Konverzační příručka

cs Na letišti   »   zh 在飞机场

35 [třicet pět]

Na letišti

Na letišti

35[三十五]

35 [Sānshíwǔ]

在飞机场

zài fēijī chǎng

Vyberte, jak chcete překlad zobrazit:   
čeština čínština (zjednodušená] Poslouchat Více
Chtěl / chtěla bych si zabukovat letenku do Atén. 我 要----雅- 机票 。 我 要 订 到__ 机_ 。 我 要 订 到-典 机- 。 -------------- 我 要 订 到雅典 机票 。 0
w--y-o d-n- ------------ī-ià-. w_ y__ d___ d__ y_____ j______ w- y-o d-n- d-o y-d-ǎ- j-p-à-. ------------------------------ wǒ yào dìng dào yǎdiǎn jīpiào.
Je to přímý let? 这- 直飞--航班 --? 这_ 直__ 航_ 吗 ? 这- 直-的 航- 吗 ? ------------- 这是 直飞的 航班 吗 ? 0
Z----hì-z---fē- de --ng--n-ma? Z__ s__ z__ f__ d_ h______ m__ Z-è s-ì z-í f-i d- h-n-b-n m-? ------------------------------ Zhè shì zhí fēi de hángbān ma?
Sedadlo u okna v nekuřáckém oddělení, prosím. 要 一- --座-,--吸-的 。 要 一_ 靠____ 不___ 。 要 一- 靠-座-, 不-烟- 。 ----------------- 要 一个 靠窗座位, 不吸烟的 。 0
Y-- yī-è -à- ---āng--uòw-----ù x-y---d-. Y__ y___ k__ c_____ z______ b_ x____ d__ Y-o y-g- k-o c-u-n- z-ò-è-, b- x-y-n d-. ---------------------------------------- Yào yīgè kào chuāng zuòwèi, bù xīyān de.
Chtěl / chtěla bych potvrdit rezervaci. 我 要 确- 我--- -班-。 我 要 确_ 我___ 航_ 。 我 要 确- 我-定- 航- 。 ---------------- 我 要 确认 我预定的 航班 。 0
Wǒ -à- q----- wǒ y--ì-g--e--á--bān. W_ y__ q_____ w_ y_____ d_ h_______ W- y-o q-è-è- w- y-d-n- d- h-n-b-n- ----------------------------------- Wǒ yào quèrèn wǒ yùdìng de hángbān.
Chtěl / chtěla bych zrušit rezervaci. 我-要-取消--定的-航- 。 我 要 取_ 预__ 航_ 。 我 要 取- 预-的 航- 。 --------------- 我 要 取消 预定的 航班 。 0
W--y------iā--y--ì---de hángbā-. W_ y__ q_____ y_____ d_ h_______ W- y-o q-x-ā- y-d-n- d- h-n-b-n- -------------------------------- Wǒ yào qǔxiāo yùdìng de hángbān.
Chtěl / chtěla bych změnit svou rezervaci. 我 - 改签---航--。 我 要 改_ 预___ 。 我 要 改- 预-航- 。 ------------- 我 要 改签 预定航班 。 0
W----- -ǎ- ---n y--ìng hán---n. W_ y__ g__ q___ y_____ h_______ W- y-o g-i q-ā- y-d-n- h-n-b-n- ------------------------------- Wǒ yào gǎi qiān yùdìng hángbān.
Kdy letí příští letadlo do Říma? 下一班-到罗马的 飞机-什么---起飞-？ 下__ 到___ 飞_ 什___ 起_ ？ 下-班 到-马- 飞- 什-时- 起- ？ --------------------- 下一班 到罗马的 飞机 什么时候 起飞 ？ 0
Xià yī-bān-dà- l--m- -e f-ijī-shé----sh---u-q---i? X__ y_ b__ d__ l____ d_ f____ s_____ s_____ q_____ X-à y- b-n d-o l-ó-ǎ d- f-i-ī s-é-m- s-í-ò- q-f-i- -------------------------------------------------- Xià yī bān dào luómǎ de fēijī shénme shíhòu qǐfēi?
Jsou tam ještě dvě volná místa? 还有-两- ---吗 ? 还_ 两_ 空_ 吗 ? 还- 两- 空- 吗 ? ------------ 还有 两个 空位 吗 ? 0
H-- y-u ----g--è-k-n--èi-ma? H__ y__ l____ g_ k______ m__ H-i y-u l-ǎ-g g- k-n-w-i m-? ---------------------------- Hái yǒu liǎng gè kòngwèi ma?
Ne, už je tam jen jedno volné místo. 不， 我---- ---空位-- 。 不_ 我_ 只_ 一_ 空_ 了 。 不- 我- 只- 一- 空- 了 。 ------------------ 不， 我们 只有 一个 空位 了 。 0
B----ǒ-en--hǐ--u -ī---k-ng-èi--. B__ w____ z_____ y___ k_________ B-, w-m-n z-ǐ-ǒ- y-g- k-n-w-i-e- -------------------------------- Bù, wǒmen zhǐyǒu yīgè kòngwèile.
Kdy přistaneme? 我们--么-时候 降--? 我_ 什_ 时_ 降_ ? 我- 什- 时- 降- ? ------------- 我们 什么 时候 降落 ? 0
Wǒ------é--e-shíhòu -iàng-u-? W____ s_____ s_____ j________ W-m-n s-é-m- s-í-ò- j-à-g-u-? ----------------------------- Wǒmen shénme shíhòu jiàngluò?
Kdy tam budeme? 我们 -么 时候-到-? 我_ 什_ 时_ 到 ? 我- 什- 时- 到 ? ------------ 我们 什么 时候 到 ? 0
W-me- shé--e-sh-----dà-? W____ s_____ s_____ d___ W-m-n s-é-m- s-í-ò- d-o- ------------------------ Wǒmen shénme shíhòu dào?
Kdy jede autobus do centra? 开- -中-- -共-- ------开-？ 开_ 市___ 公___ 什_ 时_ 开 ？ 开- 市-心- 公-汽- 什- 时- 开 ？ ---------------------- 开往 市中心的 公共汽车 什么 时候 开 ？ 0
K---w-ng---ì--h-n-x-- ------g-ò-- --c-- shé-me----h---kāi? K__ w___ s__ z_______ d_ g_______ q____ s_____ s_____ k___ K-i w-n- s-ì z-ō-g-ī- d- g-n-g-n- q-c-ē s-é-m- s-í-ò- k-i- ---------------------------------------------------------- Kāi wǎng shì zhōngxīn de gōnggòng qìchē shénme shíhòu kāi?
Je to Váš kufr? 这- -- 行-- - ? 这_ 您_ 行__ 吗 ? 这- 您- 行-箱 吗 ? ------------- 这是 您的 行李箱 吗 ? 0
Zhè sh----n-de xí-g---xiā-g--a? Z__ s__ n__ d_ x_____ x____ m__ Z-è s-ì n-n d- x-n-l- x-ā-g m-? ------------------------------- Zhè shì nín de xínglǐ xiāng ma?
Je to Vaše taška? 这是 您--手-- --? 这_ 您_ 手__ 吗 ? 这- 您- 手-包 吗 ? ------------- 这是 您的 手提包 吗 ? 0
Zhè s-ì-nín de -h-u-- --- ma? Z__ s__ n__ d_ s_____ b__ m__ Z-è s-ì n-n d- s-ǒ-t- b-o m-? ----------------------------- Zhè shì nín de shǒutí bāo ma?
Je to Vaše zavazadlo? 这是 您---- 吗 ? 这_ 您_ 行_ 吗 ? 这- 您- 行- 吗 ? ------------ 这是 您的 行李 吗 ? 0
Z-è sh- nín d---íng-- ma? Z__ s__ n__ d_ x_____ m__ Z-è s-ì n-n d- x-n-l- m-? ------------------------- Zhè shì nín de xínglǐ ma?
Kolik si mohu vzít s sebou zavazadel? 我------ 多- 行李-? 我 可_ 携_ 多_ 行_ ? 我 可- 携- 多- 行- ? --------------- 我 可以 携带 多少 行李 ? 0
W- k--ǐ --é--i-d---h-- -ín--ǐ? W_ k___ x_____ d______ x______ W- k-y- x-é-à- d-ō-h-o x-n-l-? ------------------------------ Wǒ kěyǐ xiédài duōshǎo xínglǐ?
Dvacet kilo. 二- -斤 二_ 公_ 二- 公- ----- 二十 公斤 0
Èr-h--gōng-īn È____ g______ È-s-í g-n-j-n ------------- Èrshí gōngjīn
Cože, jen dvacet kilo? 什么----有 ---公--? 什_ ? 只_ 二_ 公_ ? 什- ? 只- 二- 公- ? --------------- 什么 ? 只有 二十 公斤 ? 0
s--n-e? -hǐ-ǒu --sh- g----ī-? s______ Z_____ è____ g_______ s-é-m-? Z-ǐ-ǒ- è-s-í g-n-j-n- ----------------------------- shénme? Zhǐyǒu èrshí gōngjīn?

