Konverzační příručka

cs Otázky – minulý čas 2   »   af Vrae – Verlede tyd 2

86 [osmdesát šest]

Otázky – minulý čas 2

Otázky – minulý čas 2

86 [ses en tagtig]

Vrae – Verlede tyd 2

Vyberte, jak chcete překlad zobrazit:   
čeština afrikánština Poslouchat Více
Jakou kravatu jsi měl na sobě? Wat-er das-he--j-----ra? W_____ d__ h__ j_ g_____ W-t-e- d-s h-t j- g-d-a- ------------------------ Watter das het jy gedra? 0
Jaké auto sis koupil / koupila? W-t-e- -ar / --t------ jy -ekoop? W_____ k__ / m____ h__ j_ g______ W-t-e- k-r / m-t-r h-t j- g-k-o-? --------------------------------- Watter kar / motor het jy gekoop? 0
Které noviny sis předplatil / předplatila? O----tt----o-ra-- h-t-j- inge---e-? O_ w_____ k______ h__ j_ i_________ O- w-t-e- k-e-a-t h-t j- i-g-t-k-n- ----------------------------------- Op watter koerant het jy ingeteken? 0
Koho jste viděl / viděla? W-- --t - ge---n? W__ h__ u g______ W-e h-t u g-s-e-? ----------------- Wie het u gesien? 0
Koho jste potkal / potkala? Wi--he----o-t-oet? W__ h__ u o_______ W-e h-t u o-t-o-t- ------------------ Wie het u ontmoet? 0
Koho jste poznal / poznala? W-- he- ----r-en? W__ h__ u h______ W-e h-t u h-r-e-? ----------------- Wie het u herken? 0
Kdy jste vstával / vstávala? W-n-ee- het-u-o-gest-a-? W______ h__ u o_________ W-n-e-r h-t u o-g-s-a-n- ------------------------ Wanneer het u opgestaan? 0
Kdy jste začal / začala? W-nn--- -e- u--eg--? W______ h__ u b_____ W-n-e-r h-t u b-g-n- -------------------- Wanneer het u begin? 0
Kdy jste skončil / skončila? W-----r--et - o-gehou? W______ h__ u o_______ W-n-e-r h-t u o-g-h-u- ---------------------- Wanneer het u opgehou? 0
Proč jste se vzbudil / vzbudila? W---o- --t-u-w-k--- -e-o-d? W_____ h__ u w_____ g______ W-a-o- h-t u w-k-e- g-w-r-? --------------------------- Waarom het u wakker geword? 0
Proč jste se stal / stala učitelem / učitelkou? W-ar-m -et-u ’---nder---er---w-rd? W_____ h__ u ’_ o_________ g______ W-a-o- h-t u ’- o-d-r-y-e- g-w-r-? ---------------------------------- Waarom het u ’n onderwyser geword? 0
Proč jste si vzal / vzala taxi? W------h-- u--n--ax--g--e--? W_____ h__ u ’_ t___ g______ W-a-o- h-t u ’- t-x- g-n-e-? ---------------------------- Waarom het u ’n taxi geneem? 0
Odkud jste přišel / přišla? W-a-v--d-an--et-u gek--? W__________ h__ u g_____ W-a-v-n-a-n h-t u g-k-m- ------------------------ Waarvandaan het u gekom? 0
Kam jste šel / šla? W---h----h-t u ge---n? W_______ h__ u g______ W-a-h-e- h-t u g-g-a-? ---------------------- Waarheen het u gegaan? 0
Kde jste byl / byla? Wa-- -as----e----? W___ w__ u g______ W-a- w-s u g-w-e-? ------------------ Waar was u gewees? 0
Komu jsi pomohl / pomohla? W-----t--y geh--p? W__ h__ j_ g______ W-e h-t j- g-h-l-? ------------------ Wie het jy gehelp? 0
Komu jsi napsal / napsala? (--r)---e -e- jy ges-ryf? (____ w__ h__ j_ g_______ (-i-) w-e h-t j- g-s-r-f- ------------------------- (Vir) wie het jy geskryf? 0
Komu jsi odpověděl / odpověděla? Wie --t -y-ge-n----r-? W__ h__ j_ g__________ W-e h-t j- g-a-t-o-r-? ---------------------- Wie het jy geantwoord? 0

Dvoujazyčnost zlepšuje sluch

Lidé hovořící dvěma jazyky lépe slyší. Umí přesněji odlišit dva různé zvuky. K tomuto závěru došla jedna americká studie. Vědci testovali několik teenagerů. Někteří z nich vyrůstali v dvoujazyčném prostředí. Tito teenageři mluvili anglicky a španělsky. Ti ostatní mluvili pouze anglicky. Mladí lidé měli poslouchat určitou slabiku. Byla to slabika „da”. Nepatří do žádného z výše uvedených jazyků. Tato slabika jim byla přehrána do sluchátek. Přitom byla pomocí elektrod měřena jejich mozková aktivita. Po testu si teenageři poslechli tuto slabiku ještě jednou. Tentokrát však slyšeli i spoustu rušivých zvuků. Bylo to několik hlasů říkajících nesmyslné věty. Dvoujazyční jedinci reagovali na tuto slabiku velmi silně. Jejich mozek vykazoval velkou aktivitu. Dokázali slabiku přesně identifikovat s rušivými zvuky i bez nich. Teenageři hovořící jedním jazykem to nezvládli. Jejich sluch nebyl tak dobrý jako sluch jejich kolegů. Výsledek experimentu vědce překvapil. Do té doby věděli, že obzvlášť dobrý sluch mají hudebníci. Vypadá to ale, že také dvoujazyčnost trénuje lidské ucho. Lidé hovořící dvěma jazyky jsou neustále konfrontováni s různými zvuky. Jejich mozek si tedy musí vyvinout nové schopnosti. Učí se, jak odlišit různé jazykové podněty. Vědci nyní testují, jak jazykové schopnosti ovlivňují mozek. Možná může pozitivně ovlivnit sluch i to, když se člověk naučí jazyk v pozdějších letech života…