Konverzační příručka

cs Zápor 2   »   af Ontkenning 2

65 [šedesát pět]

Zápor 2

Zápor 2

65 [vyf en sestig]

Ontkenning 2

Vyberte, jak chcete překlad zobrazit:   
čeština afrikánština Poslouchat Více
Je ten prsten drahý? I- ----ri---du--? I_ d__ r___ d____ I- d-e r-n- d-u-? ----------------- Is die ring duur? 0
Ne, stojí jen sto euro. Nee, di---o----a----- e-nho-d-rd-E-ro. N___ d__ k__ m___ n__ e_________ E____ N-e- d-t k-s m-a- n-t e-n-o-d-r- E-r-. -------------------------------------- Nee, dit kos maar net eenhonderd Euro. 0
Ale já mám jen padesát. M--r-e- het ne- vy--i-. M___ e_ h__ n__ v______ M-a- e- h-t n-t v-f-i-. ----------------------- Maar ek het net vyftig. 0
Jsi už hotový / hotová? Is -y al kl--r? I_ j_ a_ k_____ I- j- a- k-a-r- --------------- Is jy al klaar? 0
Ne, ještě ne. N--- --g----. N___ n__ n___ N-e- n-g n-e- ------------- Nee, nog nie. 0
Ale už brzo budu hotový. Maa- -- sa--b-n--k--t klaar ----. M___ e_ s__ b________ k____ w____ M-a- e- s-l b-n-e-o-t k-a-r w-e-. --------------------------------- Maar ek sal binnekort klaar wees. 0
Chceš ještě polévku? Wil--y-no------hê? W__ j_ n__ s__ h__ W-l j- n-g s-p h-? ------------------ Wil jy nog sop hê? 0
Ne, už nechci. N--, -- --l--i---ee--hê-ni-. N___ e_ w__ n__ m___ h_ n___ N-e- e- w-l n-e m-e- h- n-e- ---------------------------- Nee, ek wil nie meer hê nie. 0
Ale chci ještě zmrzlinu. M-ar -og ’--ro----. M___ n__ ’_ r______ M-a- n-g ’- r-o-y-. ------------------- Maar nog ’n roomys. 0
Bydlíš tady už dlouho? Wo-n -y ---lan--h--r? W___ j_ a_ l___ h____ W-o- j- a- l-n- h-e-? --------------------- Woon jy al lank hier? 0
Ne, teprve jeden měsíc. Nee--n-g -e- ----aa--. N___ n__ n__ ’_ m_____ N-e- n-g n-t ’- m-a-d- ---------------------- Nee, nog net ’n maand. 0
Ale znám už hodně lidí. M--r-e- -e---- -aie-m----. M___ e_ k__ a_ b___ m_____ M-a- e- k-n a- b-i- m-n-e- -------------------------- Maar ek ken al baie mense. 0
Pojedeš zítra domů? Ga-- -- m----h--s to- --? G___ j_ m___ h___ t__ r__ G-a- j- m-r- h-i- t-e r-? ------------------------- Gaan jy môre huis toe ry? 0
Ne, až o víkendu. Nee, -e-s o---di- -a-ee-. N___ e___ o__ d__ n______ N-e- e-r- o-r d-e n-w-e-. ------------------------- Nee, eers oor die naweek. 0
Ale přijedu zpátky už v neděli. Ma----k kom-reed- S--d-- t---g. M___ e_ k__ r____ S_____ t_____ M-a- e- k-m r-e-s S-n-a- t-r-g- ------------------------------- Maar ek kom reeds Sondag terug. 0
Je tvoje dcera už dospělá? I- --- d-gter-r-----’n -olw-sse--? I_ j__ d_____ r____ ’_ v__________ I- j-u d-g-e- r-e-s ’- v-l-a-s-n-? ---------------------------------- Is jou dogter reeds ’n volwassene? 0
Ne, je jí teprve sedmnáct. N--- sy--- -og---t-sewe-tie-. N___ s_ i_ n__ n__ s_________ N-e- s- i- n-g n-t s-w-n-i-n- ----------------------------- Nee, sy is nog net sewentien. 0
Ale už má přítele. M----sy --t--l-ee-s--n k----. M___ s_ h__ a______ ’_ k_____ M-a- s- h-t a-r-e-s ’- k-r-l- ----------------------------- Maar sy het alreeds ’n kêrel. 0

Stažení MP3 (.zip soubory)

MP3 čeština + afrikánština (1-100) MP3 afrikánština (1-100)
Nebylo nalezeno žádné video!

Co nám slova říkají

Na celém světě jsou milióny knih. Kolik jich bylo dosud napsáno, přesně nevíme. Tyto knihy obsahují mnoho vědomostí. Kdybyste je všechny přečetli, věděli byste o životě opravdu mnoho. Protože knihy nám ukazují, jak se náš svět mění. Každá doba má své knihy. Lze z nich vyčíst, co je pro lidi důležité. Nikdo je ale nemůže přečíst všechny. Moderní technika nám ale pomáhá knihy analyzovat. Pomocí digitalizace můžeme knihy ukládat jako data. Poté můžeme analyzovat jejich obsah. Jazykovědci tak mohou zjistit, jak se náš jazyk mění. Ještě zajímavější je však spočítat četnost jednotlivých slov. Lze tak určit význam jednotlivých věcí. Vědci prostudovali více jak 5 miliónů knih. Knihy byly napsány v posledních pěti stoletích. Celkem bylo analyzováno 500 miliard slov. Četnost jednotlivých slov nám ukazuje, jak žili lidé dříve a jak žijeme dnes. V našem jazyce se dorážejí myšlenky a trendy. Například slovo muži ztratilo jistý význam. Užívá se dnes méně často než dříve. Naopak slovo ženy užíváme mnohem častěji. Zkoumáním slov lze také určit, co rádi jíme. V padesátých letech se hodně používalo slovo ice cream (zmrzlina). Potom byla moderní slova pizza a pasta (těstoviny). Pojem sushi se stal populárním v posledních několika letech. Pro všechny příznivce jazyka tu máme dobrou zprávu… Každý rok se v našem jazyce objevují nová slova!