Konverzační příručka

cs velký – malý   »   zh 大–小

68 [šedesát osm]

velký – malý

velký – malý

68[六十八]

68 [Liùshíbā]

大–小

dà – xiǎo

Vyberte, jak chcete překlad zobrazit:   
čeština čínština (zjednodušená) Poslouchat Více
velký a malý 大-小 大__ 大-小 --- 大和小 0
d-hé --ǎo d___ x___ d-h- x-ǎ- --------- dàhé xiǎo
Slon je velký. 大象-- 大--。 大_ 是 大_ 。 大- 是 大- 。 --------- 大象 是 大的 。 0
d--xiàng -hì dà de. d_ x____ s__ d_ d__ d- x-à-g s-ì d- d-. ------------------- dà xiàng shì dà de.
Myš je malá. 老鼠 是 -的 。 老_ 是 小_ 。 老- 是 小- 。 --------- 老鼠 是 小的 。 0
L--shǔ--h- -i-o---. L_____ s__ x___ d__ L-o-h- s-ì x-ǎ- d-. ------------------- Lǎoshǔ shì xiǎo de.
tmavý a světlý 黑暗--和-明亮的 黑__ 和 明__ 黑-的 和 明-的 --------- 黑暗的 和 明亮的 0
Hēi----de-hé mí-gl-à----e H_____ d_ h_ m________ d_ H-i-à- d- h- m-n-l-à-g d- ------------------------- Hēi'àn de hé míngliàng de
Noc je tmavá. 黑夜 是 --的 黑_ 是 黑__ 黑- 是 黑-的 -------- 黑夜 是 黑暗的 0
h-------ì--ēi--n--e h____ s__ h_____ d_ h-i-è s-ì h-i-à- d- ------------------- hēiyè shì hēi'àn de
Den je světlý. 白- ---亮的 白_ 是 明__ 白- 是 明-的 -------- 白天 是 明亮的 0
b---iān sh- --n-l---g de b______ s__ m________ d_ b-i-i-n s-ì m-n-l-à-g d- ------------------------ báitiān shì míngliàng de
starý a mladý 年---和-年---。 年__ 和 年__ 。 年-的 和 年-的 。 ----------- 年老的 和 年轻的 。 0
niá---ǎo de -- --án-ī-g d-. n___ l__ d_ h_ n_______ d__ n-á- l-o d- h- n-á-q-n- d-. --------------------------- nián lǎo de hé niánqīng de.
Náš děda je velmi starý. 我-的 -祖父-------。 我__ 外_____ 很_ 。 我-的 外-父-祖- 很- 。 --------------- 我们的 外祖父/祖父 很老 。 0
W-men-----------/ zǔ-ù h-- l-o. W____ d_ w_______ z___ h__ l___ W-m-n d- w-i-ǔ-ù- z-f- h-n l-o- ------------------------------- Wǒmen de wàizǔfù/ zǔfù hěn lǎo.
Před 70 lety byl ještě mladý. 7-年--他-还是-年轻的 。 7___ 他 还_ 年__ 。 7-年- 他 还- 年-的 。 --------------- 70年前 他 还是 年轻的 。 0
70 N----q----tā -----ì n-ánqīn----. 7_ N___ q___ t_ h_____ n_______ d__ 7- N-á- q-á- t- h-i-h- n-á-q-n- d-. ----------------------------------- 70 Nián qián tā háishì niánqīng de.
hezký a ošklivý 美丽-----的 美__ 和 丑_ 美-的 和 丑- -------- 美丽的 和 丑的 0
M-i-ì -- ----h-- -e M____ d_ h_ c___ d_ M-i-ì d- h- c-ǒ- d- ------------------- Měilì de hé chǒu de
Motýl je hezký. 这只 -蝶 是-美---。 这_ 蝴_ 是 美__ 。 这- 蝴- 是 美-的 。 ------------- 这只 蝴蝶 是 美丽的 。 0
zh--zhǐ h---- -h---ě-lì -e. z__ z__ h____ s__ m____ d__ z-è z-ǐ h-d-é s-ì m-i-ì d-. --------------------------- zhè zhǐ húdié shì měilì de.
Pavouk je ošklivý. 这只-蜘--是 难看- 。 这_ 蜘_ 是 难__ 。 这- 蜘- 是 难-的 。 ------------- 这只 蜘蛛 是 难看的 。 0
Zh--zh- zhīz----hì--á-k-- de. Z__ z__ z_____ s__ n_____ d__ Z-è z-ǐ z-ī-h- s-ì n-n-à- d-. ----------------------------- Zhè zhǐ zhīzhū shì nánkàn de.
tlustý a hubený 胖的--的 胖____ 胖-和-的 ----- 胖的和瘦的 0
Pà----e-hé-s--u de P___ d_ h_ s___ d_ P-n- d- h- s-ò- d- ------------------ Pàng de hé shòu de
Stokilová žena je tlustá. 1--公-的 女人 挺胖的-。 1_____ 女_ 挺__ 。 1-0-斤- 女- 挺-的 。 --------------- 100公斤的 女人 挺胖的 。 0
1-- -ōngj-n d- -ǚ-én t--g -àn----. 1__ g______ d_ n____ t___ p___ d__ 1-0 g-n-j-n d- n-r-n t-n- p-n- d-. ---------------------------------- 100 gōngjīn de nǚrén tǐng pàng de.
Padesátikilový muž je hubený. 50公---男----的 。 5____ 男_ 挺__ 。 5-公-的 男- 挺-的 。 -------------- 50公斤的 男人 挺瘦的 。 0
5- --n-jī- -- --nr-- -----s------. 5_ G______ d_ n_____ t___ s___ d__ 5- G-n-j-n d- n-n-é- t-n- s-ò- d-. ---------------------------------- 50 Gōngjīn de nánrén tǐng shòu de.
drahý a levný 贵--和 便宜的 贵_ 和 便__ 贵- 和 便-的 -------- 贵的 和 便宜的 0
G-ì-de -é--ián-- -e G__ d_ h_ p_____ d_ G-ì d- h- p-á-y- d- ------------------- Guì de hé piányí de
Auto je drahé. 这辆--车 -贵--。 这_ 轿_ 挺__ 。 这- 轿- 挺-的 。 ----------- 这辆 轿车 挺贵的 。 0
z-è-lià-g ----c-ē -ǐng-gu- --. z__ l____ j______ t___ g__ d__ z-è l-à-g j-à-c-ē t-n- g-ì d-. ------------------------------ zhè liàng jiàochē tǐng guì de.
Noviny jsou levné. 这张 -- 挺便宜--。 这_ 报_ 挺___ 。 这- 报- 挺-宜- 。 ------------ 这张 报纸 挺便宜的 。 0
Zhè -h--g bà-z----ǐn- p-án---d-. Z__ z____ b_____ t___ p_____ d__ Z-è z-ā-g b-o-h- t-n- p-á-y- d-. -------------------------------- Zhè zhāng bàozhǐ tǐng piányí de.

