Konverzační příručka

cs Zápor 2   »   et Eitamine 2

65 [šedesát pět]

Zápor 2

Zápor 2

65 [kuuskümmend viis]

Eitamine 2

Vyberte, jak chcete překlad zobrazit:   
čeština estonština Poslouchat Více
Je ten prsten drahý? K-s s-- s--mu--o---alli-? Kas see sõrmus on kallis? K-s s-e s-r-u- o- k-l-i-? ------------------------- Kas see sõrmus on kallis? 0
Ne, stojí jen sto euro. E---se- -ak--- a--u-t -ada--ur-t. Ei, see maksab ainult sada eurot. E-, s-e m-k-a- a-n-l- s-d- e-r-t- --------------------------------- Ei, see maksab ainult sada eurot. 0
Ale já mám jen padesát. Ku-d -u- -- ain-l--viiskümme--. Kuid mul on ainult viiskümmend. K-i- m-l o- a-n-l- v-i-k-m-e-d- ------------------------------- Kuid mul on ainult viiskümmend. 0
Jsi už hotový / hotová? O--d -a j--a-v--mi-? Oled sa juba valmis? O-e- s- j-b- v-l-i-? -------------------- Oled sa juba valmis? 0
Ne, ještě ne. Ei-----l ---t-. Ei, veel mitte. E-, v-e- m-t-e- --------------- Ei, veel mitte. 0
Ale už brzo budu hotový. Ag- k--- ole--v--mis. Aga kohe olen valmis. A-a k-h- o-e- v-l-i-. --------------------- Aga kohe olen valmis. 0
Chceš ještě polévku? S-ov-d sa -eel-suppi? Soovid sa veel suppi? S-o-i- s- v-e- s-p-i- --------------------- Soovid sa veel suppi? 0
Ne, už nechci. Ei- -a -i -a-- --hk--. Ei, ma ei taha rohkem. E-, m- e- t-h- r-h-e-. ---------------------- Ei, ma ei taha rohkem. 0
Ale chci ještě zmrzlinu. Aga --e------jää-i-t. Aga veel üht jäätist. A-a v-e- ü-t j-ä-i-t- --------------------- Aga veel üht jäätist. 0
Bydlíš tady už dlouho? E--- s--j-ba -aua -i-n? Elad sa juba kaua siin? E-a- s- j-b- k-u- s-i-? ----------------------- Elad sa juba kaua siin? 0
Ne, teprve jeden měsíc. Ei- ----- --i-est --ud. Ei, alles esimest kuud. E-, a-l-s e-i-e-t k-u-. ----------------------- Ei, alles esimest kuud. 0
Ale znám už hodně lidí. Ku---ma t---en--uba p-l---i--m-s-. Kuid ma tunnen juba palju inimesi. K-i- m- t-n-e- j-b- p-l-u i-i-e-i- ---------------------------------- Kuid ma tunnen juba palju inimesi. 0
Pojedeš zítra domů? S-i--d sa--o-m- koj-? Sõidad sa homme koju? S-i-a- s- h-m-e k-j-? --------------------- Sõidad sa homme koju? 0
Ne, až o víkendu. E-,-al-es -ä-a--v-he----l. Ei, alles nädalavahetusel. E-, a-l-s n-d-l-v-h-t-s-l- -------------------------- Ei, alles nädalavahetusel. 0
Ale přijedu zpátky už v neděli. Aga-ma-tule- j-ba-püh--ä---- t----i. Aga ma tulen juba pühapäeval tagasi. A-a m- t-l-n j-b- p-h-p-e-a- t-g-s-. ------------------------------------ Aga ma tulen juba pühapäeval tagasi. 0
Je tvoje dcera už dospělá? Kas-su t---------uba ---sk-s-anu-? Kas su tütar on juba täiskasvanud? K-s s- t-t-r o- j-b- t-i-k-s-a-u-? ---------------------------------- Kas su tütar on juba täiskasvanud? 0
Ne, je jí teprve sedmnáct. E-,----o- a--es-s-its-tei-t. Ei, ta on alles seitseteist. E-, t- o- a-l-s s-i-s-t-i-t- ---------------------------- Ei, ta on alles seitseteist. 0
Ale už má přítele. Ag--t-- on --ba p-is--sõ---. Aga tal on juba poiss-sõber. A-a t-l o- j-b- p-i-s-s-b-r- ---------------------------- Aga tal on juba poiss-sõber. 0

Stažení MP3 (.zip soubory)

Nebylo nalezeno žádné video!

Co nám slova říkají

Na celém světě jsou milióny knih. Kolik jich bylo dosud napsáno, přesně nevíme. Tyto knihy obsahují mnoho vědomostí. Kdybyste je všechny přečetli, věděli byste o životě opravdu mnoho. Protože knihy nám ukazují, jak se náš svět mění. Každá doba má své knihy. Lze z nich vyčíst, co je pro lidi důležité. Nikdo je ale nemůže přečíst všechny. Moderní technika nám ale pomáhá knihy analyzovat. Pomocí digitalizace můžeme knihy ukládat jako data. Poté můžeme analyzovat jejich obsah. Jazykovědci tak mohou zjistit, jak se náš jazyk mění. Ještě zajímavější je však spočítat četnost jednotlivých slov. Lze tak určit význam jednotlivých věcí. Vědci prostudovali více jak 5 miliónů knih. Knihy byly napsány v posledních pěti stoletích. Celkem bylo analyzováno 500 miliard slov. Četnost jednotlivých slov nám ukazuje, jak žili lidé dříve a jak žijeme dnes. V našem jazyce se dorážejí myšlenky a trendy. Například slovo muži ztratilo jistý význam. Užívá se dnes méně často než dříve. Naopak slovo ženy užíváme mnohem častěji. Zkoumáním slov lze také určit, co rádi jíme. V padesátých letech se hodně používalo slovo ice cream (zmrzlina). Potom byla moderní slova pizza a pasta (těstoviny). Pojem sushi se stal populárním v posledních několika letech. Pro všechny příznivce jazyka tu máme dobrou zprávu… Každý rok se v našem jazyce objevují nová slova!