Konverzační příručka

cs Čísla   »   af Getalle

7 [sedm]

Čísla

Čísla

7 [sewe]

Getalle

Vyberte, jak chcete překlad zobrazit:   
čeština afrikánština Poslouchat Více
Počítám: E- t--: E_ t___ E- t-l- ------- Ek tel: 0
jedna, dvě, tři e--- tw--, d-ie e___ t____ d___ e-n- t-e-, d-i- --------------- een, twee, drie 0
Počítám do tří. Ek--el-tot -rie. E_ t__ t__ d____ E- t-l t-t d-i-. ---------------- Ek tel tot drie. 0
Počítám dále: Ek-t-- -e---r: E_ t__ v______ E- t-l v-r-e-: -------------- Ek tel verder: 0
čtyři, pět, šest, v---,----, se-, v____ v___ s___ v-e-, v-f- s-s- --------------- vier, vyf, ses, 0
sedm, osm, devět s-w----g-- n-ge s____ a___ n___ s-w-, a-t- n-g- --------------- sewe, agt, nege 0
Počítám. Ek ---. E_ t___ E- t-l- ------- Ek tel. 0
Počítáš. Jy --l. J_ t___ J- t-l- ------- Jy tel. 0
Počítá. Hy --l. H_ t___ H- t-l- ------- Hy tel. 0
Jedna. První. E--.---e--e-st-. E___ D__ e______ E-n- D-e e-r-t-. ---------------- Een. Die eerste. 0
Dvě. Druhý. Twe-- --e tweede. T____ D__ t______ T-e-. D-e t-e-d-. ----------------- Twee. Die tweede. 0
Tři. Třetí. D-ie- --e derde. D____ D__ d_____ D-i-. D-e d-r-e- ---------------- Drie. Die derde. 0
Čtyři. Čtvrtý. V-e---Die -ie-d-. V____ D__ v______ V-e-. D-e v-e-d-. ----------------- Vier. Die vierde. 0
Pět. Pátý. V-f.-D-----fde. V___ D__ v_____ V-f- D-e v-f-e- --------------- Vyf. Die vyfde. 0
Šest. Šestý. Ses. --- -----. S___ D__ s_____ S-s- D-e s-s-e- --------------- Ses. Die sesde. 0
Sedm. Sedmý. Se--.---e-se--n-e. S____ D__ s_______ S-w-. D-e s-w-n-e- ------------------ Sewe. Die sewende. 0
Osm. Osmý. A-t--D-e --t-t-. A___ D__ a______ A-t- D-e a-t-t-. ---------------- Agt. Die agtste. 0
Devět. Devátý. N--e.-D---ne-ende. N____ D__ n_______ N-g-. D-e n-g-n-e- ------------------ Nege. Die negende. 0

Myšlení a jazyk

Myšlení je závislé na našem jazyku. Když myslíme, „mluvíme“ sami se sebou. Náš jazyk tím ovlivňuje náš pohled na věc. Můžeme však navzdory jazykovým rozdílům myslet stejně? Nebo myslíme jinak, protože i jinak mluvíme? Každý národ má svou vlastní slovní zásobu. V mnoha jazycích určitá slova chybí. Jsou národy, které nerozlišují zelenou a modrou. Lidé používají stejné slovo pro obě barvy. A rozeznávají barvy hůře než ostatní národy! Barevné odstíny a složené barvy nerozeznají vůbec. Mají problémy i s popisem barvy. Jiné jazyky mají zase málo číslovek. Lidé, kteří je používají, umí také hůře počítat. Jsou i jazyky, ve kterých se nerozlišuje vlevo a vpravo . Lidé mluví o severu a jihu a západu a východu. A umí se velmi dobře geograficky orientovat. Pojmům vlevo a vpravo však nerozumějí. Naše myšlení však přirozeně neovlivňuje jen náš jazyk. Dotvářejí jej také prostředí a náš každodenní život. Jakou roli tedy jazyk hraje? Vymezuje určitým způsobem naše myšlení? Nebo máme slova jen pro to, co si také myslíme? Co je příčina a co je důsledek? Na všechny tyto otázky ještě neznáme odpověď. Hledají ji vědci zkoumající mozek i lingvisté. Je to však téma, které se týká nás všech… Jsi tím, jak mluvíš?!