Konverzační příručka

cs Spojky 1   »   af Voegwoorde 1

94 [devadesát čtyři]

Spojky 1

Spojky 1

94 [vier en negentig]

Voegwoorde 1

Vyberte, jak chcete překlad zobrazit:   
čeština afrikánština Poslouchat Více
Počkej, až přestane pršet. W-g --t --t----o--re--. W__ t__ d__ o____ r____ W-g t-t d-t o-h-u r-ë-. ----------------------- Wag tot dit ophou reën. 0
Počkej, až budu hotov / hotová. W-g-tot-ek--l-ar --. W__ t__ e_ k____ i__ W-g t-t e- k-a-r i-. -------------------- Wag tot ek klaar is. 0
Počkej, až přijde zpátky. Wag to--h-----ugkom. W__ t__ h_ t________ W-g t-t h- t-r-g-o-. -------------------- Wag tot hy terugkom. 0
Čekám, až mi uschnou vlasy. E--wa---ot--y--a---dro-g -s. E_ w__ t__ m_ h___ d____ i__ E- w-g t-t m- h-r- d-o-g i-. ---------------------------- Ek wag tot my hare droog is. 0
Čekám, až ten film skončí. Ek-w-g --- -i- -o-p-e---kl--r --. E_ w__ t__ d__ r_______ k____ i__ E- w-g t-t d-e r-l-r-n- k-a-r i-. ---------------------------------- Ek wag tot die rolprent klaar is. 0
Čekám, až bude na semaforu zelená. E---a----t -ie-----eer--ig gr--n---. E_ w__ t__ d__ v__________ g____ i__ E- w-g t-t d-e v-r-e-r-l-g g-o-n i-. ------------------------------------ Ek wag tot die verkeerslig groen is. 0
Kdy pojedeš na dovolenou? W--ne---ga-- -y---t-----o-? W______ g___ j_ m__ v______ W-n-e-r g-a- j- m-t v-r-o-? --------------------------- Wanneer gaan jy met verlof? 0
Ještě před letními prázdninami? Nog--o-r---- som-r---ans--? N__ v___ d__ s_____________ N-g v-o- d-e s-m-r-a-a-s-e- --------------------------- Nog voor die somervakansie? 0
Ano, ještě než začnou letní prázdniny. J-,-nog voor---e so----a-a-s----e---. J__ n__ v___ d__ s____________ b_____ J-, n-g v-o- d-e s-m-r-a-a-s-e b-g-n- ------------------------------------- Ja, nog voor die somervakansie begin. 0
Oprav tu střechu, než začne zima. H-r-----die d-- v-or die-w-nte--begin. H______ d__ d__ v___ d__ w_____ b_____ H-r-t-l d-e d-k v-o- d-e w-n-e- b-g-n- -------------------------------------- Herstel die dak voor die winter begin. 0
Umyj si ruce, než si sedneš ke stolu. W-- --- hande --or--------taf-l-si-. W__ j__ h____ v___ j_ a__ t____ s___ W-s j-u h-n-e v-o- j- a-n t-f-l s-t- ------------------------------------ Was jou hande voor jy aan tafel sit. 0
Zavři okno, než půjdeš ven. Maak -o- -i- ----ter--oo- j--uit-aan. M___ t__ d__ v______ v___ j_ u_______ M-a- t-e d-e v-n-t-r v-o- j- u-t-a-n- ------------------------------------- Maak toe die venster voor jy uitgaan. 0
Kdy přijdeš domů? Wa-n-er ko- -y-huis t-e? W______ k__ j_ h___ t___ W-n-e-r k-m j- h-i- t-e- ------------------------ Wanneer kom jy huis toe? 0
Po vyučování? Na --as--- Na -ie-les? N_ k____ / N_ d__ l___ N- k-a-? / N- d-e l-s- ---------------------- Na klas? / Na die les? 0
Ano, poté, co skončí vyučování. J----a--- d-- klas---rby -s. J__ n____ d__ k___ v____ i__ J-, n-d-t d-e k-a- v-r-y i-. ---------------------------- Ja, nadat die klas verby is. 0
Poté, co se mu stal úraz, už nemohl pracovat. Na----hy ’--o-ge-u- -eh-d -----kon hy-n---m--r w-rk----. N____ h_ ’_ o______ g____ h___ k__ h_ n__ m___ w___ n___ N-d-t h- ’- o-g-l-k g-h-d h-t- k-n h- n-e m-e- w-r- n-e- -------------------------------------------------------- Nadat hy ’n ongeluk gehad het, kon hy nie meer werk nie. 0
Poté, co přišel o práci, odešel do Ameriky. N---- h- s--we-k -erloor ---- ----y n----eri-a. N____ h_ s_ w___ v______ h___ i_ h_ n_ A_______ N-d-t h- s- w-r- v-r-o-r h-t- i- h- n- A-e-i-a- ----------------------------------------------- Nadat hy sy werk verloor het, is hy na Amerika. 0
Poté, co odešel do Ameriky, zbohatnul. N---t -y A---i-a-----is, he- ----yk-g-wo-d. N____ h_ A______ t__ i__ h__ h_ r__ g______ N-d-t h- A-e-i-a t-e i-, h-t h- r-k g-w-r-. ------------------------------------------- Nadat hy Amerika toe is, het hy ryk geword. 0

Jak se naučit dva jazyky najednou

Znalost cizích jazyků je stále důležitější. Mnoho lidí se učí nějaký cizí jazyk. Na světě ale existuje mnoho zajímavých jazyků. Proto se lidé učí více jazyků najednou. Když děti vyrůstají v dvoujazyčném prostředí, není to většinou žádný problém. Jejich mozek se naučí oba jazyky automaticky. Když jsou pak starší, vědí, co do kterého jazyka patří. Dvoujazyční jedinci znají typické rysy obou jazyků. U dospělých je to jiné. Nemohou se naučit dva jazyky současně tak snadno. Kdo se chce naučit dva jazyky, měl by pamatovat na jedno pravidlo. Nejprve je důležité mezi sebou oba jazyky porovnat. Jazyky, které spadají do stejné jazykové rodiny, jsou často velmi podobné. To může vést k jejich zaměňování. Je tedy smysluplné oba jazyky přesně analyzovat. Můžete si například udělat seznam. Do něj si můžete zapisovat podobnosti a rozdíly. Mozek je tak nucen pracovat intenzivně s oběma jazyky. Lépe si pak pamatuje, jaké mají oba jazyky zvláštnosti. Měli byste si také pro každý jazyk zvolit různé barvy tužek a desek. Snadněji tak oba jazyky odlišíte. Když se člověk učí dva zcela různé jazyky, je to jiné. U rozdílných jazyků nehrozí nebezpečí záměny. V tomto případě je nebezpečné oba jazyky porovnávat! Bylo by lepší porovnat tyto jazyky se svou mateřštinou. Jakmile mozek tento kontrast rozpozná, bude se učit efektivněji. Je také důležité, abyste se oba jazyky učili se stejnou intenzitou. Teoreticky je ale mozku jedno, kolik jazyků se učí…