Konverzační příručka

cs V restauraci 4   »   et Restoranis 4

32 [třicet dva]

V restauraci 4

V restauraci 4

32 [kolmkümmend kaks]

Restoranis 4

Vyberte, jak chcete překlad zobrazit:   
čeština estonština Poslouchat Více
Jednou hranolky s kečupem. Üh-d --i--a---li-----š--ig-. Ü___ f___________ k_________ Ü-e- f-i-k-r-u-i- k-t-u-i-a- ---------------------------- Ühed friikartulid ketšupiga. 0
A dvakrát s majonézou. Ja---k--po-tsj--it---jon-e-ig-. J_ k___ p_________ m___________ J- k-k- p-r-s-o-i- m-j-n-e-i-a- ------------------------------- Ja kaks portsjonit majoneesiga. 0
A třikrát párek s hořčicí. J--ko---por--j--it--raev-rs-e-s-nepi--. J_ k___ p_________ p_________ s________ J- k-l- p-r-s-o-i- p-a-v-r-t- s-n-p-g-. --------------------------------------- Ja kolm portsjonit praevorste sinepiga. 0
Jakou máte zeleninu? Mi--i-----k---i--lj- -ei--o-? M________ k_________ t___ o__ M-l-i-e-d k-ö-i-i-j- t-i- o-? ----------------------------- Milliseid köögivilju teil on? 0
Máte fazole? Ka- -e-- o-----? K__ t___ o_ u___ K-s t-i- o- u-e- ---------------- Kas teil on ube? 0
Máte květák? K-s--e---on --l---psas-? K__ t___ o_ l___________ K-s t-i- o- l-l-k-p-a-t- ------------------------ Kas teil on lillkapsast? 0
Mám rád / ráda kukuřici. M----ö---ea -ee-eg- m---i. M_ s___ h__ m______ m_____ M- s-ö- h-a m-e-e-a m-i-i- -------------------------- Ma söön hea meelega maisi. 0
Mám rád / ráda okurky. Ma-s--n---a-me-le-a-k-rki. M_ s___ h__ m______ k_____ M- s-ö- h-a m-e-e-a k-r-i- -------------------------- Ma söön hea meelega kurki. 0
Mám rád / ráda rajčata. Ma -öö- he- -ee-e-- -o-a---d. M_ s___ h__ m______ t________ M- s-ö- h-a m-e-e-a t-m-t-i-. ----------------------------- Ma söön hea meelega tomateid. 0
Máte také rád / ráda pórek? Sö--- -e-m-e-s-----k- ----l--? S____ t_ m________ k_ s_______ S-ö-e t- m-e-s-s-i k- s-b-l-t- ------------------------------ Sööte te meelsasti ka sibulat? 0
Máte také rád / ráda kyselé zelí? Söö-e -e -eel-a-ti-ka----u-ap--s-? S____ t_ m________ k_ h___________ S-ö-e t- m-e-s-s-i k- h-p-k-p-a-t- ---------------------------------- Sööte te meelsasti ka hapukapsast? 0
Máte také rád / ráda čočku? S-öt- ----ee--a--i ka--äät-i? S____ t_ m________ k_ l______ S-ö-e t- m-e-s-s-i k- l-ä-s-? ----------------------------- Sööte te meelsasti ka läätsi? 0
Máš také rád / ráda mrkev? S-öd -- -ee-s-s----a--organde--? S___ s_ m________ k_ p__________ S-ö- s- m-e-s-s-i k- p-r-a-d-i-? -------------------------------- Sööd sa meelsasti ka porgandeid? 0
Máš také rád / ráda brokolici? S--d ----ee----ti-ka---ok-lit? S___ s_ m________ k_ b________ S-ö- s- m-e-s-s-i k- b-o-o-i-? ------------------------------ Sööd sa meelsasti ka brokolit? 0
Máš také rád / ráda papriku? S--- sa m---s--ti ka -a--i-a-? S___ s_ m________ k_ p________ S-ö- s- m-e-s-s-i k- p-p-i-a-? ------------------------------ Sööd sa meelsasti ka paprikat? 0
Nemám rád cibuli. Mu-l--e--me---- -i---. M____ e_ m_____ s_____ M-l-e e- m-e-d- s-b-l- ---------------------- Mulle ei meeldi sibul. 0
Nemám rád olivy. Mu--e e--m---di---i----. M____ e_ m_____ o_______ M-l-e e- m-e-d- o-i-v-d- ------------------------ Mulle ei meeldi oliivid. 0
Nemám rád houby. Mu--e-e- meel-- s---e-. M____ e_ m_____ s______ M-l-e e- m-e-d- s-e-e-. ----------------------- Mulle ei meeldi seened. 0

Tónové jazyky

Většina jazyků, kterými se na světě mluví, jsou tónové. U tónových jazyků je rozhodující výška tónů. Ta určuje, jaký význam slova nebo slabiky mají. Tón je tedy pevně spojen se slovem. Většina jazyků, kterými se hovoří v Asii, jsou tónové. Patří k nim například čínština, thajština a vietnamština. Také v Africe je mnoho tónových jazyků. Mnohé domorodé jazyky Ameriky patří rovněž k tónovým jazykům. Indoevropské jazyky obsahují většinou jen tonální prvky. To se týká například i švédštiny nebo srbštiny. Počet tónových výšek se v jednotlivých jazycích liší. V čínštině existují čtyři různé tóny. Slabika ma může tak mít čtyři významy. Znamená matka, konopí, kůň a nadávat . Zajímavé je, že tónové jazyky mají vliv i na náš sluch. Ukázaly to studie týkající se absolutního sluchu. Absolutní sluch je schopnost přesně určit výšku tónu. V Evropě a Severní Americe se absolutní sluch vyskytuje jen zřídka. Má jej méně než 1 člověk z 10 000. U rodilých mluvčích čínštiny je tomu jinak. Zde má tuto zvláštní schopnost 9krát více lidí. Jako malé děti jsme měli absolutní sluch všichni. Potřebujeme jej totiž, abychom se naučili správně mluvit. Bohužel však jej většina lidí zase ztratí. Výška tónů je samozřejmě důležitá také v hudbě. To platí zejména pro kultury, které mluví tónovými jazyky. Ty musí melodii velmi přesně dodržovat. Jinak může být z krásné milostné písně nesmyslný zpěv!