Konverzační příručka

cs Na letišti   »   mk На аеродром

35 [třicet pět]

Na letišti

Na letišti

35 [триесет и пет]

35 [triyesyet i pyet]

На аеродром

[Na ayerodrom]

Vyberte, jak chcete překlad zobrazit:   
čeština makedonština Poslouchat Více
Chtěl / chtěla bych si zabukovat letenku do Atén. Б--са--- --са---- д- ре---ви-ам е--н-л-т -- Ат-н-. Б_ с____ / с_____ д_ р_________ е___ л__ з_ А_____ Б- с-к-л / с-к-л- д- р-з-р-и-а- е-е- л-т з- А-и-а- -------------------------------------------------- Би сакал / сакала да резервирам еден лет за Атина. 0
B- sa--l /--ak-la--- rye---r----m ye--e---yet-za-A-i--. B_ s____ / s_____ d_ r___________ y_____ l___ z_ A_____ B- s-k-l / s-k-l- d- r-e-y-r-i-a- y-d-e- l-e- z- A-i-a- ------------------------------------------------------- Bi sakal / sakala da ryezyerviram yedyen lyet za Atina.
Je to přímý let? Д-л- е -о--е ---ек-е--л-т? Д___ е т__ е д_______ л___ Д-л- е т-а е д-р-к-е- л-т- -------------------------- Дали е тоа е директен лет? 0
D-l---e to-----d--yektyen ---t? D___ y_ t__ y_ d_________ l____ D-l- y- t-a y- d-r-e-t-e- l-e-? ------------------------------- Dali ye toa ye diryektyen lyet?
Sedadlo u okna v nekuřáckém oddělení, prosím. В- м-л---едно-м---о-----ро--р-цот,-н-п----. В_ м____ е___ м____ д_ п__________ н_______ В- м-л-м е-н- м-с-о д- п-о-о-е-о-, н-п-ш-ч- ------------------------------------------- Ве молам едно место до прозорецот, непушач. 0
V-e m-l-m y-d-----esto ---p---o-yet-ot, nyep----a--. V__ m____ y____ m_____ d_ p____________ n___________ V-e m-l-m y-d-o m-e-t- d- p-o-o-y-t-o-, n-e-o-s-a-h- ---------------------------------------------------- Vye molam yedno myesto do prozoryetzot, nyepooshach.
Chtěl / chtěla bych potvrdit rezervaci. Б--са--- - -а---- д- ---по--р----м-------ез--в---ј-. Б_ с____ / с_____ д_ ј_ п_______ м_____ р___________ Б- с-к-л / с-к-л- д- ј- п-т-р-а- м-ј-т- р-з-р-а-и-а- ---------------------------------------------------- Би сакал / сакала да ја потврдам мојата резервација. 0
Bi--a-al /--a---a d--јa --t--d-- moј--- ry---e---t-iјa. B_ s____ / s_____ d_ ј_ p_______ m_____ r______________ B- s-k-l / s-k-l- d- ј- p-t-r-a- m-ј-t- r-e-y-r-a-z-ј-. ------------------------------------------------------- Bi sakal / sakala da јa potvrdam moјata ryezyervatziјa.
Chtěl / chtěla bych zrušit rezervaci. Б- сак-л - сак--а-д---а-о-кажа----јата -ез--ва----. Б_ с____ / с_____ д_ ј_ о______ м_____ р___________ Б- с-к-л / с-к-л- д- ј- о-к-ж-м м-ј-т- р-з-р-а-и-а- --------------------------------------------------- Би сакал / сакала да ја откажам мојата резервација. 0
Bi-sa----/ --k-la--a јa--tka-am mo-a-- -y--ye--atz-јa. B_ s____ / s_____ d_ ј_ o______ m_____ r______________ B- s-k-l / s-k-l- d- ј- o-k-ʐ-m m-ј-t- r-e-y-r-a-z-ј-. ------------------------------------------------------ Bi sakal / sakala da јa otkaʐam moјata ryezyervatziјa.
Chtěl / chtěla bych změnit svou rezervaci. Б- са-ал - -ак-л- да ј--пр--ен-- -оја-а ре-ерв-ција. Б_ с____ / с_____ д_ ј_ п_______ м_____ р___________ Б- с-к-л / с-к-л- д- ј- п-о-е-а- м-ј-т- р-з-р-а-и-а- ---------------------------------------------------- Би сакал / сакала да ја променам мојата резервација. 0
Bi --k------ak--a -a јa pr-m---a- m-ј--a---ez----a--i--. B_ s____ / s_____ d_ ј_ p________ m_____ r______________ B- s-k-l / s-k-l- d- ј- p-o-y-n-m m-ј-t- r-e-y-r-a-z-ј-. -------------------------------------------------------- Bi sakal / sakala da јa promyenam moјata ryezyervatziјa.
Kdy letí příští letadlo do Říma? К----оди с-едн-та м----а-з--Ри-? К___ о__ с_______ м_____ з_ Р___ К-г- о-и с-е-н-т- м-ш-н- з- Р-м- -------------------------------- Кога оди следната машина за Рим? 0
