Konverzační příručka

cs Na letišti   »   et Lennujaamas

35 [třicet pět]

Na letišti

Na letišti

35 [kolmkümmend viis]

Lennujaamas

Vyberte, jak chcete překlad zobrazit:   
čeština estonština Poslouchat Více
Chtěl / chtěla bych si zabukovat letenku do Atén. Ma--oo----in-l-ndu-Ate------ --one-r-d-. M_ s________ l____ A________ b__________ M- s-o-i-s-n l-n-u A-e-n-s-e b-o-e-r-d-. ---------------------------------------- Ma sooviksin lendu Ateenasse broneerida. 0
Je to přímý let? Ka- --e on -tsel-nd? K__ s__ o_ o________ K-s s-e o- o-s-l-n-? -------------------- Kas see on otselend? 0
Sedadlo u okna v nekuřáckém oddělení, prosím. Palun-ük--a-nako-t- ---tesuit-eta--. P____ ü__ a________ m_______________ P-l-n ü-s a-n-k-h-, m-t-e-u-t-e-a-a- ------------------------------------ Palun üks aknakoht, mittesuitsetaja. 0
Chtěl / chtěla bych potvrdit rezervaci. Ma-so-v------o---br-n-erin-u -i-------. M_ s________ o__ b__________ k_________ M- s-o-i-s-n o-a b-o-e-r-n-u k-n-i-a-a- --------------------------------------- Ma sooviksin oma broneeringu kinnitada. 0
Chtěl / chtěla bych zrušit rezervaci. M--s-ovik-in -m- ----e-r--gu-t--istada. M_ s________ o__ b__________ t_________ M- s-o-i-s-n o-a b-o-e-r-n-u t-h-s-a-a- --------------------------------------- Ma sooviksin oma broneeringu tühistada. 0
Chtěl / chtěla bych změnit svou rezervaci. Ma s---i--in---a---o--er---u--m--ta. M_ s________ o__ b___________ m_____ M- s-o-i-s-n o-a b-o-e-r-n-u- m-u-a- ------------------------------------ Ma sooviksin oma broneeringut muuta. 0
Kdy letí příští letadlo do Říma? Mill-l-----b-jä-g-i-e l-nn-k -o--a? M_____ l____ j_______ l_____ R_____ M-l-a- l-h-b j-r-m-n- l-n-u- R-o-a- ----------------------------------- Millal läheb järgmine lennuk Rooma? 0
Jsou tam ještě dvě volná místa? Ka--k--- k-h-a-on-veel v-b--? K__ k___ k____ o_ v___ v_____ K-s k-k- k-h-a o- v-e- v-b-d- ----------------------------- Kas kaks kohta on veel vabad? 0
Ne, už je tam jen jedno volné místo. E-, m----on-ve-l -inu-t üks--oh- --b-. E__ m___ o_ v___ a_____ ü__ k___ v____ E-, m-i- o- v-e- a-n-l- ü-s k-h- v-b-. -------------------------------------- Ei, meil on veel ainult üks koht vaba. 0
Kdy přistaneme? Millal me--aandum-? M_____ m_ m________ M-l-a- m- m-a-d-m-? ------------------- Millal me maandume? 0
Kdy tam budeme? M-l--l -- s-a----? M_____ m_ s_______ M-l-a- m- s-a-u-e- ------------------ Millal me saabume? 0
Kdy jede autobus do centra? Mil--l sõi--b --s- -es---nn-? M_____ s_____ b___ k_________ M-l-a- s-i-a- b-s- k-s-l-n-a- ----------------------------- Millal sõidab buss kesklinna? 0
Je to Váš kufr? K-s---- -n -ei--k-hver? K__ s__ o_ t___ k______ K-s s-e o- t-i- k-h-e-? ----------------------- Kas see on teie kohver? 0
Je to Vaše taška? K----e- o-----e ko-t? K__ s__ o_ t___ k____ K-s s-e o- t-i- k-t-? --------------------- Kas see on teie kott? 0
Je to Vaše zavazadlo? K-s-se--o----i----ga-? K__ s__ o_ t___ p_____ K-s s-e o- t-i- p-g-s- ---------------------- Kas see on teie pagas? 0
Kolik si mohu vzít s sebou zavazadel? K---pal-- pa-a-i- v-in--aa-a võtta? K__ p____ p______ v___ k____ v_____ K-i p-l-u p-g-s-t v-i- k-a-a v-t-a- ----------------------------------- Kui palju pagasit võin kaasa võtta? 0
Dvacet kilo. Kak---m-e----i-o. K__________ k____ K-k-k-m-e-d k-l-. ----------------- Kakskümmend kilo. 0
Cože, jen dvacet kilo? M--,--i--lt-k-ksk--mend--il-? M___ a_____ k__________ k____ M-s- a-n-l- k-k-k-m-e-d k-l-? ----------------------------- Mis, ainult kakskümmend kilo? 0

Učení mění mozek

Kdo hodně sportuje, formuje své tělo. Evidentně je však možné trénovat i mozek. To znamená, že kdo se chce dobře naučit jazyky, nepotřebuje jen talent. Stejně důležité je pravidelné procvičování. Neboť procvičování může pozitivně ovlivnit struktury v mozku. Zvláštní talent na jazyky je přirozeně většinou vrozený. Přesto může intenzívní trénink určité mozkové struktury změnit. Objem řečového centra se zvětší. U lidí, kteří hodně procvičují, dochází také ke změně nervových buněk. Dlouho se věřilo, že mozek se nemění. Platilo, že co se nenaučíš jako dítě, už se nenaučíš nikdy. Vědci zkoumající mozek však dospěli ke zcela jinému závěru. Dokázali, že náš mozek je tvárný po celý život. Lze říci, že funguje jako sval. Díky tomu může růst až do vysokého věku. Každý impuls je v mozku zpracováván. Je-li však mozek trénovaný, zpracovává impulsy mnohem lépe. To znamená, že pracuje rychleji a účinněji. Tento princip je stejný u mladých i starších lidí. Abychom trénovali mozek, nemusíme se nutně jen učit. Dobrým cvičením je i čtení. Zejména náročná literatura procvičuje naše centrum řeči. To znamená, že si rozšiřujeme naši slovní zásobu. Navíc si vylepšujeme cit pro jazyk. Zajímavé je, že jazyk je zpracováván nejen v řečovém centru. Nový obsah zpracovává také oblast, která kontroluje motoriku. Proto je důležité co možná nejčastěji stimulovat celý mozek. Takže cvičte své tělo A svůj mozek!