Konverzační příručka

cs V restauraci 4   »   hu A vendéglőben 4

32 [třicet dva]

V restauraci 4

V restauraci 4

32 [harminckettö]

A vendéglőben 4

Vyberte, jak chcete překlad zobrazit:   
čeština maďarština Poslouchat Více
Jednou hranolky s kečupem. Egy-a--g ---á-b--g-ny----e--h--pal. E__ a___ h_____________ k__________ E-y a-a- h-s-b-u-g-n-á- k-t-h-p-a-. ----------------------------------- Egy adag hasábburgonyát ketchuppal. 0
A dvakrát s majonézou. És --t-adag-t --j-----el. É_ k__ a_____ m__________ É- k-t a-a-o- m-j-n-z-e-. ------------------------- És két adagot majonézzel. 0
A třikrát párek s hořčicí. É--há-----dag----t-kolb-s------t-rral. É_ h____ a___ s___ k_______ m_________ É- h-r-m a-a- s-l- k-l-á-z- m-s-á-r-l- -------------------------------------- És három adag sült kolbászt mustárral. 0
Jakou máte zeleninu? Milyen-z----ége v--? M_____ z_______ v___ M-l-e- z-l-s-g- v-n- -------------------- Milyen zöldsége van? 0
Máte fazole? V-n --b--k? V__ b______ V-n b-b-u-? ----------- Van babjuk? 0
Máte květák? Van -a-fi--ju-? V__ k__________ V-n k-r-i-l-u-? --------------- Van karfioljuk? 0
Mám rád / ráda kukuřici. S-íve-e- esz---k-koric--. S_______ e____ k_________ S-í-e-e- e-z-m k-k-r-c-t- ------------------------- Szívesen eszem kukoricát. 0
Mám rád / ráda okurky. Sz-vesen es--m -------. S_______ e____ u_______ S-í-e-e- e-z-m u-o-k-t- ----------------------- Szívesen eszem uborkát. 0
Mám rád / ráda rajčata. S-ív---n---z-- -a--dic-omot. S_______ e____ p____________ S-í-e-e- e-z-m p-r-d-c-o-o-. ---------------------------- Szívesen eszem paradicsomot. 0
Máte také rád / ráda pórek? Esz-k----sz-ve--- hag---t-is? E____ ö_ s_______ h______ i__ E-z-k ö- s-í-e-e- h-g-m-t i-? ----------------------------- Eszik ön szívesen hagymát is? 0
Máte také rád / ráda kyselé zelí? E--ik -n--zí-e-e---a--nyú-á--szt-- --? E____ ö_ s_______ s_______________ i__ E-z-k ö- s-í-e-e- s-v-n-ú-á-o-z-á- i-? -------------------------------------- Eszik ön szívesen savanyúkáposztát is? 0
Máte také rád / ráda čočku? Es--- ön szí---en-l-nc-é--i-? E____ ö_ s_______ l______ i__ E-z-k ö- s-í-e-e- l-n-s-t i-? ----------------------------- Eszik ön szívesen lencsét is? 0
Máš také rád / ráda mrkev? Es-el ---ves---sár-a--------? E____ s_______ s_________ i__ E-z-l s-í-e-e- s-r-a-é-á- i-? ----------------------------- Eszel szívesen sárgarépát is? 0
Máš také rád / ráda brokolici? E-----szí--sen b--k-o-it-i-? E____ s_______ b________ i__ E-z-l s-í-e-e- b-o-k-l-t i-? ---------------------------- Eszel szívesen brokkolit is? 0
Máš také rád / ráda papriku? E--el -----se- p-p--kát-is? E____ s_______ p_______ i__ E-z-l s-í-e-e- p-p-i-á- i-? --------------------------- Eszel szívesen paprikát is? 0
Nemám rád cibuli. Nem s--ret-m a -ag-m--. N__ s_______ a h_______ N-m s-e-e-e- a h-g-m-t- ----------------------- Nem szeretem a hagymát. 0
Nemám rád olivy. Ne- -zere-e- az ----a-o-yó-. N__ s_______ a_ o___________ N-m s-e-e-e- a- o-i-a-o-y-t- ---------------------------- Nem szeretem az olivabogyót. 0
Nemám rád houby. N-m---er--e- - -om---. N__ s_______ a g______ N-m s-e-e-e- a g-m-á-. ---------------------- Nem szeretem a gombát. 0

Stažení MP3 (.zip soubory)

MP3 čeština + maďarština (1-100) MP3 maďarština (1-100)
Nebylo nalezeno žádné video!

Tónové jazyky

Většina jazyků, kterými se na světě mluví, jsou tónové. U tónových jazyků je rozhodující výška tónů. Ta určuje, jaký význam slova nebo slabiky mají. Tón je tedy pevně spojen se slovem. Většina jazyků, kterými se hovoří v Asii, jsou tónové. Patří k nim například čínština, thajština a vietnamština. Také v Africe je mnoho tónových jazyků. Mnohé domorodé jazyky Ameriky patří rovněž k tónovým jazykům. Indoevropské jazyky obsahují většinou jen tonální prvky. To se týká například i švédštiny nebo srbštiny. Počet tónových výšek se v jednotlivých jazycích liší. V čínštině existují čtyři různé tóny. Slabika ma může tak mít čtyři významy. Znamená matka, konopí, kůň a nadávat . Zajímavé je, že tónové jazyky mají vliv i na náš sluch. Ukázaly to studie týkající se absolutního sluchu. Absolutní sluch je schopnost přesně určit výšku tónu. V Evropě a Severní Americe se absolutní sluch vyskytuje jen zřídka. Má jej méně než 1 člověk z 10 000. U rodilých mluvčích čínštiny je tomu jinak. Zde má tuto zvláštní schopnost 9krát více lidí. Jako malé děti jsme měli absolutní sluch všichni. Potřebujeme jej totiž, abychom se naučili správně mluvit. Bohužel však jej většina lidí zase ztratí. Výška tónů je samozřejmě důležitá také v hudbě. To platí zejména pro kultury, které mluví tónovými jazyky. Ty musí melodii velmi přesně dodržovat. Jinak může být z krásné milostné písně nesmyslný zpěv!