K-gu- o-i-------ata --s-----z- -i-? K____ o__ s________ m______ z_ R___ K-g-a o-i s-y-d-a-a m-s-i-a z- R-m- ----------------------------------- Kogua odi slyednata mashina za Rim?
Jsou tam ještě dvě volná místa? Д-ли-----у--е дв--------н-----та? Д___ и__ у___ д__ с_______ м_____ Д-л- и-а у-т- д-е с-о-о-н- м-с-а- --------------------------------- Дали има уште две слободни места? 0
D-l- ima o---t-- ---e sl--o----mye---? D___ i__ o______ d___ s_______ m______ D-l- i-a o-s-t-e d-y- s-o-o-n- m-e-t-? -------------------------------------- Dali ima ooshtye dvye slobodni myesta?
Ne, už je tam jen jedno volné místo. Не--има-----мо --те-е-но -----д-о-ме-т-. Н__ и____ с___ у___ е___ с_______ м_____ Н-, и-а-е с-м- у-т- е-н- с-о-о-н- м-с-о- ---------------------------------------- Не, имаме само уште едно слободно место. 0
Ny---imamy- --m- o-s--y---ed-- -l-----o m---to. N___ i_____ s___ o______ y____ s_______ m______ N-e- i-a-y- s-m- o-s-t-e y-d-o s-o-o-n- m-e-t-. ----------------------------------------------- Nye, imamye samo ooshtye yedno slobodno myesto.
Kdy přistaneme? К--а-с--т-----? К___ с_________ К-г- с-е-у-а-е- --------------- Кога слетуваме? 0
K-g-- -lyet-o-amy-? K____ s____________ K-g-a s-y-t-o-a-y-? ------------------- Kogua slyetoovamye?
Kdy tam budeme? Ког--ќе-с---там-? К___ ќ_ с__ т____ К-г- ќ- с-е т-м-? ----------------- Кога ќе сме таму? 0
K--u---j---s-y---a-o-? K____ k___ s___ t_____ K-g-a k-y- s-y- t-m-o- ---------------------- Kogua kjye smye tamoo?
Kdy jede autobus do centra? Ко-а им- авт---с ----ен-аро-----гр-д-т? К___ и__ а______ д_ ц_______ н_ г______ К-г- и-а а-т-б-с д- ц-н-а-о- н- г-а-о-? --------------------------------------- Кога има автобус до центарот на градот? 0
K--ua-ima-a-t--oos--o-tz---tar-t na-gu-ad-t? K____ i__ a_______ d_ t_________ n_ g_______ K-g-a i-a a-t-b-o- d- t-y-n-a-o- n- g-r-d-t- -------------------------------------------- Kogua ima avtoboos do tzyentarot na guradot?
Je to Váš kufr? О-- е ва--о--к----? О__ е в_____ к_____ О-а е в-ш-о- к-ф-р- ------------------- Ова е вашиот куфер? 0
Ov------as---t---of--r? O__ y_ v______ k_______ O-a y- v-s-i-t k-o-y-r- ----------------------- Ova ye vashiot koofyer?
Je to Vaše taška? Ов--е-в----а--а-на? О__ е в_____ т_____ О-а е в-ш-т- т-ш-а- ------------------- Ова е вашата ташна? 0
O---ye---s---a-t-sh-a? O__ y_ v______ t______ O-a y- v-s-a-a t-s-n-? ---------------------- Ova ye vashata tashna?
Je to Vaše zavazadlo? О-а е ----от-ба-а-? О__ е в_____ б_____ О-а е в-ш-о- б-г-ж- ------------------- Ова е вашиот багаж? 0
Ova-y-----h-----a-u-ʐ? O__ y_ v______ b______ O-a y- v-s-i-t b-g-a-? ---------------------- Ova ye vashiot baguaʐ?
Kolik si mohu vzít s sebou zavazadel? К-л-- -а--ж -ожам--а --м-м-----е--? К____ б____ м____ д_ з____ с_ с____ К-л-у б-г-ж м-ж-м д- з-м-м с- с-б-? ----------------------------------- Колку багаж можам да земам со себе? 0
Kolk-- ba-u-ʐ -oʐ-- d- zyema--s- sy-b--? K_____ b_____ m____ d_ z_____ s_ s______ K-l-o- b-g-a- m-ʐ-m d- z-e-a- s- s-e-y-? ---------------------------------------- Kolkoo baguaʐ moʐam da zyemam so syebye?
Dvacet kilo. Дв--сет к--о---ми. Д______ к_________ Д-а-с-т к-л-г-а-и- ------------------ Дваесет килограми. 0
D-a-esy-- --log---mi. D________ k__________ D-a-e-y-t k-l-g-r-m-. --------------------- Dvayesyet kilogurami.
Cože, jen dvacet kilo? Шт---са-- д-а-с-т -ил--р---? Ш___ с___ д______ к_________ Ш-о- с-м- д-а-с-т к-л-г-а-и- ---------------------------- Што, само дваесет килограми? 0
Sht---s-m- -v------t-k--o-u-am-? S____ s___ d________ k__________ S-t-, s-m- d-a-e-y-t k-l-g-r-m-? -------------------------------- Shto, samo dvayesyet kilogurami?