Střídání kódů

Stále více lidí vyrůstá ve vícejazyčném prostředí. Umějí pak mluvit více než jedním jazykem. Mnozí z nich často jednotlivé jazyky střídají. Na základě situace se rozhodnou, který jazyk použijí. Mluví například jiným jazykem v práci a jiným doma. Přizpůsobují se tak svému prostředí. Může se ale také stát, že se jazyky mění spontánně. Tento fenomén se nazývá střídání kódů . Při střídání kódů mluvčí přepne na jiný jazyk uprostřed řeči. Může pro to mít mnoho důvodů. Často nemůže v jednom jazyce najít vhodné slovo. Vyjádří se potom lépe v jiném jazyce. Nebo se člověk cítí jistější v jednom z jazyků. Používají pak tento jazyk pro osobní účely. Někdy určité slovo v daném jazyce neexistuje. Člověk musí tedy použít jazyk jiný. Nebo lidé změní jazyk proto, aby jim nebylo rozumět. Střídání kódů tedy funguje jako tajný jazyk. Dříve se střídání jazyků kritizovalo. Mělo se za to, že takový člověk neumí žádný jazyk pořádně. Dnes se na to nahlíží jinak. Střídání kódů se považuje za speciální jazykovou schopnost. Může být zajímavé pozorovat lidi při střídání kódů. Často nestřídají pouze jazyk, kterým mluví. Mění se i jiné prvky komunikace. Mnozí mluví tím druhým jazykem rychleji, hlasitěji nebo důrazněji. Nebo začnou najednou používat více gest a mimiky. Střídání kódů se tak stává trochu i střídáním kultur…