Konverzační příručka

cs Zápor 2   »   no Nektelse 2

65 [šedesát pět]

Zápor 2

Zápor 2

65 [sekstifem]

Nektelse 2

Vyberte, jak chcete překlad zobrazit:   
čeština norština Poslouchat Více
Je ten prsten drahý? Er--en-ri-g---dyr? E_ d__ r_____ d___ E- d-n r-n-e- d-r- ------------------ Er den ringen dyr? 0
Ne, stojí jen sto euro. Ne-,-d-n-ko-te- --re-hu--re e-ro. N___ d__ k_____ b___ h_____ e____ N-i- d-n k-s-e- b-r- h-n-r- e-r-. --------------------------------- Nei, den koster bare hundre euro. 0
Ale já mám jen padesát. M----eg--ar ---e fe---. M__ j__ h__ b___ f_____ M-n j-g h-r b-r- f-m-i- ----------------------- Men jeg har bare femti. 0
Jsi už hotový / hotová? Er----f-rd-- -lt? E_ d_ f_____ a___ E- d- f-r-i- a-t- ----------------- Er du ferdig alt? 0
Ne, ještě ne. N-i---k-- --d-. N___ i___ e____ N-i- i-k- e-d-. --------------- Nei, ikke enda. 0
Ale už brzo budu hotový. M-- ----e- s---t fer-ig. M__ j__ e_ s____ f______ M-n j-g e- s-a-t f-r-i-. ------------------------ Men jeg er snart ferdig. 0
Chceš ještě polévku? V-- -u ha-m-r-su-pe? V__ d_ h_ m__ s_____ V-l d- h- m-r s-p-e- -------------------- Vil du ha mer suppe? 0
Ne, už nechci. Ne---a-k- j-- -il ikke h--mer. N__ t____ j__ v__ i___ h_ m___ N-i t-k-, j-g v-l i-k- h- m-r- ------------------------------ Nei takk, jeg vil ikke ha mer. 0
Ale chci ještě zmrzlinu. M-----g vil-h- ------. M__ j__ v__ h_ m__ i__ M-n j-g v-l h- m-r i-. ---------------------- Men jeg vil ha mer is. 0
Bydlíš tady už dlouho? H-- -u --dd-h-- len--? H__ d_ b___ h__ l_____ H-r d- b-d- h-r l-n-e- ---------------------- Har du bodd her lenge? 0
Ne, teprve jeden měsíc. Ne-,-bar- e- -ån--. N___ b___ e_ m_____ N-i- b-r- e- m-n-d- ------------------- Nei, bare en måned. 0
Ale znám už hodně lidí. Men-jeg -jenner-----e-f-lk-al--rede. M__ j__ k______ m____ f___ a________ M-n j-g k-e-n-r m-n-e f-l- a-l-r-d-. ------------------------------------ Men jeg kjenner mange folk allerede. 0
Pojedeš zítra domů? Kjører -- h-em i m----n? K_____ d_ h___ i m______ K-ø-e- d- h-e- i m-r-e-? ------------------------ Kjører du hjem i morgen? 0
Ne, až o víkendu. Ne-- i-ke-fø--- h--ga. N___ i___ f__ i h_____ N-i- i-k- f-r i h-l-a- ---------------------- Nei, ikke før i helga. 0
Ale přijedu zpátky už v neděli. Me--j---k--m-r-t-l-ake--ll----e----sø-d--en. M__ j__ k_____ t______ a_______ p_ s________ M-n j-g k-m-e- t-l-a-e a-l-r-d- p- s-n-a-e-. -------------------------------------------- Men jeg kommer tilbake allerede på søndagen. 0
Je tvoje dcera už dospělá? Er-d----r--d--al-ere-e vo-s-n? E_ d______ d_ a_______ v______ E- d-t-e-a d- a-l-r-d- v-k-e-? ------------------------------ Er dattera di allerede voksen? 0
Ne, je jí teprve sedmnáct. Nei,--------b-re s---e-. N___ h__ e_ b___ s______ N-i- h-n e- b-r- s-t-e-. ------------------------ Nei, hun er bare sytten. 0
Ale už má přítele. Me---un ----aller----e- kj--e---. M__ h__ h__ a_______ e_ k________ M-n h-n h-r a-l-r-d- e- k-æ-e-t-. --------------------------------- Men hun har allerede en kjæreste. 0

Co nám slova říkají

Na celém světě jsou milióny knih. Kolik jich bylo dosud napsáno, přesně nevíme. Tyto knihy obsahují mnoho vědomostí. Kdybyste je všechny přečetli, věděli byste o životě opravdu mnoho. Protože knihy nám ukazují, jak se náš svět mění. Každá doba má své knihy. Lze z nich vyčíst, co je pro lidi důležité. Nikdo je ale nemůže přečíst všechny. Moderní technika nám ale pomáhá knihy analyzovat. Pomocí digitalizace můžeme knihy ukládat jako data. Poté můžeme analyzovat jejich obsah. Jazykovědci tak mohou zjistit, jak se náš jazyk mění. Ještě zajímavější je však spočítat četnost jednotlivých slov. Lze tak určit význam jednotlivých věcí. Vědci prostudovali více jak 5 miliónů knih. Knihy byly napsány v posledních pěti stoletích. Celkem bylo analyzováno 500 miliard slov. Četnost jednotlivých slov nám ukazuje, jak žili lidé dříve a jak žijeme dnes. V našem jazyce se dorážejí myšlenky a trendy. Například slovo muži ztratilo jistý význam. Užívá se dnes méně často než dříve. Naopak slovo ženy užíváme mnohem častěji. Zkoumáním slov lze také určit, co rádi jíme. V padesátých letech se hodně používalo slovo ice cream (zmrzlina). Potom byla moderní slova pizza a pasta (těstoviny). Pojem sushi se stal populárním v posledních několika letech. Pro všechny příznivce jazyka tu máme dobrou zprávu… Každý rok se v našem jazyce objevují nová slova!