Konverzační příručka

cs Zápor 2   »   sr Негација 2

65 [šedesát pět]

Zápor 2

Zápor 2

65 [шездесет и пет]

65 [šezdeset i pet]

Негација 2

Negacija 2

Vyberte, jak chcete překlad zobrazit:   
čeština srbština Poslouchat Více
Je ten prsten drahý? Д- л-----п-сте---куп? Д_ л_ ј_ п_____ с____ Д- л- ј- п-с-е- с-у-? --------------------- Да ли је прстен скуп? 0
Da l- -e ----en --u-? D_ l_ j_ p_____ s____ D- l- j- p-s-e- s-u-? --------------------- Da li je prsten skup?
Ne, stojí jen sto euro. Не,--- --шта-сам- -т---н- ----. Н__ о_ к____ с___ с______ е____ Н-, о- к-ш-а с-м- с-о-и-у е-р-. ------------------------------- Не, он кошта само стотину евра. 0
Ne- on -ošta----o -t-t--- -vra. N__ o_ k____ s___ s______ e____ N-, o- k-š-a s-m- s-o-i-u e-r-. ------------------------------- Ne, on košta samo stotinu evra.
Ale já mám jen padesát. А----- -------мо --д---т. А__ ј_ и___ с___ п_______ А-и ј- и-а- с-м- п-д-с-т- ------------------------- Али ја имам само педесет. 0
Al- -- im-m----o-p---s--. A__ j_ i___ s___ p_______ A-i j- i-a- s-m- p-d-s-t- ------------------------- Ali ja imam samo pedeset.
Jsi už hotový / hotová? Ј--------е---от-в - ---ов-? Ј___ л_ в__ г____ / г______ Ј-с- л- в-ћ г-т-в / г-т-в-? --------------------------- Јеси ли већ готов / готовa? 0
Jesi--i-ve---g--ov---gotova? J___ l_ v__ g____ / g______ J-s- l- v-c- g-t-v / g-t-v-? ---------------------------- Jesi li već gotov / gotova?
Ne, ještě ne. Не- -о- --. Н__ ј__ н__ Н-, ј-ш н-. ----------- Не, још не. 0
Ne,---š-ne. N__ j__ n__ N-, j-š n-. ----------- Ne, još ne.
Ale už brzo budu hotový. Али с-м--с-оро -о--в-/ г-----. А__ с__ у_____ г____ / г______ А-и с-м у-к-р- г-т-в / г-т-в-. ------------------------------ Али сам ускоро готов / готова. 0
A-i-sa- --kor--g-t---/--o--v-. A__ s__ u_____ g____ / g______ A-i s-m u-k-r- g-t-v / g-t-v-. ------------------------------ Ali sam uskoro gotov / gotova.
Chceš ještě polévku? Ж-л-- ли---- -уп-? Ж____ л_ ј__ с____ Ж-л-ш л- ј-ш с-п-? ------------------ Желиш ли још супе? 0
Že-iš l- -oš-s-pe? Ž____ l_ j__ s____ Ž-l-š l- j-š s-p-? ------------------ Želiš li još supe?
Ne, už nechci. Не,-не ----м---ше. Н__ н_ ж____ в____ Н-, н- ж-л-м в-ш-. ------------------ Не, не желим више. 0
N---ne želim--i-e. N__ n_ ž____ v____ N-, n- ž-l-m v-š-. ------------------ Ne, ne želim više.
Ale chci ještě zmrzlinu. А---ј-- ј-д-- сладолед. А__ ј__ ј____ с________ А-и ј-ш ј-д-н с-а-о-е-. ----------------------- Али још један сладолед. 0
Al--j-- je--n-sl--ole-. A__ j__ j____ s________ A-i j-š j-d-n s-a-o-e-. ----------------------- Ali još jedan sladoled.
Bydlíš tady už dlouho? С-анујеш--и в-- --г- ----? С_______ л_ в__ д___ о____ С-а-у-е- л- в-ћ д-г- о-д-? -------------------------- Станујеш ли већ дуго овде? 0
St-nuj-- l--v--- d--- ov-e? S_______ l_ v__ d___ o____ S-a-u-e- l- v-c- d-g- o-d-? --------------------------- Stanuješ li već dugo ovde?
Ne, teprve jeden měsíc. Н-- тек -е-а--ме--ц. Н__ т__ ј____ м_____ Н-, т-к ј-д-н м-с-ц- -------------------- Не, тек један месец. 0
Ne,---k-jeda--m-sec. N__ t__ j____ m_____ N-, t-k j-d-n m-s-c- -------------------- Ne, tek jedan mesec.
Ale znám už hodně lidí. А----ећ--озн-јем мн--- -у-и. А__ в__ п_______ м____ љ____ А-и в-ћ п-з-а-е- м-о-о љ-д-. ---------------------------- Али већ познајем много људи. 0
Al---e-́ -oznajem--nog--lj---. A__ v__ p_______ m____ l_____ A-i v-c- p-z-a-e- m-o-o l-u-i- ------------------------------ Ali već poznajem mnogo ljudi.
Pojedeš zítra domů? Пу-уј-ш -- с--ра ку--? П______ л_ с____ к____ П-т-ј-ш л- с-т-а к-ћ-? ---------------------- Путујеш ли сутра кући? 0
Put--e--l- -utra kuc-i? P______ l_ s____ k____ P-t-j-š l- s-t-a k-c-i- ----------------------- Putuješ li sutra kući?
Ne, až o víkendu. Не, -ек ---вик-нд. Н__ т__ з_ в______ Н-, т-к з- в-к-н-. ------------------ Не, тек за викенд. 0
Ne,-tek--a----e--. N__ t__ z_ v______ N-, t-k z- v-k-n-. ------------------ Ne, tek za vikend.
Ale přijedu zpátky už v neděli. А-и се в-аћам--е-----ед---. А__ с_ в_____ в__ у н______ А-и с- в-а-а- в-ћ у н-д-љ-. --------------------------- Али се враћам већ у недељу. 0
A----e------am v--́ u n-----u. A__ s_ v_____ v__ u n_______ A-i s- v-a-́-m v-c- u n-d-l-u- ------------------------------ Ali se vraćam već u nedelju.
Je tvoje dcera už dospělá? Да ли -е т---а----к----ћ одра---? Д_ л_ ј_ т____ ћ____ в__ о_______ Д- л- ј- т-о-а ћ-р-а в-ћ о-р-с-а- --------------------------------- Да ли је твоја ћерка већ одрасла? 0
D- -- j---vo-- -́e-ka-v--- o--as--? D_ l_ j_ t____ ć____ v__ o_______ D- l- j- t-o-a c-e-k- v-c- o-r-s-a- ----------------------------------- Da li je tvoja ćerka već odrasla?
Ne, je jí teprve sedmnáct. Не,-она -ма т-к --д-м-ае-т-г-д---. Н__ о__ и__ т__ с_________ г______ Н-, о-а и-а т-к с-д-м-а-с- г-д-н-. ---------------------------------- Не, она има тек седамнаест година. 0
Ne--ona-i-- t-k sedamnaest-godina. N__ o__ i__ t__ s_________ g______ N-, o-a i-a t-k s-d-m-a-s- g-d-n-. ---------------------------------- Ne, ona ima tek sedamnaest godina.
Ale už má přítele. Али--на--ећ -м---о-к-. А__ о__ в__ и__ м_____ А-и о-а в-ћ и-а м-м-а- ---------------------- Али она већ има момка. 0
Ali ona--------a -omk-. A__ o__ v__ i__ m_____ A-i o-a v-c- i-a m-m-a- ----------------------- Ali ona već ima momka.