Stažení MP3 (.zip soubory)

MP3 čeština + čínština (zjednodušená] (1-100) MP3 čínština (zjednodušená] (1-100)
Nebylo nalezeno žádné video!

Učení mění mozek

Kdo hodně sportuje, formuje své tělo. Evidentně je však možné trénovat i mozek. To znamená, že kdo se chce dobře naučit jazyky, nepotřebuje jen talent. Stejně důležité je pravidelné procvičování. Neboť procvičování může pozitivně ovlivnit struktury v mozku. Zvláštní talent na jazyky je přirozeně většinou vrozený. Přesto může intenzívní trénink určité mozkové struktury změnit. Objem řečového centra se zvětší. U lidí, kteří hodně procvičují, dochází také ke změně nervových buněk. Dlouho se věřilo, že mozek se nemění. Platilo, že co se nenaučíš jako dítě, už se nenaučíš nikdy. Vědci zkoumající mozek však dospěli ke zcela jinému závěru. Dokázali, že náš mozek je tvárný po celý život. Lze říci, že funguje jako sval. Díky tomu může růst až do vysokého věku. Každý impuls je v mozku zpracováván. Je-li však mozek trénovaný, zpracovává impulsy mnohem lépe. To znamená, že pracuje rychleji a účinněji. Tento princip je stejný u mladých i starších lidí. Abychom trénovali mozek, nemusíme se nutně jen učit. Dobrým cvičením je i čtení. Zejména náročná literatura procvičuje naše centrum řeči. To znamená, že si rozšiřujeme naši slovní zásobu. Navíc si vylepšujeme cit pro jazyk. Zajímavé je, že jazyk je zpracováván nejen v řečovém centru. Nový obsah zpracovává také oblast, která kontroluje motoriku. Proto je důležité co možná nejčastěji stimulovat celý mozek. Takže cvičte své tělo A svůj mozek!