Konverzační příručka

cs V restauraci 2   »   af In die restaurant 2

30 [třicet]

V restauraci 2

V restauraci 2

30 [dertig]

In die restaurant 2

Vyberte, jak chcete překlad zobrazit:   
čeština afrikánština Poslouchat Více
Jablečný džus, prosím. ’- app-lsa-,-a-s-----f. ’_ a________ a_________ ’- a-p-l-a-, a-s-b-i-f- ----------------------- ’n appelsap, asseblief. 0
Limonádu, prosím. ’n-l----a--- a--e-----. ’_ l________ a_________ ’- l-m-n-d-, a-s-b-i-f- ----------------------- ’n limonade, asseblief. 0
Rajčatovou šťávu, prosím. ’n tam-t--s-p- -sseb--ef. ’_ t__________ a_________ ’- t-m-t-e-a-, a-s-b-i-f- ------------------------- ’n tamatiesap, asseblief. 0
Dal / dala bych si skleničku červeného vína. Ek -il-g--ag -n glas r--i--- h-. E_ w__ g____ ’_ g___ r______ h__ E- w-l g-a-g ’- g-a- r-o-w-n h-. -------------------------------- Ek wil graag ’n glas rooiwyn hê. 0
Dal / dala bych si skleničku bílého vína. E--wil graa---n glas -i-w-n-hê. E_ w__ g____ ’_ g___ w_____ h__ E- w-l g-a-g ’- g-a- w-t-y- h-. ------------------------------- Ek wil graag ’n glas witwyn hê. 0
Přineste mi prosím láhev šampaňského. Ek-wil --a---’-----te- ---m-a-je --. E_ w__ g____ ’_ b_____ s________ h__ E- w-l g-a-g ’- b-t-e- s-a-p-n-e h-. ------------------------------------ Ek wil graag ’n bottel sjampanje hê. 0
Máš rád ryby? Ho- j---an -is? H__ j_ v__ v___ H-u j- v-n v-s- --------------- Hou jy van vis? 0
Máš rád hovězí maso? H-u -y---n b-e-vl--s? H__ j_ v__ b_________ H-u j- v-n b-e-v-e-s- --------------------- Hou jy van beesvleis? 0
Máš rád vepřové maso? H----- --- v--kv-eis? H__ j_ v__ v_________ H-u j- v-n v-r-v-e-s- --------------------- Hou jy van varkvleis? 0
Chtěl / chtěla bych nějaké bezmasé jídlo. Ek---- -ra-g--------n--r -l----hê. E_ w__ g____ i___ s_____ v____ h__ E- w-l g-a-g i-t- s-n-e- v-e-s h-. ---------------------------------- Ek wil graag iets sonder vleis hê. 0
Chtěl / chtěla bych zeleninovou mísu. Ek --l g--a---n ----nt-b-r----. E_ w__ g____ ’_ g__________ h__ E- w-l g-a-g ’- g-o-n-e-o-d h-. ------------------------------- Ek wil graag ’n groentebord hê. 0
Chtěl / chtěla bych nějaké rychlé jídlo. E--wi--gr-ag-ie----ê ----ni--l--k -a-n-----n-e. E_ w__ g____ i___ h_ w__ n__ l___ g___ v__ n___ E- w-l g-a-g i-t- h- w-t n-e l-n- g-a- v-t n-e- ----------------------------------------------- Ek wil graag iets hê wat nie lank gaan vat nie. 0
Chcete to s rýží? So-k - -y----ar-y? S___ u r__ d______ S-e- u r-s d-a-b-? ------------------ Soek u rys daarby? 0
Chcete to s těstovinama? So-k-u --st- d-a---? S___ u p____ d______ S-e- u p-s-a d-a-b-? -------------------- Soek u pasta daarby? 0
Chcete to s bramborami? S--k-u aar--p---- --ar--? S___ u a_________ d______ S-e- u a-r-a-p-l- d-a-b-? ------------------------- Soek u aartappels daarby? 0
To mi nechutná. D----m--- s-eg. D__ s____ s____ D-t s-a-k s-e-. --------------- Dit smaak sleg. 0
To jídlo je studené. D-- k-- -s -oud. D__ k__ i_ k____ D-e k-s i- k-u-. ---------------- Die kos is koud. 0
To jsem si neobjednal / neobjednala. Ek-het d-t nie b-s-el n-e. E_ h__ d__ n__ b_____ n___ E- h-t d-t n-e b-s-e- n-e- -------------------------- Ek het dit nie bestel nie. 0

Stažení MP3 (.zip soubory)

MP3 čeština + afrikánština (1-100) MP3 afrikánština (1-100)
Nebylo nalezeno žádné video!

Jazyk a reklama

Reklama představuje zvláštní formu komunikace. Chce vytvořit kontakt mezi výrobcem a zákazníkem. Jako každý druh komunikace má i reklama svou dlouhou historii. Již v antice byly propagovány politici nebo hospody. Jazyk reklamy využívá zvláštní prvky rétoriky. Protože má určitý cíl, jde tedy o plánovanou komunikaci. Měl by upoutat naši pozornost, vzbudit náš zájem. Především bychom si ale měli propagovaný výrobek chtít koupit. Jazyk reklamy je proto zpravidla velmi jednoduchý. Používá jen málo slov a jednoduché slogany. Tím bychom měli být schopni si obsah dobře zapamatovat. Časté jsou některé slovní druhy jako adjektiva a superlativy. Popisuje výrobek jako obzvlášť výhodný. Jazyk reklamy je proto většinou velmi pozitivně zabarven. Zajímavé je, že jazyk reklamy vždy ovlivňuje kultura. To znamená, že vypovídá hodně o společnosti. V mnoha zemích dnes převládají pojmy jako krása a mládí. Také slova budoucnost a jistota se vyskytují hodně často. Zejména západní společnosti rády používají angličtinu. Angličtina je považována za moderní a mezinárodní. Proto je vhodná pro technické produkty. Prvky z románských jazyků se zase hodí pro požitky a vášeň. Používají se proto pro potraviny nebo kosmetiku. Ten, kdo používá dialekt, chce zdůraznit vlast a tradici. Názvy produktů jsou často neologismy, tedy nově vzniklá slova. Většinou nemají žádný význam, ale dobře znějí. Mnohé názvy produktů mohou ale udělat doslova díru do světa! Z názvu vysavače vzniklo dokonce sloveso - to hoover!