Co nám slova říkají

Na celém světě jsou milióny knih. Kolik jich bylo dosud napsáno, přesně nevíme. Tyto knihy obsahují mnoho vědomostí. Kdybyste je všechny přečetli, věděli byste o životě opravdu mnoho. Protože knihy nám ukazují, jak se náš svět mění. Každá doba má své knihy. Lze z nich vyčíst, co je pro lidi důležité. Nikdo je ale nemůže přečíst všechny. Moderní technika nám ale pomáhá knihy analyzovat. Pomocí digitalizace můžeme knihy ukládat jako data. Poté můžeme analyzovat jejich obsah. Jazykovědci tak mohou zjistit, jak se náš jazyk mění. Ještě zajímavější je však spočítat četnost jednotlivých slov. Lze tak určit význam jednotlivých věcí. Vědci prostudovali více jak 5 miliónů knih. Knihy byly napsány v posledních pěti stoletích. Celkem bylo analyzováno 500 miliard slov. Četnost jednotlivých slov nám ukazuje, jak žili lidé dříve a jak žijeme dnes. V našem jazyce se dorážejí myšlenky a trendy. Například slovo muži ztratilo jistý význam. Užívá se dnes méně často než dříve. Naopak slovo ženy užíváme mnohem častěji. Zkoumáním slov lze také určit, co rádi jíme. V padesátých letech se hodně používalo slovo ice cream (zmrzlina). Potom byla moderní slova pizza a pasta (těstoviny). Pojem sushi se stal populárním v posledních několika letech. Pro všechny příznivce jazyka tu máme dobrou zprávu… Každý rok se v našem jazyce objevují nová slova!