Konverzační příručka

cs Roční období a počasí   »   am ወቅቶች እና የአየር ሁኔታ

16 [šestnáct]

Roční období a počasí

Roční období a počasí

16 [አስራ ስድስት]

16 [አስራ ስድስት]

ወቅቶች እና የአየር ሁኔታ

wek’itochina ye’āyeri hunēta

Vyberte, jak chcete překlad zobrazit:   
čeština amharština Poslouchat Více
Toto jsou roční období: እ-ዚ- ወ--ች--ቸ-። እ___ ወ___ ና___ እ-ዚ- ወ-ቶ- ና-ው- -------------- እነዚህ ወቅቶች ናቸው። 0
ine-īh---ek---o-hi-na-h-wi. i______ w_________ n_______ i-e-ī-i w-k-i-o-h- n-c-e-i- --------------------------- inezīhi wek’itochi nachewi.
Jaro, léto, ጸደ----በጋ ጸ__ ፤ በ_ ጸ-ይ ፤ በ- -------- ጸደይ ፤ በጋ 0
t----e-- ; -e-a t_______ ; b___ t-’-d-y- ; b-g- --------------- ts’edeyi ; bega
podzim a zima. በል- ፤-ክረ-ት በ__ ፤ ክ___ በ-ግ ፤ ክ-ም- ---------- በልግ ፤ ክረምት 0
b--igi - -ir---ti b_____ ; k_______ b-l-g- ; k-r-m-t- ----------------- beligi ; kiremiti
Léto je horké. በ---ቃ-- -ው። በ_ ሞ___ ነ__ በ- ሞ-ታ- ነ-። ----------- በጋ ሞቃታማ ነው። 0
be-----k----ma n-w-. b___ m________ n____ b-g- m-k-a-a-a n-w-. -------------------- bega mok’atama newi.
V létě svítí slunce. ጸ-ይ -በ- ---ቃ-ች / --ራ--። ጸ__ በ__ ት_____ / ት_____ ጸ-ይ በ-ጋ ት-ም-ለ- / ት-ራ-ች- ----------------------- ጸሐይ በበጋ ትደምቃለች / ትበራለች። 0
t-’e-̣-----e--ga ---em----l-c-i /--ib-r-lec--. t_______ b_____ t_____________ / t___________ t-’-h-ā-i b-b-g- t-d-m-k-a-e-h- / t-b-r-l-c-i- ---------------------------------------------- ts’eḥāyi bebega tidemik’alechi / tiberalechi.
V létě chodíme rádi na procházky. በ-ጋ ---የ-ግ---ዞ ማ-ረግ-እ--ዳ--። በ__ እ_ የ___ ጉ_ ማ___ እ______ በ-ጋ እ- የ-ግ- ጉ- ማ-ረ- እ-ወ-ለ-። --------------------------- በበጋ እኛ የእግር ጉዞ ማድረግ እንወዳለን። 0
be-------y- --’ig-ri-g--o-mad----i-i-iw-da-eni. b_____ i___ y_______ g___ m_______ i___________ b-b-g- i-y- y-’-g-r- g-z- m-d-r-g- i-i-e-a-e-i- ----------------------------------------------- bebega inya ye’igiri guzo madiregi iniwedaleni.
Zima je chladná. ክ-ም---ዝቃዛ ነው። ክ___ ቀ___ ነ__ ክ-ም- ቀ-ቃ- ነ-። ------------- ክረምት ቀዝቃዛ ነው። 0
k-r----i k’-zi-’az-----i. k_______ k_________ n____ k-r-m-t- k-e-i-’-z- n-w-. ------------------------- kiremiti k’ezik’aza newi.
V zimě sněží nebo prší. በ--ም----ዶ-ይጥ-ል -ይም-ይዘ---። በ____ በ__ ይ___ ወ__ ይ_____ በ-ረ-ት በ-ዶ ይ-ላ- ወ-ም ይ-ን-ል- ------------------------- በክረምት በረዶ ይጥላል ወይም ይዘንባል። 0
b-k---mi--------- y-t--lal- -e-imi--i---iba-i. b_________ b_____ y________ w_____ y__________ b-k-r-m-t- b-r-d- y-t-i-a-i w-y-m- y-z-n-b-l-. ---------------------------------------------- bekiremiti beredo yit’ilali weyimi yizenibali.
V zimě zůstáváme rádi doma. በ--ምት ቤት--ስ--መ--ጥ--------ለ-። በ____ ቤ_ ው__ መ___ እ_ እ______ በ-ረ-ት ቤ- ው-ጥ መ-መ- እ- እ-ወ-ለ-። ---------------------------- በክረምት ቤት ውስጥ መቀመጥ እኛ እንወዳለን። 0
bekiremi-i -ē-- w---t-i-me--emet-- ---- ---w--a-e--. b_________ b___ w______ m_________ i___ i___________ b-k-r-m-t- b-t- w-s-t-i m-k-e-e-’- i-y- i-i-e-a-e-i- ---------------------------------------------------- bekiremiti bēti wisit’i mek’emet’i inya iniwedaleni.
Je chladno. ቀ--ዛ -ው። ቀ___ ነ__ ቀ-ቃ- ነ-። -------- ቀዝቃዛ ነው። 0
k’e-ik------e--. k_________ n____ k-e-i-’-z- n-w-. ---------------- k’ezik’aza newi.
Prší. እ-ዘ-በ -ው። እ____ ነ__ እ-ዘ-በ ነ-። --------- እየዘነበ ነው። 0
i--zeneb- ---i. i________ n____ i-e-e-e-e n-w-. --------------- iyezenebe newi.
Fouká vítr. ነ-ሻማ--ው። ነ___ ነ__ ነ-ሻ- ነ-። -------- ነፋሻማ ነው። 0
ne-a-h-m- -e--. n________ n____ n-f-s-a-a n-w-. --------------- nefashama newi.
Je teplo. ሞ-ታማ --። ሞ___ ነ__ ሞ-ታ- ነ-። -------- ሞቃታማ ነው። 0
m-k’-t-ma--e-i. m________ n____ m-k-a-a-a n-w-. --------------- mok’atama newi.
Je slunečno. ፀ--ማ ነው። ፀ___ ነ__ ፀ-ያ- ነ-። -------- ፀሐያማ ነው። 0
t͟----̣-ya-- ne-i. t͟_________ n____ t-s-e-̣-y-m- n-w-. ------------------ t͟s’eḥāyama newi.
Je jasno. አ-ደ-- -ው። አ____ ነ__ አ-ደ-ች ነ-። --------- አስደሳች ነው። 0
ās-de-ac-- -e--. ā_________ n____ ā-i-e-a-h- n-w-. ---------------- āsidesachi newi.
Jaké je dnes počasí? የ-የር ሁ-ታ- -- --ነት------? የ___ ሁ___ ም_ አ___ ነ_ ዛ__ የ-የ- ሁ-ታ- ም- አ-ነ- ነ- ዛ-? ------------------------ የአየር ሁኔታው ምን አይነት ነው ዛሬ? 0
ye-āy-r--hu-ē--w- min----i-et---ew---a-ē? y_______ h_______ m___ ā______ n___ z____ y-’-y-r- h-n-t-w- m-n- ā-i-e-i n-w- z-r-? ----------------------------------------- ye’āyeri hunētawi mini āyineti newi zarē?
Dnes je chladno. ዛሬ ቀዝ-ዛ-ነ-። ዛ_ ቀ___ ነ__ ዛ- ቀ-ቃ- ነ-። ----------- ዛሬ ቀዝቃዛ ነው። 0
z--ē k’ezik’-za-n---. z___ k_________ n____ z-r- k-e-i-’-z- n-w-. --------------------- zarē k’ezik’aza newi.
Dnes je teplo. ዛ- ሞ--- ነ-። ዛ_ ሞ___ ነ__ ዛ- ሞ-ታ- ነ-። ----------- ዛሬ ሞቃታማ ነው። 0
z--ē-m--’-t-------i. z___ m________ n____ z-r- m-k-a-a-a n-w-. -------------------- zarē mok’atama newi.

