Konverzační příručka

cs Zápor 2   »   et Eitamine 2

65 [šedesát pět]

Zápor 2

Zápor 2

65 [kuuskümmend viis]

Eitamine 2

Vyberte, jak chcete překlad zobrazit:   
čeština estonština Poslouchat Více
Je ten prsten drahý? Kas --e-s-rm-s----kall--? K__ s__ s_____ o_ k______ K-s s-e s-r-u- o- k-l-i-? ------------------------- Kas see sõrmus on kallis? 0
Ne, stojí jen sto euro. Ei- -e--m-ks-- ai-ul- --da--uro-. E__ s__ m_____ a_____ s___ e_____ E-, s-e m-k-a- a-n-l- s-d- e-r-t- --------------------------------- Ei, see maksab ainult sada eurot. 0
Ale já mám jen padesát. K--d-m-- on -i-ult-viis-üm--nd. K___ m__ o_ a_____ v___________ K-i- m-l o- a-n-l- v-i-k-m-e-d- ------------------------------- Kuid mul on ainult viiskümmend. 0
Jsi už hotový / hotová? O-e- sa ju----almis? O___ s_ j___ v______ O-e- s- j-b- v-l-i-? -------------------- Oled sa juba valmis? 0
Ne, ještě ne. E-, vee---i--e. E__ v___ m_____ E-, v-e- m-t-e- --------------- Ei, veel mitte. 0
Ale už brzo budu hotový. A---k-h----en--a--is. A__ k___ o___ v______ A-a k-h- o-e- v-l-i-. --------------------- Aga kohe olen valmis. 0
Chceš ještě polévku? S-o-i- -a -e-l-s-p--? S_____ s_ v___ s_____ S-o-i- s- v-e- s-p-i- --------------------- Soovid sa veel suppi? 0
Ne, už nechci. E-, ----i--a-a-----em. E__ m_ e_ t___ r______ E-, m- e- t-h- r-h-e-. ---------------------- Ei, ma ei taha rohkem. 0
Ale chci ještě zmrzlinu. A-- -e-l ----j--ti-t. A__ v___ ü__ j_______ A-a v-e- ü-t j-ä-i-t- --------------------- Aga veel üht jäätist. 0
Bydlíš tady už dlouho? E-a--s---uba --u- -ii-? E___ s_ j___ k___ s____ E-a- s- j-b- k-u- s-i-? ----------------------- Elad sa juba kaua siin? 0
Ne, teprve jeden měsíc. Ei- -lles --i---- ku-d. E__ a____ e______ k____ E-, a-l-s e-i-e-t k-u-. ----------------------- Ei, alles esimest kuud. 0
Ale znám už hodně lidí. K-i- m- tu-n-n --b- p--ju--nim-si. K___ m_ t_____ j___ p____ i_______ K-i- m- t-n-e- j-b- p-l-u i-i-e-i- ---------------------------------- Kuid ma tunnen juba palju inimesi. 0
Pojedeš zítra domů? Sõi-a---a h---e -oju? S_____ s_ h____ k____ S-i-a- s- h-m-e k-j-? --------------------- Sõidad sa homme koju? 0
Ne, až o víkendu. E---all-s-n-da-a--he--sel. E__ a____ n_______________ E-, a-l-s n-d-l-v-h-t-s-l- -------------------------- Ei, alles nädalavahetusel. 0
Ale přijedu zpátky už v neděli. A---m---ulen-j-ba-p--a----al---g--i. A__ m_ t____ j___ p_________ t______ A-a m- t-l-n j-b- p-h-p-e-a- t-g-s-. ------------------------------------ Aga ma tulen juba pühapäeval tagasi. 0
Je tvoje dcera už dospělá? K-- -u----a- o--j--- tä-sk-s--n--? K__ s_ t____ o_ j___ t____________ K-s s- t-t-r o- j-b- t-i-k-s-a-u-? ---------------------------------- Kas su tütar on juba täiskasvanud? 0
Ne, je jí teprve sedmnáct. E-- ----n a-l-- s--ts--e-s-. E__ t_ o_ a____ s___________ E-, t- o- a-l-s s-i-s-t-i-t- ---------------------------- Ei, ta on alles seitseteist. 0
Ale už má přítele. Aga-t-l -----b- ---s--s-b-r. A__ t__ o_ j___ p___________ A-a t-l o- j-b- p-i-s-s-b-r- ---------------------------- Aga tal on juba poiss-sõber. 0

Stažení MP3 (.zip soubory)

MP3 čeština + estonština (1-100) MP3 estonština (1-100)
Nebylo nalezeno žádné video!

Co nám slova říkají

Na celém světě jsou milióny knih. Kolik jich bylo dosud napsáno, přesně nevíme. Tyto knihy obsahují mnoho vědomostí. Kdybyste je všechny přečetli, věděli byste o životě opravdu mnoho. Protože knihy nám ukazují, jak se náš svět mění. Každá doba má své knihy. Lze z nich vyčíst, co je pro lidi důležité. Nikdo je ale nemůže přečíst všechny. Moderní technika nám ale pomáhá knihy analyzovat. Pomocí digitalizace můžeme knihy ukládat jako data. Poté můžeme analyzovat jejich obsah. Jazykovědci tak mohou zjistit, jak se náš jazyk mění. Ještě zajímavější je však spočítat četnost jednotlivých slov. Lze tak určit význam jednotlivých věcí. Vědci prostudovali více jak 5 miliónů knih. Knihy byly napsány v posledních pěti stoletích. Celkem bylo analyzováno 500 miliard slov. Četnost jednotlivých slov nám ukazuje, jak žili lidé dříve a jak žijeme dnes. V našem jazyce se dorážejí myšlenky a trendy. Například slovo muži ztratilo jistý význam. Užívá se dnes méně často než dříve. Naopak slovo ženy užíváme mnohem častěji. Zkoumáním slov lze také určit, co rádi jíme. V padesátých letech se hodně používalo slovo ice cream (zmrzlina). Potom byla moderní slova pizza a pasta (těstoviny). Pojem sushi se stal populárním v posledních několika letech. Pro všechny příznivce jazyka tu máme dobrou zprávu… Každý rok se v našem jazyce objevují nová slova!