Konverzační příručka

cs V restauraci 4   »   ca Al restaurant 4

32 [třicet dva]

V restauraci 4

V restauraci 4

32 [trenta-dos]

Al restaurant 4

Vyberte, jak chcete překlad zobrazit:   
čeština katalánština Poslouchat Více
Jednou hranolky s kečupem. U---p----ó-d- -ata-e--f-eg---s------u-t-u-. U__ p_____ d_ p______ f_______ a__ q_______ U-a p-r-i- d- p-t-t-s f-e-i-e- a-b q-e-x-p- ------------------------------------------- Una porció de patates fregides amb quetxup. 0
A dvakrát s majonézou. I-du-s-am--m--on-s-. I d___ a__ m________ I d-e- a-b m-i-n-s-. -------------------- I dues amb maionesa. 0
A třikrát párek s hořčicí. I--r-s--a---txe- -----d---a-b-m-s-as--. I t___ s________ t_______ a__ m________ I t-e- s-l-i-x-s t-r-a-e- a-b m-s-a-s-. --------------------------------------- I tres salsitxes torrades amb mostassa. 0
Jakou máte zeleninu? Qu-nes ve-dur---te--u? Q_____ v_______ t_____ Q-i-e- v-r-u-e- t-n-u- ---------------------- Quines verdures teniu? 0
Máte fazole? Q---ten-u m-nge--- /-f----s? Q__ t____ m_______ / f______ Q-e t-n-u m-n-e-e- / f-s-l-? ---------------------------- Que teniu mongetes / fesols? 0
Máte květák? Que-t---- --li--or? Q__ t____ c________ Q-e t-n-u c-l-f-o-? ------------------- Que teniu coliflor? 0
Mám rád / ráda kukuřici. M-a--a-a el ---- d----ro. M_______ e_ b___ d_ m____ M-a-r-d- e- b-a- d- m-r-. ------------------------- M’agrada el blat de moro. 0
Mám rád / ráda okurky. M’--r-da -l c--om---. M_______ e_ c________ M-a-r-d- e- c-g-m-r-. --------------------- M’agrada el cogombre. 0
Mám rád / ráda rajčata. M---ra-e- --s t-m--u--s. M________ e__ t_________ M-a-r-d-n e-s t-m-q-e-s- ------------------------ M’agraden els tomàquets. 0
Máte také rád / ráda pórek? T---é-li----ad--el -orr-? T____ l_ a_____ e_ p_____ T-m-é l- a-r-d- e- p-r-o- ------------------------- També li agrada el porro? 0
Máte také rád / ráda kyselé zelí? Ta-bé l---g---- la -u---t? T____ l_ a_____ l_ x______ T-m-é l- a-r-d- l- x-c-u-? -------------------------- També li agrada la xucrut? 0
Máte také rád / ráda čočku? També ----gr-den --- ---nt-l---? T____ l_ a______ l__ l__________ T-m-é l- a-r-d-n l-s l-e-t-l-e-? -------------------------------- També li agraden les llentilles? 0
Máš také rád / ráda mrkev? Ta--é-t’ag-a-en-l---pas-an-g---? T____ t________ l__ p___________ T-m-é t-a-r-d-n l-s p-s-a-a-u-s- -------------------------------- També t’agraden les pastanagues? 0
Máš také rád / ráda brokolici? T--b----ag---a--l--ròqu-l? T____ t_______ e_ b_______ T-m-é t-a-r-d- e- b-ò-u-l- -------------------------- També t’agrada el bròquil? 0
Máš také rád / ráda papriku? També-------da el -e-r--? T____ t_______ e_ p______ T-m-é t-a-r-d- e- p-b-o-? ------------------------- També t’agrada el pebrot? 0
Nemám rád cibuli. N- -’a--ada-la--eba. N_ m_______ l_ c____ N- m-a-r-d- l- c-b-. -------------------- No m’agrada la ceba. 0
Nemám rád olivy. No----grad---le- -l-ve-. N_ m________ l__ o______ N- m-a-r-d-n l-s o-i-e-. ------------------------ No m’agraden les olives. 0
Nemám rád houby. No-m-ag-a--n--l- bo-ets. N_ m________ e__ b______ N- m-a-r-d-n e-s b-l-t-. ------------------------ No m’agraden els bolets. 0

Stažení MP3 (.zip soubory)

MP3 čeština + katalánština (1-100) MP3 katalánština (1-100)
Nebylo nalezeno žádné video!

Tónové jazyky

Většina jazyků, kterými se na světě mluví, jsou tónové. U tónových jazyků je rozhodující výška tónů. Ta určuje, jaký význam slova nebo slabiky mají. Tón je tedy pevně spojen se slovem. Většina jazyků, kterými se hovoří v Asii, jsou tónové. Patří k nim například čínština, thajština a vietnamština. Také v Africe je mnoho tónových jazyků. Mnohé domorodé jazyky Ameriky patří rovněž k tónovým jazykům. Indoevropské jazyky obsahují většinou jen tonální prvky. To se týká například i švédštiny nebo srbštiny. Počet tónových výšek se v jednotlivých jazycích liší. V čínštině existují čtyři různé tóny. Slabika ma může tak mít čtyři významy. Znamená matka, konopí, kůň a nadávat . Zajímavé je, že tónové jazyky mají vliv i na náš sluch. Ukázaly to studie týkající se absolutního sluchu. Absolutní sluch je schopnost přesně určit výšku tónu. V Evropě a Severní Americe se absolutní sluch vyskytuje jen zřídka. Má jej méně než 1 člověk z 10 000. U rodilých mluvčích čínštiny je tomu jinak. Zde má tuto zvláštní schopnost 9krát více lidí. Jako malé děti jsme měli absolutní sluch všichni. Potřebujeme jej totiž, abychom se naučili správně mluvit. Bohužel však jej většina lidí zase ztratí. Výška tónů je samozřejmě důležitá také v hudbě. To platí zejména pro kultury, které mluví tónovými jazyky. Ty musí melodii velmi přesně dodržovat. Jinak může být z krásné milostné písně nesmyslný zpěv!