Stažení MP3 (.zip soubory)

MP3 čeština + amharština (1-100) MP3 amharština (1-100)
Nebylo nalezeno žádné video!

Učení a emoce

Když umíme komunikovat v cizím jazyce, jsme štastní. Jsme hrdí na sebe i na své pokroky. Když nám to nejde, jsme naštvaní nebo zklamaní. S učením jsou tudíž spojeny různé pocity. Nové studie však došly k dalším zajímavým závěrům. Ukazují, že pocity mohou hrát důležitou roli už při učení. Neboť naše emoce ovlivňují i náš úspěch při učení. Pro náš mozek představuje učení vždy určitý úkol. A tento úkol má vyřešit. To, zda se mu to podaří, záleží na našich pocitech. Jestliže věříme, že úkol vyřešíme, jsme sebevědomí. Tato emocionální stabilita nám při učení pomáhá. Pozitivní myšlení tak podporuje naše intelektuální schopnosti. Učení a stres naproti tomu fungují mnohem hůř. Pochybnosti nebo starosti brání dobrému výkonu. Obzvlášť špatně se učíme, když máme strach. Náš mozek potom není schopen nové informace dobře ukládat. Důležité proto je, abychom měli při učení vždy motivaci. Pocity tedy ovlivňují učení. Ale učení také ovlivňuje naše pocity! Struktury mozku, které fakta zpracovávají, zpracovávají i pocity. Takže učení nás může těšit a kdo je šťastný, ten se lépe učí. Samozřejmě ne vždy nám učení dělá radost, může být také namáhavé. Proto bychom si měli vždy klást malé cíle. Nepřetěžujme tolik mozek. Potom můžeme zaručit, že se naše očekávání splní. Náš úspěch je nám odměnou, což nás znovu motivuje. Tedy: učte se a usmívejte se přitom!