Konverzační příručka

cs Zápor 2   »   fi Kieltomuoto 2

65 [šedesát pět]

Zápor 2

Zápor 2

65 [kuusikymmentäviisi]

Kieltomuoto 2

Vyberte, jak chcete překlad zobrazit:   
čeština finština Poslouchat Více
Je ten prsten drahý? O-ko -ä-- s---us--a-li-? O___ t___ s_____ k______ O-k- t-m- s-r-u- k-l-i-? ------------------------ Onko tämä sormus kallis? 0
Ne, stojí jen sto euro. E-,--e--a-s-a vain -at- -----. E__ s_ m_____ v___ s___ e_____ E-, s- m-k-a- v-i- s-t- e-r-a- ------------------------------ Ei, se maksaa vain sata euroa. 0
Ale já mám jen padesát. M-t-a--i--l-a-on vain--iis-k--men--. M____ m______ o_ v___ v_____________ M-t-a m-n-l-a o- v-i- v-i-i-y-m-n-ä- ------------------------------------ Mutta minulla on vain viisikymmentä. 0
Jsi už hotový / hotová? Ole--- jo-va---s? O_____ j_ v______ O-e-k- j- v-l-i-? ----------------- Oletko jo valmis? 0
Ne, ještě ne. Ei,--- v-e--. E__ e_ v_____ E-, e- v-e-ä- ------------- Ei, en vielä. 0
Ale už brzo budu hotový. Mu-ta ---n-ko-t- -alm--. M____ o___ k____ v______ M-t-a o-e- k-h-a v-l-i-. ------------------------ Mutta olen kohta valmis. 0
Chceš ještě polévku? H-l---si-ko v-----k---t-a? H__________ v____ k_______ H-l-a-s-t-o v-e-ä k-i-t-a- -------------------------- Haluaisitko vielä keittoa? 0
Ne, už nechci. Ei---n -a--a --ää. E__ e_ h____ e____ E-, e- h-l-a e-ä-. ------------------ Ei, en halua enää. 0
Ale chci ještě zmrzlinu. Mut-a h-l-aisi- --el- j--t---n. M____ h________ v____ j________ M-t-a h-l-a-s-n v-e-ä j-ä-e-ö-. ------------------------------- Mutta haluaisin vielä jäätelön. 0
Bydlíš tady už dlouho? Ol-t-o -s-n-- -au-- ----l-? O_____ a_____ k____ t______ O-e-k- a-u-u- k-u-n t-ä-l-? --------------------------- Oletko asunut kauan täällä? 0
Ne, teprve jeden měsíc. E-,-v--ta-k-uka-de-. E__ v____ k_________ E-, v-s-a k-u-a-d-n- -------------------- En, vasta kuukauden. 0
Ale znám už hodně lidí. M-t---tunn-n-j--p-l-on ihmis--. M____ t_____ j_ p_____ i_______ M-t-a t-n-e- j- p-l-o- i-m-s-ä- ------------------------------- Mutta tunnen jo paljon ihmisiä. 0
Pojedeš zítra domů? Lähd-t-- h-o-e--a ---ii-? L_______ h_______ k______ L-h-e-k- h-o-e-n- k-t-i-? ------------------------- Lähdetkö huomenna kotiin? 0
Ne, až o víkendu. En,-v---- --ikon-o-puna. E__ v____ v_____________ E-, v-s-a v-i-o-l-p-u-a- ------------------------ En, vasta viikonloppuna. 0
Ale přijedu zpátky už v neděli. M-tt- tulen-j--s----nta-na-t------n. M____ t____ j_ s__________ t________ M-t-a t-l-n j- s-n-u-t-i-a t-k-i-i-. ------------------------------------ Mutta tulen jo sunnuntaina takaisin. 0
Je tvoje dcera už dospělá? Onko ty--ä--s--jo --k-i-e-? O___ t________ j_ a________ O-k- t-t-ä-e-i j- a-k-i-e-? --------------------------- Onko tyttäresi jo aikuinen? 0
Ne, je jí teprve sedmnáct. E-,-hä--on -a----s-its-m-nt--st-. E__ h__ o_ v____ s_______________ E-, h-n o- v-s-a s-i-s-m-n-o-s-a- --------------------------------- Ei, hän on vasta seitsemäntoista. 0
Ale už má přítele. M-t-----nel---on j--p-i-----ävä. M____ h______ o_ j_ p___________ M-t-a h-n-l-ä o- j- p-i-a-s-ä-ä- -------------------------------- Mutta hänellä on jo poikaystävä. 0

Co nám slova říkají

Na celém světě jsou milióny knih. Kolik jich bylo dosud napsáno, přesně nevíme. Tyto knihy obsahují mnoho vědomostí. Kdybyste je všechny přečetli, věděli byste o životě opravdu mnoho. Protože knihy nám ukazují, jak se náš svět mění. Každá doba má své knihy. Lze z nich vyčíst, co je pro lidi důležité. Nikdo je ale nemůže přečíst všechny. Moderní technika nám ale pomáhá knihy analyzovat. Pomocí digitalizace můžeme knihy ukládat jako data. Poté můžeme analyzovat jejich obsah. Jazykovědci tak mohou zjistit, jak se náš jazyk mění. Ještě zajímavější je však spočítat četnost jednotlivých slov. Lze tak určit význam jednotlivých věcí. Vědci prostudovali více jak 5 miliónů knih. Knihy byly napsány v posledních pěti stoletích. Celkem bylo analyzováno 500 miliard slov. Četnost jednotlivých slov nám ukazuje, jak žili lidé dříve a jak žijeme dnes. V našem jazyce se dorážejí myšlenky a trendy. Například slovo muži ztratilo jistý význam. Užívá se dnes méně často než dříve. Naopak slovo ženy užíváme mnohem častěji. Zkoumáním slov lze také určit, co rádi jíme. V padesátých letech se hodně používalo slovo ice cream (zmrzlina). Potom byla moderní slova pizza a pasta (těstoviny). Pojem sushi se stal populárním v posledních několika letech. Pro všechny příznivce jazyka tu máme dobrou zprávu… Každý rok se v našem jazyce objevují nová slova!