Konverzační příručka

cs Na letišti   »   lv Lidostā

35 [třicet pět]

Na letišti

Na letišti

35 [trīsdesmit pieci]

Lidostā

Vyberte, jak chcete překlad zobrazit:   
čeština lotyština Poslouchat Více
Chtěl / chtěla bych si zabukovat letenku do Atén. Es-v-l-s-r--e---t li-o--m- uz --ē-ām. E_ v____ r_______ l_______ u_ A______ E- v-l-s r-z-r-ē- l-d-j-m- u- A-ē-ā-. ------------------------------------- Es vēlos rezervēt lidojumu uz Atēnām. 0
Je to přímý let? Vai -a--i- tieš--s -----? V__ t__ i_ t______ r_____ V-i t-s i- t-e-a-s r-i-s- ------------------------- Vai tas ir tiešais reiss? 0
Sedadlo u okna v nekuřáckém oddělení, prosím. Lū-z-,----t----e---ga,--esm--ē----m. L_____ v____ p__ l____ n____________ L-d-u- v-e-u p-e l-g-, n-s-ē-ē-ā-a-. ------------------------------------ Lūdzu, vietu pie loga, nesmēķētājam. 0
Chtěl / chtěla bych potvrdit rezervaci. E- ---os -p-----i-ā--r-z--v-c--u. E_ v____ a__________ r___________ E- v-l-s a-s-i-r-n-t r-z-r-ā-i-u- --------------------------------- Es vēlos apstiprināt rezervāciju. 0
Chtěl / chtěla bych zrušit rezervaci. Es--ē--s----ei---r---r--c-j-. E_ v____ a______ r___________ E- v-l-s a-t-i-t r-z-r-ā-i-u- ----------------------------- Es vēlos atteikt rezervāciju. 0
Chtěl / chtěla bych změnit svou rezervaci. Es v------ā----er---. E_ v____ p___________ E- v-l-s p-r-e-e-v-t- --------------------- Es vēlos pārrezervēt. 0
Kdy letí příští letadlo do Říma? K----r--ā--m--s r-i----z Ro--? K__ i_ n_______ r____ u_ R____ K-d i- n-k-m-i- r-i-s u- R-m-? ------------------------------ Kad ir nākamais reiss uz Romu? 0
Jsou tam ještě dvě volná místa? Vai--r--ē- di-a- b--vas -ietas? V__ i_ v__ d____ b_____ v______ V-i i- v-l d-v-s b-ī-a- v-e-a-? ------------------------------- Vai ir vēl divas brīvas vietas? 0
Ne, už je tam jen jedno volné místo. Nē--vēl-i--tik-i v--n--b-īv- -iet-. N__ v__ i_ t____ v____ b____ v_____ N-, v-l i- t-k-i v-e-a b-ī-a v-e-a- ----------------------------------- Nē, vēl ir tikai viena brīva vieta. 0
Kdy přistaneme? Kad-mē- -ol-iž-m-es? K__ m__ n___________ K-d m-s n-l-i-a-i-s- -------------------- Kad mēs nolaižamies? 0
Kdy tam budeme? Kad mē- b-s-- ----? K__ m__ b____ k____ K-d m-s b-s-m k-ā-? ------------------- Kad mēs būsim klāt? 0
Kdy jede autobus do centra? C-ko---------bu---u- -i-s---- c-ntru? C____ i_ a_______ u_ p_______ c______ C-k-s i- a-t-b-s- u- p-l-ē-a- c-n-r-? ------------------------------------- Cikos ir autobuss uz pilsētas centru? 0
Je to Váš kufr? V-- -as-----ūs- k--e--s? V__ t__ i_ J___ k_______ V-i t-s i- J-s- k-f-r-s- ------------------------ Vai tas ir Jūsu koferis? 0
Je to Vaše taška? Va---ā -r--ū-u -om-? V__ t_ i_ J___ s____ V-i t- i- J-s- s-m-? -------------------- Vai tā ir Jūsu soma? 0
Je to Vaše zavazadlo? V-i-t- ------- bag---? V__ t_ i_ J___ b______ V-i t- i- J-s- b-g-ž-? ---------------------- Vai tā ir Jūsu bagāža? 0
Kolik si mohu vzít s sebou zavazadel? Cik----lu-b-gāžu -- ----s-- -e---līdz-? C__ l____ b_____ e_ d______ ņ___ l_____ C-k l-e-u b-g-ž- e- d-ī-s-u ņ-m- l-d-i- --------------------------------------- Cik lielu bagāžu es drīkstu ņemt līdzi? 0
Dvacet kilo. Di--esm-- -i-ogr---s. D________ k__________ D-v-e-m-t k-l-g-a-u-. --------------------- Divdesmit kilogramus. 0
Cože, jen dvacet kilo? Ko, tik-i-d------it k---g--m-s? K__ t____ d________ k__________ K-, t-k-i d-v-e-m-t k-l-g-a-u-? ------------------------------- Ko, tikai divdesmit kilogramus? 0

Učení mění mozek

Kdo hodně sportuje, formuje své tělo. Evidentně je však možné trénovat i mozek. To znamená, že kdo se chce dobře naučit jazyky, nepotřebuje jen talent. Stejně důležité je pravidelné procvičování. Neboť procvičování může pozitivně ovlivnit struktury v mozku. Zvláštní talent na jazyky je přirozeně většinou vrozený. Přesto může intenzívní trénink určité mozkové struktury změnit. Objem řečového centra se zvětší. U lidí, kteří hodně procvičují, dochází také ke změně nervových buněk. Dlouho se věřilo, že mozek se nemění. Platilo, že co se nenaučíš jako dítě, už se nenaučíš nikdy. Vědci zkoumající mozek však dospěli ke zcela jinému závěru. Dokázali, že náš mozek je tvárný po celý život. Lze říci, že funguje jako sval. Díky tomu může růst až do vysokého věku. Každý impuls je v mozku zpracováván. Je-li však mozek trénovaný, zpracovává impulsy mnohem lépe. To znamená, že pracuje rychleji a účinněji. Tento princip je stejný u mladých i starších lidí. Abychom trénovali mozek, nemusíme se nutně jen učit. Dobrým cvičením je i čtení. Zejména náročná literatura procvičuje naše centrum řeči. To znamená, že si rozšiřujeme naši slovní zásobu. Navíc si vylepšujeme cit pro jazyk. Zajímavé je, že jazyk je zpracováván nejen v řečovém centru. Nový obsah zpracovává také oblast, která kontroluje motoriku. Proto je důležité co možná nejčastěji stimulovat celý mozek. Takže cvičte své tělo A svůj mozek!