Konverzační příručka

cs Na letišti   »   sl Na letališču

35 [třicet pět]

Na letišti

Na letišti

35 [petintrideset]

Na letališču

Vyberte, jak chcete překlad zobrazit:   
čeština slovinština Poslouchat Více
Chtěl / chtěla bych si zabukovat letenku do Atén. R-d(a)--- re--r-iral(a----t - ---ne. R_____ b_ r____________ l__ v A_____ R-d-a- b- r-z-r-i-a-(-) l-t v A-e-e- ------------------------------------ Rad(a) bi rezerviral(a) let v Atene. 0
Je to přímý let? A-i ----o -e-o---den l--? A__ j_ t_ n_________ l___ A-i j- t- n-p-s-e-e- l-t- ------------------------- Ali je to neposreden let? 0
Sedadlo u okna v nekuřáckém oddělení, prosím. P-o-----e-ež --- -k------od--l----a n-k-d--c-. P_____ s____ p__ o____ v o______ z_ n_________ P-o-i- s-d-ž p-i o-n-, v o-d-l-u z- n-k-d-l-e- ---------------------------------------------- Prosim sedež pri oknu, v oddelku za nekadilce. 0
Chtěl / chtěla bych potvrdit rezervaci. R---a- b- po-rdil-a- s-----r-ze---c---. R_____ b_ p_________ s____ r___________ R-d-a- b- p-t-d-l-a- s-o-o r-z-r-a-i-o- --------------------------------------- Rad(a) bi potrdil(a) svojo rezervacijo. 0
Chtěl / chtěla bych zrušit rezervaci. R-d--- ---p--kl----(-)---oj- r-zerv-c---. R_____ b_ p___________ s____ r___________ R-d-a- b- p-e-l-c-l-a- s-o-o r-z-r-a-i-o- ----------------------------------------- Rad(a) bi preklical(a) svojo rezervacijo. 0
Chtěl / chtěla bych změnit svou rezervaci. Rad(-- bi --re-e-i---)--v--- r-ze-vac-j-. R_____ b_ s___________ s____ r___________ R-d-a- b- s-r-m-n-l-a- s-o-o r-z-r-a-i-o- ----------------------------------------- Rad(a) bi spremenil(a) svojo rezervacijo. 0
Kdy letí příští letadlo do Říma? K------leti nas-ed-je-l----o-- R--? K___ o_____ n________ l_____ v R___ K-a- o-l-t- n-s-e-n-e l-t-l- v R-m- ----------------------------------- Kdaj odleti naslednje letalo v Rim? 0
Jsou tam ještě dvě volná místa? St--š-----sta -v- ----a? S__ š_ p_____ d__ m_____ S-a š- p-o-t- d-a m-s-a- ------------------------ Sta še prosta dva mesta? 0
Ne, už je tam jen jedno volné místo. N-,-i-a-- -e -------prosto---s--. N__ i____ l_ š_ e__ p_____ m_____ N-, i-a-o l- š- e-o p-o-t- m-s-o- --------------------------------- Ne, imamo le še eno prosto mesto. 0
Kdy přistaneme? Kda- ---s----m-? K___ p__________ K-a- p-i-t-n-m-? ---------------- Kdaj pristanemo? 0
Kdy tam budeme? K-aj bo-- --m? K___ b___ t___ K-a- b-m- t-m- -------------- Kdaj bomo tam? 0
Kdy jede autobus do centra? Kd---p---e -a---n --t--us v cent-----st-? K___ p____ k_____ a______ v c_____ m_____ K-a- p-l-e k-k-e- a-t-b-s v c-n-e- m-s-a- ----------------------------------------- Kdaj pelje kakšen avtobus v center mesta? 0
Je to Váš kufr? Je -o-v-- k-----? J_ t_ v__ k______ J- t- v-š k-v-e-? ----------------- Je to vaš kovček? 0
Je to Vaše taška? J--to-v-ša---r--? J_ t_ v___ t_____ J- t- v-š- t-r-a- ----------------- Je to vaša torba? 0
Je to Vaše zavazadlo? J- to--a-----t--a--? J_ t_ v___ p________ J- t- v-š- p-t-j-g-? -------------------- Je to vaša prtljaga? 0
Kolik si mohu vzít s sebou zavazadel? Koli-o-pr-ljage -a-k- v-ame- --sa--? K_____ p_______ l____ v_____ s s____ K-l-k- p-t-j-g- l-h-o v-a-e- s s-b-? ------------------------------------ Koliko prtljage lahko vzamem s sabo? 0
Dvacet kilo. D-a--et -i-og-am--. D______ k__________ D-a-s-t k-l-g-a-o-. ------------------- Dvajset kilogramov. 0
Cože, jen dvacet kilo? Kaj,---mo d-ajse---ilogr--ov? K___ s___ d______ k__________ K-j- s-m- d-a-s-t k-l-g-a-o-? ----------------------------- Kaj, samo dvajset kilogramov? 0

Učení mění mozek

Kdo hodně sportuje, formuje své tělo. Evidentně je však možné trénovat i mozek. To znamená, že kdo se chce dobře naučit jazyky, nepotřebuje jen talent. Stejně důležité je pravidelné procvičování. Neboť procvičování může pozitivně ovlivnit struktury v mozku. Zvláštní talent na jazyky je přirozeně většinou vrozený. Přesto může intenzívní trénink určité mozkové struktury změnit. Objem řečového centra se zvětší. U lidí, kteří hodně procvičují, dochází také ke změně nervových buněk. Dlouho se věřilo, že mozek se nemění. Platilo, že co se nenaučíš jako dítě, už se nenaučíš nikdy. Vědci zkoumající mozek však dospěli ke zcela jinému závěru. Dokázali, že náš mozek je tvárný po celý život. Lze říci, že funguje jako sval. Díky tomu může růst až do vysokého věku. Každý impuls je v mozku zpracováván. Je-li však mozek trénovaný, zpracovává impulsy mnohem lépe. To znamená, že pracuje rychleji a účinněji. Tento princip je stejný u mladých i starších lidí. Abychom trénovali mozek, nemusíme se nutně jen učit. Dobrým cvičením je i čtení. Zejména náročná literatura procvičuje naše centrum řeči. To znamená, že si rozšiřujeme naši slovní zásobu. Navíc si vylepšujeme cit pro jazyk. Zajímavé je, že jazyk je zpracováván nejen v řečovém centru. Nový obsah zpracovává také oblast, která kontroluje motoriku. Proto je důležité co možná nejčastěji stimulovat celý mozek. Takže cvičte své tělo A svůj mozek!