Konverzační příručka

cs Přivlastňovací zájmena 2   »   zh 物主代词2

67 [šedesát sedm]

Přivlastňovací zájmena 2

Přivlastňovací zájmena 2

67[六十七]

67 [Liùshíqī]

物主代词2

wù zhǔ dàicí 2

Vyberte, jak chcete překlad zobrazit:   
čeština čínština (zjednodušená) Poslouchat Více
brýle -镜 眼_ 眼- -- 眼镜 0
y-njì-g y______ y-n-ì-g ------- yǎnjìng
Zapomněl své brýle. 他 - ----镜-忘---。 他 把 他_ 眼_ 忘 了 。 他 把 他- 眼- 忘 了 。 --------------- 他 把 他的 眼镜 忘 了 。 0
t--bǎ tā -e-y--jì-g w--g-e. t_ b_ t_ d_ y______ w______ t- b- t- d- y-n-ì-g w-n-l-. --------------------------- tā bǎ tā de yǎnjìng wàngle.
Kdepak jsou jeho brýle? 他--眼- 到--在 哪 ? 他_ 眼_ 到_ 在 哪 ? 他- 眼- 到- 在 哪 ? -------------- 他的 眼镜 到底 在 哪 ? 0
Tā-d- ---jìng--à-dǐ zà---ǎ? T_ d_ y______ d____ z__ n__ T- d- y-n-ì-g d-o-ǐ z-i n-? --------------------------- Tā de yǎnjìng dàodǐ zài nǎ?
hodinky / hodiny 钟-表 钟__ 钟-表 --- 钟,表 0
Z--ng--biǎo Z_____ b___ Z-ō-g- b-ǎ- ----------- Zhōng, biǎo
Jeho hodinky jsou rozbité. 他的 - - --。 他_ 表 坏 了 。 他- 表 坏 了 。 ---------- 他的 表 坏 了 。 0
t- -e-bi-- h-à-le. t_ d_ b___ h______ t- d- b-ǎ- h-à-l-. ------------------ tā de biǎo huàile.
Hodiny visí na stěně. 钟 挂在-墙 上 。 钟 挂_ 墙 上 。 钟 挂- 墙 上 。 ---------- 钟 挂在 墙 上 。 0
Zh-ng-guà ----qián---hà--. Z____ g__ z__ q____ s_____ Z-ō-g g-à z-i q-á-g s-à-g- -------------------------- Zhōng guà zài qiáng shàng.
pas 护- 护_ 护- -- 护照 0
H-z-ào H_____ H-z-à- ------ Hùzhào
Ztratil svůj pas. 他-把 他---照-----。 他 把 他_ 护_ 丢 了 。 他 把 他- 护- 丢 了 。 --------------- 他 把 他的 护照 丢 了 。 0
tā bǎ -ā ---hùzhà----ūl-. t_ b_ t_ d_ h_____ d_____ t- b- t- d- h-z-à- d-ū-e- ------------------------- tā bǎ tā de hùzhào diūle.
Kde je jeho pas? 他--护---底 在 哪里 ? 他_ 护_ 到_ 在 哪_ ? 他- 护- 到- 在 哪- ? --------------- 他的 护照 到底 在 哪里 ? 0
T- d- -ùz--- d-odǐ -ài-nǎl-? T_ d_ h_____ d____ z__ n____ T- d- h-z-à- d-o-ǐ z-i n-l-? ---------------------------- Tā de hùzhào dàodǐ zài nǎlǐ?
ona – její (svůj / svoje) 她–她的 她___ 她-她- ---- 她–她的 0
Tā – tā -e T_ – t_ d_ T- – t- d- ---------- Tā – tā de
Ty děti nemohou najít své rodiče. 孩-们 ---找到 --的--母 孩__ 不_ 找_ 他__ 父_ 孩-们 不- 找- 他-的 父- ---------------- 孩子们 不能 找到 他们的 父母 0
há--i-e--b-n--- --------tāmen -e -ù-ǔ h_______ b_____ z______ t____ d_ f___ h-i-i-e- b-n-n- z-ǎ-d-o t-m-n d- f-m- ------------------------------------- háizimen bùnéng zhǎodào tāmen de fùmǔ
Ale támhle přicházejí jejich rodiče! 但--他---父- -了-! 但_ 他__ 父_ 来_ ! 但- 他-的 父- 来- ! -------------- 但是 他们的 父母 来了 ! 0
dàn--ì t------e fùmǔ-l--le! d_____ t____ d_ f___ l_____ d-n-h- t-m-n d- f-m- l-i-e- --------------------------- dànshì tāmen de fùmǔ láile!
Vy – Váš / Vaše (svůj / svoje) 您-您的 您___ 您-您- ---- 您–您的 0
N-n – -í- de N__ – n__ d_ N-n – n-n d- ------------ Nín – nín de
Jaká byla Vaše cesta, pane Müllere? 米--生, ---旅- --样-? 米____ 您_ 旅_ 怎__ ? 米-先-, 您- 旅- 怎-样 ? ----------------- 米勒先生, 您的 旅行 怎么样 ? 0
m- --- -iā--hēng,---n -----x--g-zěnme-y---? m_ l__ x_________ n__ d_ l_____ z____ y____ m- l-i x-ā-s-ē-g- n-n d- l-x-n- z-n-e y-n-? ------------------------------------------- mǐ lēi xiānshēng, nín de lǚxíng zěnme yàng?
Kde je Vaše manželka, pane Müllere? 米--生---的 太- - -里 ? 米____ 您_ 太_ 在 哪_ ? 米-先-, 您- 太- 在 哪- ? ------------------ 米勒先生, 您的 太太 在 哪里 ? 0
Mǐ--ēi---ān---ng,--í- de-tà--ài---i ----? M_ l__ x_________ n__ d_ t_____ z__ n____ M- l-i x-ā-s-ē-g- n-n d- t-i-à- z-i n-l-? ----------------------------------------- Mǐ lēi xiānshēng, nín de tàitài zài nǎlǐ?
Vy – Váš / Vaše (svůj / svoje) 您-您的 您___ 您-您- ---- 您–您的 0
Ní--– ní- -e N__ – n__ d_ N-n – n-n d- ------------ Nín – nín de
Jaká byla Vaše cesta, paní Schmidt? 施密特女士- 您---行---样 ? 施_____ 您_ 旅_ 怎__ ? 施-特-士- 您- 旅- 怎-样 ? ------------------ 施密特女士, 您的 旅行 怎么样 ? 0
s-- -ì tè--ǚ-h-,--ín -e-l----g-z---- -àn-? s__ m_ t_ n_____ n__ d_ l_____ z____ y____ s-ī m- t- n-s-ì- n-n d- l-x-n- z-n-e y-n-? ------------------------------------------ shī mì tè nǚshì, nín de lǚxíng zěnme yàng?
Kde je Váš manžel, paní Schmidt? 施密特-士- 您- 先生 - 哪里 ? 施_____ 您_ 先_ 在 哪_ ? 施-特-士- 您- 先- 在 哪- ? ------------------- 施密特女士, 您的 先生 在 哪里 ? 0
Shī--ì t---ǚ--ì, nín -- xi--s-ē-g-zài -ǎ--? S__ m_ t_ n_____ n__ d_ x________ z__ n____ S-ī m- t- n-s-ì- n-n d- x-ā-s-ē-g z-i n-l-? ------------------------------------------- Shī mì tè nǚshì, nín de xiānshēng zài nǎlǐ?

