Konverzační příručka

cs Otázky – minulý čas 2   »   zh 问题–过去时2

86 [osmdesát šest]

Otázky – minulý čas 2

Otázky – minulý čas 2

86[八十六]

86 [Bāshíliù]

问题–过去时2

[wèntí – guòqù shí 2]

Vyberte, jak chcete překlad zobrazit:   
čeština čínština (zjednodušená) Poslouchat Více
Jakou kravatu jsi měl na sobě? 你 带过的-是 哪条-领带 ？ 你 带__ 是 哪_ 领_ ？ 你 带-的 是 哪- 领- ？ --------------- 你 带过的 是 哪条 领带 ？ 0
nǐ --i-u- d--s-ì nǎ---áo-lǐngd-i? n_ d_____ d_ s__ n_ t___ l_______ n- d-i-u- d- s-ì n- t-á- l-n-d-i- --------------------------------- nǐ dàiguò de shì nǎ tiáo lǐngdài?
Jaké auto sis koupil / koupila? 你 买--- 哪辆-- ？ 你 买_ 是 哪_ 车 ？ 你 买- 是 哪- 车 ？ ------------- 你 买的 是 哪辆 车 ？ 0
N----- -- -hì--- ---ng -hē? N_ m__ d_ s__ n_ l____ c___ N- m-i d- s-ì n- l-à-g c-ē- --------------------------- Nǐ mǎi de shì nǎ liàng chē?
Které noviny sis předplatil / předplatila? 你 订过--份 报- ？ 你 订_ 哪_ 报_ ？ 你 订- 哪- 报- ？ ------------ 你 订过 哪份 报纸 ？ 0
Nǐ --n-g-ò--ǎ-f------z-ǐ? N_ d______ n_ f__ b______ N- d-n-g-ò n- f-n b-o-h-? ------------------------- Nǐ dìngguò nǎ fèn bàozhǐ?
Koho jste viděl / viděla? 您 -见-谁了 ？ 您 看_ 谁_ ？ 您 看- 谁- ？ --------- 您 看见 谁了 ？ 0
N-n k----à- sh-í--? N__ k______ s______ N-n k-n-i-n s-u-l-? ------------------- Nín kànjiàn shuíle?
Koho jste potkal / potkala? 您 和 谁 -过--了-？ 您 和 谁 见__ 了 ？ 您 和 谁 见-面 了 ？ ------------- 您 和 谁 见过面 了 ？ 0
Ní- -- -hu--j-à--u---iànl-? N__ h_ s___ j______ m______ N-n h- s-u- j-à-g-ò m-à-l-? --------------------------- Nín hé shuí jiànguò miànle?
Koho jste poznal / poznala? 您--- 谁 --？ 您 认_ 谁 了 ？ 您 认- 谁 了 ？ ---------- 您 认出 谁 了 ？ 0
N-- --n -hū--hu-l-? N__ r__ c__ s______ N-n r-n c-ū s-u-l-? ------------------- Nín rèn chū shuíle?
Kdy jste vstával / vstávala? 您----时- 起床的-？ 您 什_ 时_ 起__ ？ 您 什- 时- 起-的 ？ ------------- 您 什么 时候 起床的 ？ 0
N-n s--nm--s-íh-u -ǐch-á-g--e? N__ s_____ s_____ q_______ d__ N-n s-é-m- s-í-ò- q-c-u-n- d-? ------------------------------ Nín shénme shíhòu qǐchuáng de?
Kdy jste začal / začala? 您 什么--候--始- ？ 您 什_ 时_ 开__ ？ 您 什- 时- 开-的 ？ ------------- 您 什么 时候 开始的 ？ 0
N---shé-m--sh-h-u-----hǐ-d-? N__ s_____ s_____ k_____ d__ N-n s-é-m- s-í-ò- k-i-h- d-? ---------------------------- Nín shénme shíhòu kāishǐ de?
Kdy jste skončil / skončila? 您 什么 时候-停-的 ？ 您 什_ 时_ 停__ ？ 您 什- 时- 停-的 ？ ------------- 您 什么 时候 停止的 ？ 0
N-n--h-n-- --íh-u-t----hǐ--e? N__ s_____ s_____ t______ d__ N-n s-é-m- s-í-ò- t-n-z-ǐ d-? ----------------------------- Nín shénme shíhòu tíngzhǐ de?
Proč jste se vzbudil / vzbudila? 您 为-- 醒 了-？ 您 为__ 醒 了 ？ 您 为-么 醒 了 ？ ----------- 您 为什么 醒 了 ？ 0
Ní- ---s-ém- x-ng-e? N__ w_______ x______ N-n w-i-h-m- x-n-l-? -------------------- Nín wèishéme xǐngle?
Proč jste se stal / stala učitelem / učitelkou? 您-为----了 教师-？ 您 为__ 当_ 教_ ？ 您 为-么 当- 教- ？ ------------- 您 为什么 当了 教师 ？ 0
N---wè-sh-----ā-gle --ào---? N__ w_______ d_____ j_______ N-n w-i-h-m- d-n-l- j-à-s-ī- ---------------------------- Nín wèishéme dāngle jiàoshī?
Proč jste si vzal / vzala taxi? 您 为什么-坐- -租车 ？ 您 为__ 坐_ 出__ ？ 您 为-么 坐- 出-车 ？ -------------- 您 为什么 坐了 出租车 ？ 0
Nín-w-i-hém--zu-----hū-- --ē? N__ w_______ z____ c____ c___ N-n w-i-h-m- z-ò-e c-ū-ū c-ē- ----------------------------- Nín wèishéme zuòle chūzū chē?
Odkud jste přišel / přišla? 您-从哪--来- ？ 您 从__ 来_ ？ 您 从-里 来- ？ ---------- 您 从哪里 来的 ？ 0
N-- c-n----lǐ l-i-d-? N__ c___ n___ l__ d__ N-n c-n- n-l- l-i d-? --------------------- Nín cóng nǎlǐ lái de?
Kam jste šel / šla? 您 去---- ？ 您 去__ 了 ？ 您 去-里 了 ？ --------- 您 去哪里 了 ？ 0
Ní- ------- le? N__ q_ n___ l__ N-n q- n-l- l-? --------------- Nín qù nǎlǐ le?
Kde jste byl / byla? 您--- -儿 ？ 您 去_ 哪_ ？ 您 去- 哪- ？ --------- 您 去了 哪儿 ？ 0
N-n qùle---'-r? N__ q___ n_____ N-n q-l- n-'-r- --------------- Nín qùle nǎ'er?
Komu jsi pomohl / pomohla? 你--谁---？ 你 帮_ 了 ？ 你 帮- 了 ？ -------- 你 帮谁 了 ？ 0
Nǐ -ān--s---le? N_ b___ s______ N- b-n- s-u-l-? --------------- Nǐ bāng shuíle?
Komu jsi napsal / napsala? 你-----信 了-？ 你 给_ 写_ 了 ？ 你 给- 写- 了 ？ ----------- 你 给谁 写信 了 ？ 0
N- gě--shu- --- -ì-l-? N_ g__ s___ x__ x_____ N- g-i s-u- x-ě x-n-e- ---------------------- Nǐ gěi shuí xiě xìnle?
Komu jsi odpověděl / odpověděla? 你-回答 ----？ 你 回_ 谁 了 ？ 你 回- 谁 了 ？ ---------- 你 回答 谁 了 ？ 0
N- --ídá-shuíl-? N_ h____ s______ N- h-í-á s-u-l-? ---------------- Nǐ huídá shuíle?

