Konverzační příručka

cs V restauraci 4   »   ca Al restaurant 4

32 [třicet dva]

V restauraci 4

V restauraci 4

32 [trenta-dos]

Al restaurant 4

Vyberte, jak chcete překlad zobrazit:   
čeština katalánština Poslouchat Více
Jednou hranolky s kečupem. Un--p---i--------at-s-freg-d-s -m- q--t-u-. Una porció de patates fregides amb quetxup. U-a p-r-i- d- p-t-t-s f-e-i-e- a-b q-e-x-p- ------------------------------------------- Una porció de patates fregides amb quetxup. 0
A dvakrát s majonézou. I-du-s-a-b m-i---sa. I dues amb maionesa. I d-e- a-b m-i-n-s-. -------------------- I dues amb maionesa. 0
A třikrát párek s hořčicí. I -re---al--t-es t-r-ade----b m-s--s--. I tres salsitxes torrades amb mostassa. I t-e- s-l-i-x-s t-r-a-e- a-b m-s-a-s-. --------------------------------------- I tres salsitxes torrades amb mostassa. 0
Jakou máte zeleninu? Quin-s ---du-es t---u? Quines verdures teniu? Q-i-e- v-r-u-e- t-n-u- ---------------------- Quines verdures teniu? 0
Máte fazole? Q-- --ni--------es------o-s? Que teniu mongetes / fesols? Q-e t-n-u m-n-e-e- / f-s-l-? ---------------------------- Que teniu mongetes / fesols? 0
Máte květák? Qu- te--u-c---f--r? Que teniu coliflor? Q-e t-n-u c-l-f-o-? ------------------- Que teniu coliflor? 0
Mám rád / ráda kukuřici. M’-g---a--l-bl---de----o. M’agrada el blat de moro. M-a-r-d- e- b-a- d- m-r-. ------------------------- M’agrada el blat de moro. 0
Mám rád / ráda okurky. M--gra-a e------m-r-. M’agrada el cogombre. M-a-r-d- e- c-g-m-r-. --------------------- M’agrada el cogombre. 0
Mám rád / ráda rajčata. M---raden--ls -om-q--ts. M’agraden els tomàquets. M-a-r-d-n e-s t-m-q-e-s- ------------------------ M’agraden els tomàquets. 0
Máte také rád / ráda pórek? T-mb- -i -gra-- e--p-r-o? També li agrada el porro? T-m-é l- a-r-d- e- p-r-o- ------------------------- També li agrada el porro? 0
Máte také rád / ráda kyselé zelí? Ta--é-li agra-a-l- x---ut? També li agrada la xucrut? T-m-é l- a-r-d- l- x-c-u-? -------------------------- També li agrada la xucrut? 0
Máte také rád / ráda čočku? Ta-bé--i -gr-d-- --s-l-enti---s? També li agraden les llentilles? T-m-é l- a-r-d-n l-s l-e-t-l-e-? -------------------------------- També li agraden les llentilles? 0
Máš také rád / ráda mrkev? T--b----a--ade- -e- p--ta-----s? També t’agraden les pastanagues? T-m-é t-a-r-d-n l-s p-s-a-a-u-s- -------------------------------- També t’agraden les pastanagues? 0
Máš také rád / ráda brokolici? Tam-é--’ag-ad- -l-brò-uil? També t’agrada el bròquil? T-m-é t-a-r-d- e- b-ò-u-l- -------------------------- També t’agrada el bròquil? 0
Máš také rád / ráda papriku? Ta-b----a---d- -- p---ot? També t’agrada el pebrot? T-m-é t-a-r-d- e- p-b-o-? ------------------------- També t’agrada el pebrot? 0
Nemám rád cibuli. No m-ag---a-la -eba. No m’agrada la ceba. N- m-a-r-d- l- c-b-. -------------------- No m’agrada la ceba. 0
Nemám rád olivy. N- m’------- -es -l--e-. No m’agraden les olives. N- m-a-r-d-n l-s o-i-e-. ------------------------ No m’agraden les olives. 0
Nemám rád houby. No-m’a-ra-en-els--ol-ts. No m’agraden els bolets. N- m-a-r-d-n e-s b-l-t-. ------------------------ No m’agraden els bolets. 0

Stažení MP3 (.zip soubory)

Nebylo nalezeno žádné video!

Tónové jazyky

Většina jazyků, kterými se na světě mluví, jsou tónové. U tónových jazyků je rozhodující výška tónů. Ta určuje, jaký význam slova nebo slabiky mají. Tón je tedy pevně spojen se slovem. Většina jazyků, kterými se hovoří v Asii, jsou tónové. Patří k nim například čínština, thajština a vietnamština. Také v Africe je mnoho tónových jazyků. Mnohé domorodé jazyky Ameriky patří rovněž k tónovým jazykům. Indoevropské jazyky obsahují většinou jen tonální prvky. To se týká například i švédštiny nebo srbštiny. Počet tónových výšek se v jednotlivých jazycích liší. V čínštině existují čtyři různé tóny. Slabika ma může tak mít čtyři významy. Znamená matka, konopí, kůň a nadávat . Zajímavé je, že tónové jazyky mají vliv i na náš sluch. Ukázaly to studie týkající se absolutního sluchu. Absolutní sluch je schopnost přesně určit výšku tónu. V Evropě a Severní Americe se absolutní sluch vyskytuje jen zřídka. Má jej méně než 1 člověk z 10 000. U rodilých mluvčích čínštiny je tomu jinak. Zde má tuto zvláštní schopnost 9krát více lidí. Jako malé děti jsme měli absolutní sluch všichni. Potřebujeme jej totiž, abychom se naučili správně mluvit. Bohužel však jej většina lidí zase ztratí. Výška tónů je samozřejmě důležitá také v hudbě. To platí zejména pro kultury, které mluví tónovými jazyky. Ty musí melodii velmi přesně dodržovat. Jinak může být z krásné milostné písně nesmyslný zpěv!