Konverzační příručka

cs V restauraci 4   »   ro La restaurant 4

32 [třicet dva]

V restauraci 4

V restauraci 4

32 [treizeci şi doi]

La restaurant 4

Vyberte, jak chcete překlad zobrazit:   
čeština rumunština Poslouchat Více
Jednou hranolky s kečupem. O -or----de car---i -răj-ţ- c--k-tchu-. O p_____ d_ c______ p______ c_ k_______ O p-r-i- d- c-r-o-i p-ă-i-i c- k-t-h-p- --------------------------------------- O porţie de cartofi prăjiţi cu ketchup. 0
A dvakrát s majonézou. Ş- do-ă c- m-ion--ă. Ş_ d___ c_ m________ Ş- d-u- c- m-i-n-z-. -------------------- Şi două cu maioneză. 0
A třikrát párek s hořčicí. Ş- -rei--o-ţii-de--ârn-ţi-p----ţ- -----ş--r. Ş_ t___ p_____ d_ c______ p______ c_ m______ Ş- t-e- p-r-i- d- c-r-a-i p-ă-i-i c- m-ş-a-. -------------------------------------------- Şi trei porţii de cârnaţi prăjiţi cu muştar. 0
Jakou máte zeleninu? Ce--e- de-l--um- -ve--? C_ f__ d_ l_____ a_____ C- f-l d- l-g-m- a-e-i- ----------------------- Ce fel de legume aveţi? 0
Máte fazole? Av-ţi-fas--e? A____ f______ A-e-i f-s-l-? ------------- Aveţi fasole? 0
Máte květák? Av--i c-n-p-d-? A____ c________ A-e-i c-n-p-d-? --------------- Aveţi conopidă? 0
Mám rád / ráda kukuřici. E--m-n----c------er- --rum-. E_ m_____ c_ p______ p______ E- m-n-n- c- p-ă-e-e p-r-m-. ---------------------------- Eu mănânc cu plăcere porumb. 0
Mám rád / ráda okurky. Eu-m------cu --ăc--e---str-ve--. E_ m_____ c_ p______ c__________ E- m-n-n- c- p-ă-e-e c-s-r-v-ţ-. -------------------------------- Eu mănânc cu plăcere castraveţi. 0
Mám rád / ráda rajčata. E- mă---c c---lăce-- r--ii. E_ m_____ c_ p______ r_____ E- m-n-n- c- p-ă-e-e r-ş-i- --------------------------- Eu mănânc cu plăcere roşii. 0
Máte také rád / ráda pórek? Mâ---ţ- şi-p--- -- p----r-? M______ ş_ p___ c_ p_______ M-n-a-i ş- p-a- c- p-ă-e-e- --------------------------- Mâncaţi şi praz cu plăcere? 0
Máte také rád / ráda kyselé zelí? M-----i -i--ar---m-rată c- p-ăc-r-? M______ ş_ v____ m_____ c_ p_______ M-n-a-i ş- v-r-ă m-r-t- c- p-ă-e-e- ----------------------------------- Mâncaţi şi varză murată cu plăcere? 0
Máte také rád / ráda čočku? M--c-ţ---i l--t---u-pl--e--? M______ ş_ l____ c_ p_______ M-n-a-i ş- l-n-e c- p-ă-e-e- ---------------------------- Mâncaţi şi linte cu plăcere? 0
Máš také rád / ráda mrkev? M----ci -- tu m-r---i-cu plă--r-? M______ ş_ t_ m______ c_ p_______ M-n-n-i ş- t- m-r-o-i c- p-ă-e-e- --------------------------------- Mănânci şi tu morcovi cu plăcere? 0
Máš také rád / ráda brokolici? Mă-â-c--şi tu-br--co-i ---p--ce-e? M______ ş_ t_ b_______ c_ p_______ M-n-n-i ş- t- b-o-c-l- c- p-ă-e-e- ---------------------------------- Mănânci şi tu broccoli cu plăcere? 0
Máš také rád / ráda papriku? M---nci--i tu-ard-i-c- p-ă-er-? M______ ş_ t_ a____ c_ p_______ M-n-n-i ş- t- a-d-i c- p-ă-e-e- ------------------------------- Mănânci şi tu ardei cu plăcere? 0
Nemám rád cibuli. M---------p-a-e--e-pa. M__ n____ p____ c_____ M-e n---i p-a-e c-a-a- ---------------------- Mie nu-mi place ceapa. 0
Nemám rád olivy. M-e n--mi--lac----l--ele. M__ n____ p___ m_________ M-e n---i p-a- m-s-i-e-e- ------------------------- Mie nu-mi plac măslinele. 0
Nemám rád houby. M----u--- ---c ciupe--i-e. M__ n____ p___ c__________ M-e n---i p-a- c-u-e-c-l-. -------------------------- Mie nu-mi plac ciupercile. 0

Stažení MP3 (.zip soubory)

MP3 čeština + rumunština (1-100) MP3 rumunština (1-100)
Nebylo nalezeno žádné video!

Tónové jazyky

Většina jazyků, kterými se na světě mluví, jsou tónové. U tónových jazyků je rozhodující výška tónů. Ta určuje, jaký význam slova nebo slabiky mají. Tón je tedy pevně spojen se slovem. Většina jazyků, kterými se hovoří v Asii, jsou tónové. Patří k nim například čínština, thajština a vietnamština. Také v Africe je mnoho tónových jazyků. Mnohé domorodé jazyky Ameriky patří rovněž k tónovým jazykům. Indoevropské jazyky obsahují většinou jen tonální prvky. To se týká například i švédštiny nebo srbštiny. Počet tónových výšek se v jednotlivých jazycích liší. V čínštině existují čtyři různé tóny. Slabika ma může tak mít čtyři významy. Znamená matka, konopí, kůň a nadávat . Zajímavé je, že tónové jazyky mají vliv i na náš sluch. Ukázaly to studie týkající se absolutního sluchu. Absolutní sluch je schopnost přesně určit výšku tónu. V Evropě a Severní Americe se absolutní sluch vyskytuje jen zřídka. Má jej méně než 1 člověk z 10 000. U rodilých mluvčích čínštiny je tomu jinak. Zde má tuto zvláštní schopnost 9krát více lidí. Jako malé děti jsme měli absolutní sluch všichni. Potřebujeme jej totiž, abychom se naučili správně mluvit. Bohužel však jej většina lidí zase ztratí. Výška tónů je samozřejmě důležitá také v hudbě. To platí zejména pro kultury, které mluví tónovými jazyky. Ty musí melodii velmi přesně dodržovat. Jinak může být z krásné milostné písně nesmyslný zpěv!