Genetická mutace umožňuje mluvení

Člověk je jediným žijícím tvorem na Zemi, který umí mluvit. To jej odlišuje od zvířat a rostlin. Zvířata a rostliny spolu pochopitelně také komunikují. Nepoužívají však komplexní slabikový jazyk. Proč ale člověk mluví? K mluvení jsou třeba určité organické znaky. Tyto tělesné předpoklady má pouze člověk. To samozřejmě neznamená, že je vyvinul člověk. V dějinách evoluce se nic neděje bezdůvodně. Někdy v průběhu evoluce začal člověk mluvit. Zatím nevíme, kdy to přesně bylo. Muselo se ale stát něco, co dalo člověku řeč. Vědci si myslí, že za to může genetická mutace. Antropologové porovnávali genetický materiál různých žijících organismů. Je dobře známo, že řeč ovlivňuje určitý gen. Lidé, kteří mají tento gen poškozený, mají také problémy s řečí. Špatně se vyjadřují a také hůře rozumí. Tento gen byl zkoumán u lidí, opic a myší. U lidí a šimpanzů je velmi podobný. Lze najít pouze dva malé rozdíly. Mozek je ale rozpozná. Společně s jinými geny ovlivňují tyto rozdíly určité mozkové aktivity. Lidé mohou díky tomu mluvit, opice nikoliv. Avšak záhada lidské řeči tím ještě není vyřešena. Samotná genetická mutace nestačí k tomu, aby bylo možné mluvit. Vědci implantovali lidskou genetickou variantu myším. Mluvit se však nenaučily… Jejich pískání ale znělo jinak!