Konverzační příručka

cs Části těla   »   af Liggaamsdele

58 [padesát osm]

Části těla

Části těla

58 [agt en vyftig]

Liggaamsdele

Vyberte, jak chcete překlad zobrazit:   
čeština afrikánština Poslouchat Více
Nakreslím muže. Ek t-k-- ’- man. E_ t____ ’_ m___ E- t-k-n ’- m-n- ---------------- Ek teken ’n man. 0
Nejdříve hlavu. Eers---die--op. E_____ d__ k___ E-r-t- d-e k-p- --------------- Eerste die kop. 0
Ten muž má na sobě klobouk. Die ma--d----n--oed. D__ m__ d__ ’_ h____ D-e m-n d-a ’- h-e-. -------------------- Die man dra ’n hoed. 0
Jeho vlasy nejsou vidět. Mens -i-n-n-e-die-ha-e---e. M___ s___ n__ d__ h___ n___ M-n- s-e- n-e d-e h-r- n-e- --------------------------- Mens sien nie die hare nie. 0
Ani jeho uši nejsou vidět. M--- ---n o-- ----die-or----e. M___ s___ o__ n__ d__ o__ n___ M-n- s-e- o-k n-e d-e o-e n-e- ------------------------------ Mens sien ook nie die ore nie. 0
Ani jeho záda nejsou vidět. M-ns s-en -ok--ie -i- r-g n--. M___ s___ o__ n__ d__ r__ n___ M-n- s-e- o-k n-e d-e r-g n-e- ------------------------------ Mens sien ook nie die rug nie. 0
Nakreslím mu oči a ústa. Ek-te-e- die--- e--die-m-nd. E_ t____ d__ o_ e_ d__ m____ E- t-k-n d-e o- e- d-e m-n-. ---------------------------- Ek teken die oë en die mond. 0
Ten muž tančí a směje se. D-e-m-n-dans--n lag. D__ m__ d___ e_ l___ D-e m-n d-n- e- l-g- -------------------- Die man dans en lag. 0
Ten muž má dlouhý nos. Di----n h-t ’- l-n- --us. D__ m__ h__ ’_ l___ n____ D-e m-n h-t ’- l-n- n-u-. ------------------------- Die man het ’n lang neus. 0
V rukou drží hůl. H--d-a--n--tok-in-sy-h----. H_ d__ ’_ s___ i_ s_ h_____ H- d-a ’- s-o- i- s- h-n-e- --------------------------- Hy dra ’n stok in sy hande. 0
Kolem krku má také šálu. H- d-a---k -n s-rp--- s- n-k. H_ d__ o__ ’_ s___ o_ s_ n___ H- d-a o-k ’- s-r- o- s- n-k- ----------------------------- Hy dra ook ’n serp om sy nek. 0
Je zima a je chladno. D---i--w-n-e- e- di--ko--. D__ i_ w_____ e_ d__ k____ D-t i- w-n-e- e- d-s k-u-. -------------------------- Dit is winter en dis koud. 0
Jeho paže jsou silné. D----rms-i- --erk-fr--. D__ a___ i_ s__________ D-e a-m- i- s-e-k-f-i-. ----------------------- Die arms is sterk/fris. 0
I jeho nohy jsou silné. D-e b--e-is-o-k --e-----is. D__ b___ i_ o__ s__________ D-e b-n- i- o-k s-e-k-f-i-. --------------------------- Die bene is ook sterk/fris. 0
Ten muž je ze sněhu. D-e -an-----a--sn-eu ---a-k. D__ m__ i_ v__ s____ g______ D-e m-n i- v-n s-e-u g-m-a-. ---------------------------- Die man is van sneeu gemaak. 0
Nemá na sobě žádné kalhoty a žádný kabát. Hy dr--ni--’----o-k--- -n --s--i-. H_ d__ n__ ’_ b____ o_ ’_ j__ n___ H- d-a n-e ’- b-o-k o- ’- j-s n-e- ---------------------------------- Hy dra nie ’n broek of ’n jas nie. 0
Ale nemrzne. Ma-r -ie m-n --i-- n--. M___ d__ m__ v____ n___ M-a- d-e m-n v-i-s n-e- ----------------------- Maar die man vries nie. 0
Je to sněhulák. H--is--- s---uma-. H_ i_ ’_ s________ H- i- ’- s-e-u-a-. ------------------ Hy is ’n sneeuman. 0

Stažení MP3 (.zip soubory)

MP3 čeština + afrikánština (1-100) MP3 afrikánština (1-100)
Nebylo nalezeno žádné video!

Jazyk našich předků

Moderní jazyky mohou lingvisté analyzovat. K tomu se používají různé metody. Jak ale lidé mluvili před mnoha tisíci lety? Odpověď na tuto otázku je mnohem těžší. Přesto se jí vědci zaobírají již dlouhá léta. Rádi by zjistili, jak se dříve mluvilo. Snaží se proto rekonstruovat staré jazykové formy. Američtí vědci právě učinili zajímavý objev. Analyzovali více než 2 000 jazyků. Zkoumali přitom především větnou stavbu těchto jazyků. Výsledky jejich studie byly velmi zajímavé. Zhruba polovina jazyků měla větnou stavbu S-O-V. To znamená, že u vět platil tento princip: podmět (Subject), předmět (Object), přísudek (Verb). Více než 700 jazyků se řídí strukturou S-V-O. A zhruba 160 jazyků používá systém V-S-O. Jen asi 40 jazyků užívá stavbu V-O-S. U 120 jazyků se prokázala smíšená forma. Na druhou stranu, systémy O-V-S a O-S-V jsou mnohem vzácnější. Většina zkoumaných jazyků užívá princip S-O-V. Jsou to například perština, japonština nebo turečtina. Většina současných živých jazyků se však řídí strukturou S-V-O. U dnešních indoevropských jazyků tato větná stavba převažuje. Vědci věří, že model S-O-V se používal v minulosti. Tato stavba byla základem všech jazyků. Potom se však jazyky vyvíjely odlišně. Zatím nevíme, proč se to stalo. Různé typy větné stavby ale musejí mít nějaký důvod. Neboť v evolučním vývoji přežije jen to, co má určité výhody...