Stažení MP3 (.zip soubory)

MP3 čeština + čínština (zjednodušená) (1-100) MP3 čínština (zjednodušená) (1-100)
Nebylo nalezeno žádné video!

Dvoujazyčnost zlepšuje sluch

Lidé hovořící dvěma jazyky lépe slyší. Umí přesněji odlišit dva různé zvuky. K tomuto závěru došla jedna americká studie. Vědci testovali několik teenagerů. Někteří z nich vyrůstali v dvoujazyčném prostředí. Tito teenageři mluvili anglicky a španělsky. Ti ostatní mluvili pouze anglicky. Mladí lidé měli poslouchat určitou slabiku. Byla to slabika „da”. Nepatří do žádného z výše uvedených jazyků. Tato slabika jim byla přehrána do sluchátek. Přitom byla pomocí elektrod měřena jejich mozková aktivita. Po testu si teenageři poslechli tuto slabiku ještě jednou. Tentokrát však slyšeli i spoustu rušivých zvuků. Bylo to několik hlasů říkajících nesmyslné věty. Dvoujazyční jedinci reagovali na tuto slabiku velmi silně. Jejich mozek vykazoval velkou aktivitu. Dokázali slabiku přesně identifikovat s rušivými zvuky i bez nich. Teenageři hovořící jedním jazykem to nezvládli. Jejich sluch nebyl tak dobrý jako sluch jejich kolegů. Výsledek experimentu vědce překvapil. Do té doby věděli, že obzvlášť dobrý sluch mají hudebníci. Vypadá to ale, že také dvoujazyčnost trénuje lidské ucho. Lidé hovořící dvěma jazyky jsou neustále konfrontováni s různými zvuky. Jejich mozek si tedy musí vyvinout nové schopnosti. Učí se, jak odlišit různé jazykové podněty. Vědci nyní testují, jak jazykové schopnosti ovlivňují mozek. Možná může pozitivně ovlivnit sluch i to, když se člověk naučí jazyk v pozdějších letech života…