Konverzační příručka

cs Na diskotéce   »   af In die disko

46 [čtyřicet šest]

Na diskotéce

Na diskotéce

46 [ses en veertig]

In die disko

Vyberte, jak chcete překlad zobrazit:   
čeština afrikánština Poslouchat Více
Je to místo volné? Is ----s-o---oop? I_ d__ s____ o___ I- d-e s-o-l o-p- ----------------- Is die stoel oop? 0
Mohu si k Vám přisednout? M-g e- ------i-? M__ e_ h___ s___ M-g e- h-e- s-t- ---------------- Mag ek hier sit? 0
Prosím. Graa-. G_____ G-a-g- ------ Graag. 0
Jak se Vám líbí ta hudba? W-t -in--- -an--ie--u----? W__ d___ u v__ d__ m______ W-t d-n- u v-n d-e m-s-e-? -------------------------- Wat dink u van die musiek? 0
Je moc hlasitá. ’n--i---ie -e -ard. ’_ B______ t_ h____ ’- B-e-j-e t- h-r-. ------------------- ’n Bietjie te hard. 0
Ale ta skupina hraje docela dobře. Maa- --e g---p -pee----el---e-. M___ d__ g____ s____ h___ g____ M-a- d-e g-o-p s-e-l h-e- g-e-. ------------------------------- Maar die groep speel heel goed. 0
Chodíte sem často? Ko--- -er-eld hi-r-a---? K__ u g______ h_________ K-m u g-r-e-d h-e-n-t-e- ------------------------ Kom u gereeld hiernatoe? 0
Ne, jsem tu poprvé. N----di- i--die -ers----ee-. N___ d__ i_ d__ e_____ k____ N-e- d-t i- d-e e-r-t- k-e-. ---------------------------- Nee, dit is die eerste keer. 0
Nikdy jsem tu ještě nebyl / nebyla. Ek -a- -og nooit-te---e-hie---i-. E_ w__ n__ n____ t_____ h___ n___ E- w-s n-g n-o-t t-v-r- h-e- n-e- --------------------------------- Ek was nog nooit tevore hier nie. 0
Tančíte? Dans u? D___ u_ D-n- u- ------- Dans u? 0
Možná později. Miskien late-. M______ l_____ M-s-i-n l-t-r- -------------- Miskien later. 0
Neumím moc dobře tancovat. Ek-kan nie-s- go-- da-s n--. E_ k__ n__ s_ g___ d___ n___ E- k-n n-e s- g-e- d-n- n-e- ---------------------------- Ek kan nie so goed dans nie. 0
To je úplně jednoduché. D-- i- h-el ma-l--. D__ i_ h___ m______ D-t i- h-e- m-k-i-. ------------------- Dit is heel maklik. 0
Ukážu vám to. E- sal------. E_ s__ u w___ E- s-l u w-s- ------------- Ek sal u wys. 0
Ne, až někdy jindy. Nee- --ew-r ’----der ke-r. N___ l_____ ’_ a____ k____ N-e- l-e-e- ’- a-d-r k-e-. -------------------------- Nee, liewer ’n ander keer. 0
Čekáte na někoho? Wag---v-------n-? W__ u v__ i______ W-g u v-r i-m-n-? ----------------- Wag u vir iemand? 0
Ano, na svého přítele. Ja- -i--m---êr-l. J__ v__ m_ k_____ J-, v-r m- k-r-l- ----------------- Ja, vir my kêrel. 0
Tamhle zrovna přichází! Daar -om hy no-! D___ k__ h_ n___ D-a- k-m h- n-u- ---------------- Daar kom hy nou! 0

Geny ovlivňují jazyk

Jazyk, kterým mluvíme, závisí na našem původu. Velký vliv na něj ale mají i naše geny. K tomuto závěru došli skotští badatelé. Zkoumali, jak se angličtina liší od čínštiny. Přitom zjistili, že také geny hrají svou roli. Protože geny ovlivňují vývoj našeho mozku. Jinými slovy, formují naše mozkové struktury. Tím je dána naše schopnost učit se jazyky. Klíčové jsou přitom varianty dvou genů. Pokud je určitá varianta recesivní, vyvine se tónový jazyk. Tónovými jazyky tedy mluví národy bez těchto genových variant. U tónových jazyků se význam slova rozlišuje podle výšky tónu. K tónovým jazykům patří například čínština. Pokud je však tato varianta dominantní, vyvíjí se jiné jazyky. Angličtina není tónovým jazykem. Varianty těchto genů nejsou rovnoměrně rozloženy. To znamená, že se ve světě vyskytují s různou četností. Jazyky však přežívají pouze tehdy, jsou-li nadále předávány. K tomu je zapotřebí, aby děti napodobovaly jazyk svých rodičů. Musejí se ho tedy dobře naučit. Teprve potom bude předán z generace na generaci. Genová varianta, která podněcuje tónové jazyky, je starší. Dříve bylo tedy pravděpodobně více tónových jazyků, než máme dnes. Genetické složky však nesmíme přeceňovat. Mohou pouze pomoci vysvětlit vývoj jazyků. Neexistuje ale gen pro angličtinu nebo gen pro čínštinu. Každý se může naučit jakoukoli řeč. Nepotřebujete k tomu geny, ale jen zvědavost a píli!