n____ y-m-h-d-w- s-l- d-k-m-n-i n-w-. ------------------------------- yemihēdewi sile dekemenyi newi.
Proč už odjíždíte? ለ-ን-ን -ው -----? ለ____ ነ_ የ_____ ለ-ን-ን ነ- የ-ሄ-ት- --------------- ለምንድን ነው የሚሄዱት? 0
l--i-idini-------e----duti? l_________ n___ y__________ l-m-n-d-n- n-w- y-m-h-d-t-? --------------------------- leminidini newi yemīhēduti?
Je už pozdě. መሽቷል---ረፍዷ-) መ___ (______ መ-ቷ- (-ረ-ዷ-) ------------ መሽቷል (እረፍዷል) 0
me-------i---r--i-wa-i) m_________ (___________ m-s-i-w-l- (-r-f-d-a-i- ----------------------- meshitwali (irefidwali)
Odjíždím, protože už je pozdě. የምሄደ- ስ-መ- (ስለረ-ደ)ነው። የ____ ስ___ (_________ የ-ሄ-ው ስ-መ- (-ለ-ፈ-)-ው- --------------------- የምሄደው ስለመሸ (ስለረፈደ)ነው። 0
y-mih--ewi--il-m-sh--(-i--ref--e)---i. y_________ s________ (________________ y-m-h-d-w- s-l-m-s-e (-i-e-e-e-e-n-w-. -------------------------------------- yemihēdewi silemeshe (silerefede)newi.

Mateřský jazyk = pocitový, cizí jazyk = racionální?

Když se učíme cizí jazyky, stimulujeme přitom náš mozek. Učením se naše myšlení mění. Stáváme se kreativnějšími a flexibilnějšími. Komplexní myšlení je také snazší pro lidi, kteří hovoří více jazyky. Při učení se procvičuje paměť. Čím více se naučíme, tím lépe paměť funguje. Kdo se naučil hodně jazyků, naučí se i jiné věci rychleji. Dokáže se na určitou věc lépe a déle soustředit. Díky tomu řeší problémy rychleji. Lidé hovořící více jazyky jsou také rozhodnější. I to, jak se rozhodují, závisí na jazyku. Jazyk, ve kterém myslíme, ovlivňuje naše rozhodnutí. V rámci studie testovali psychologové několik lidí. Všichni mluvili dvěma jazyky. Kromě svého mateřského jazyka mluvili ještě jedním jazykem. Tito lidé měli odpovědět na otázku. Týkala se řešení určitého problému. Přitom měli na výběr dvě možnosti. Jedna z možností byla o mnoho riskantnější než ta druhá. Lidé měli zodpovědět otázku v obou jazycích. A odpověď se změnila, když se změnil jazyk! Když mluvili svou mateřštinou, zvolili riziko. V cizím jazyce se ale rozhodli pro jistější možnost. Po skončení tohoto testu si měli také vsadit. I zde byl zřejmý rozdíl. Když používali cizí jazyk, byli racionálnější. Vědci předpokládají, že se v cizím jazyku lépe koncentrujeme. Neděláme tedy rozhodnutí emocionálně, ale racionálně.