Učení mění mozek

Kdo hodně sportuje, formuje své tělo. Evidentně je však možné trénovat i mozek. To znamená, že kdo se chce dobře naučit jazyky, nepotřebuje jen talent. Stejně důležité je pravidelné procvičování. Neboť procvičování může pozitivně ovlivnit struktury v mozku. Zvláštní talent na jazyky je přirozeně většinou vrozený. Přesto může intenzívní trénink určité mozkové struktury změnit. Objem řečového centra se zvětší. U lidí, kteří hodně procvičují, dochází také ke změně nervových buněk. Dlouho se věřilo, že mozek se nemění. Platilo, že co se nenaučíš jako dítě, už se nenaučíš nikdy. Vědci zkoumající mozek však dospěli ke zcela jinému závěru. Dokázali, že náš mozek je tvárný po celý život. Lze říci, že funguje jako sval. Díky tomu může růst až do vysokého věku. Každý impuls je v mozku zpracováván. Je-li však mozek trénovaný, zpracovává impulsy mnohem lépe. To znamená, že pracuje rychleji a účinněji. Tento princip je stejný u mladých i starších lidí. Abychom trénovali mozek, nemusíme se nutně jen učit. Dobrým cvičením je i čtení. Zejména náročná literatura procvičuje naše centrum řeči. To znamená, že si rozšiřujeme naši slovní zásobu. Navíc si vylepšujeme cit pro jazyk. Zajímavé je, že jazyk je zpracováván nejen v řečovém centru. Nový obsah zpracovává také oblast, která kontroluje motoriku. Proto je důležité co možná nejčastěji stimulovat celý mozek. Takže cvičte své tělo A svůj mozek!