Konverzační příručka

cs smět něco   »   af om iets te mag

73 [sedmdesát tři]

smět něco

smět něco

73 [drie en sewentig]

om iets te mag

Vyberte, jak chcete překlad zobrazit:   
čeština afrikánština Poslouchat Více
Smíš už řídit auto? M-g----a- --s-uu-? M__ j_ a_ b_______ M-g j- a- b-s-u-r- ------------------ Mag jy al bestuur? 0
Smíš už pít alkohol? Mag--y -l -l--h-- d--nk? M__ j_ a_ a______ d_____ M-g j- a- a-k-h-l d-i-k- ------------------------ Mag jy al alkohol drink? 0
Smíš už sám / sama cestovat do zahraničí? Mag----a--al-e-n--u-t---n---oe -a--? M__ j_ a_ a_____ b________ t__ g____ M-g j- a- a-l-e- b-i-e-a-d t-e g-a-? ------------------------------------ Mag jy al alleen buiteland toe gaan? 0
smět m-g m__ m-g --- mag 0
Smíme tady kouřit? Mag -ns hie--ro--? M__ o__ h___ r____ M-g o-s h-e- r-o-? ------------------ Mag ons hier rook? 0
Smí se tu kouřit? Ma--m--s ---r-----? M__ m___ h___ r____ M-g m-n- h-e- r-o-? ------------------- Mag mens hier rook? 0
Lze platit kreditní kartou? M---m-n- m-- ’-------et-aart bet--l? M__ m___ m__ ’_ k___________ b______ M-g m-n- m-t ’- k-e-i-t-a-r- b-t-a-? ------------------------------------ Mag mens met ’n kredietkaart betaal? 0
Lze platit šekem? Ma- me-- -et-’n--jek --ta-l? M__ m___ m__ ’_ t___ b______ M-g m-n- m-t ’- t-e- b-t-a-? ---------------------------- Mag mens met ’n tjek betaal? 0
Lze platit hotově? M-g-me-s-net ko--a----eta-l? M__ m___ n__ k______ b______ M-g m-n- n-t k-n-a-t b-t-a-? ---------------------------- Mag mens net kontant betaal? 0
Mohu si zatelefonovat? Mag -k -aar-bel? M__ e_ m___ b___ M-g e- m-a- b-l- ---------------- Mag ek maar bel? 0
Mohu se na něco zeptat? M-g -- -a---iets v--? M__ e_ m___ i___ v___ M-g e- m-a- i-t- v-a- --------------------- Mag ek maar iets vra? 0
Mohu něco říci? M-- ----aa- iet- -ê? M__ e_ m___ i___ s__ M-g e- m-a- i-t- s-? -------------------- Mag ek maar iets sê? 0
On nesmí spát v parku. H- m-g-n-- i----- p-rk-s-aa--ni-. H_ m__ n__ i_ d__ p___ s____ n___ H- m-g n-e i- d-e p-r- s-a-p n-e- --------------------------------- Hy mag nie in die park slaap nie. 0
On nesmí spát v autě. H---a---ie--n d----o--r-s-aa--n-e. H_ m__ n__ i_ d__ m____ s____ n___ H- m-g n-e i- d-e m-t-r s-a-p n-e- ---------------------------------- Hy mag nie in die motor slaap nie. 0
On nesmí spát na nádraží. H---a----e i----e sta----s---- ---. H_ m__ n__ i_ d__ s_____ s____ n___ H- m-g n-e i- d-e s-a-i- s-a-p n-e- ----------------------------------- Hy mag nie in die stasie slaap nie. 0
Můžeme se posadit? Ma--o-s-sit? M__ o__ s___ M-g o-s s-t- ------------ Mag ons sit? 0
Můžeme dostat jídelní lístek? Mag --- -n-s-y-k-a-t kr-? M__ o__ ’_ s________ k___ M-g o-s ’- s-y-k-a-t k-y- ------------------------- Mag ons ’n spyskaart kry? 0
Můžeme zaplatit zvlášť? M-g ----ap--- -eta-l? M__ o__ a____ b______ M-g o-s a-a-t b-t-a-? --------------------- Mag ons apart betaal? 0

Stažení MP3 (.zip soubory)

MP3 čeština + afrikánština (1-100) MP3 afrikánština (1-100)
Nebylo nalezeno žádné video!

Jak se mozek učí nová slova

Když se učíme novou slovní zásobu, náš mozek si ukládá nový obsah. Učení funguje pouze při stálém opakování. Jak dobře si náš mozek ukládá slova, to záleží na mnoha faktorech. Nejdůležitější však je, abychom si slovní zásobu pravidelně procvičovali. Ukládají se pouze slova, která často píšeme nebo používáme. Dá se říct, že se tato slova archivují jako obrázky. Tento způsob učení platí i pro opice. Opice se naučí „číst” slova, pokud je vidí dostatečně často. Sice jim nerozumí, ale rozeznají slova podle jejich tvaru. Abychom mluvili plynně nějakým jazykem, potřebujeme k tomu mnoho slov. Slovní zásoba tak musí být dobře organizována. Protože naše paměť funguje jako archiv. Aby našla slova rychle, musí paměť vědět, kde je hledat. Je tedy lepší učit se slova v určitém kontextu. Mozek si pak umí otevřít vždy tu správnou „složku”. Ale i slova, která se dobře naučíme, můžeme zase zapomenout. To se děje tak, že se určité vědomosti přesunou z aktivní do pasivní paměti. Zapomínáním si ulehčujeme od vědomostí, které nepotřebujeme. Náš mozek si tak dělá místo pro nové a důležitější věci. Je tedy důležité, abychom si naše znalosti pravidelně oživovali. To, co je obsahem pasivní paměti, není však navždy ztraceno. Když zahlédneme zapomenuté slovo, znovu si ho zapamatujeme. To, co už jsme se jednou naučili, se podruhé naučíme rychleji. Kdo si chce rozšířit slovní zásobu, musí si rozšířit i zájmy. Protože každý z nás má nějaké zájmy. Zabýváme se tedy většinou stále stejnými věcmi. Jazyk se však skládá z mnoha významových oborů. Člověk zajímající se o politiku by si měl občas přečíst i sportovní rubriku!