Konverzační příručka

cs V restauraci 4   »   da På restaurant 4

32 [třicet dva]

V restauraci 4

V restauraci 4

32 [toogtredive]

På restaurant 4

Vyberte, jak chcete překlad zobrazit:   
čeština dánština Poslouchat Více
Jednou hranolky s kečupem. E- g--g----fr-t--r---d k-t----. E_ g___ p_________ m__ k_______ E- g-n- p-m-r-t-e- m-d k-t-h-p- ------------------------------- En gang pomfritter med ketchup. 0
A dvakrát s majonézou. Og-t---a--e-me--ma-o-naise. O_ t_ g____ m__ m__________ O- t- g-n-e m-d m-y-n-a-s-. --------------------------- Og to gange med mayonnaise. 0
A třikrát párek s hořčicí. Og-tr- g-n-- r-st-de pø-ser ----s-nn--. O_ t__ g____ r______ p_____ m__ s______ O- t-e g-n-e r-s-e-e p-l-e- m-d s-n-e-. --------------------------------------- Og tre gange ristede pølser med sennep. 0
Jakou máte zeleninu? Hvi-k-n--l-gs --øn---ger-h----? H______ s____ g_________ h__ I_ H-i-k-n s-a-s g-ø-t-a-e- h-r I- ------------------------------- Hvilken slags grøntsager har I? 0
Máte fazole? H-r---bø----? H__ I b______ H-r I b-n-e-? ------------- Har I bønner? 0
Máte květák? H---I-blo-kål? H__ I b_______ H-r I b-o-k-l- -------------- Har I blomkål? 0
Mám rád / ráda kukuřici. J-- k-n----t-li-- ma-s. J__ k__ g___ l___ m____ J-g k-n g-d- l-d- m-j-. ----------------------- Jeg kan godt lide majs. 0
Mám rád / ráda okurky. J-----n----t --d- a---ker. J__ k__ g___ l___ a_______ J-g k-n g-d- l-d- a-u-k-r- -------------------------- Jeg kan godt lide agurker. 0
Mám rád / ráda rajčata. J-g ------d---i-----m--e-. J__ k__ g___ l___ t_______ J-g k-n g-d- l-d- t-m-t-r- -------------------------- Jeg kan godt lide tomater. 0
Máte také rád / ráda pórek? Kan -u---så--odt-li-- lø-? K__ d_ o___ g___ l___ l___ K-n d- o-s- g-d- l-d- l-g- -------------------------- Kan du også godt lide løg? 0
Máte také rád / ráda kyselé zelí? Kan du-ogs----d----de --u----a-t? K__ d_ o___ g___ l___ s__________ K-n d- o-s- g-d- l-d- s-u-r-r-u-? --------------------------------- Kan du også godt lide sauerkraut? 0
Máte také rád / ráda čočku? Kan d--o--- -o-t-lid- --n--r? K__ d_ o___ g___ l___ l______ K-n d- o-s- g-d- l-d- l-n-e-? ----------------------------- Kan du også godt lide linser? 0
Máš také rád / ráda mrkev? Ka- ---o--å -o-t----e-gu-e---d--? K__ d_ o___ g___ l___ g__________ K-n d- o-s- g-d- l-d- g-l-r-d-e-? --------------------------------- Kan du også godt lide gulerødder? 0
Máš také rád / ráda brokolici? Kan-du o-s---odt -i----roccol-? K__ d_ o___ g___ l___ b________ K-n d- o-s- g-d- l-d- b-o-c-l-? ------------------------------- Kan du også godt lide broccoli? 0
Máš také rád / ráda papriku? Ka- du-o-----odt li-e-pe--r-ru-t? K__ d_ o___ g___ l___ p__________ K-n d- o-s- g-d- l-d- p-b-r-r-g-? --------------------------------- Kan du også godt lide peberfrugt? 0
Nemám rád cibuli. Je---an-i-ke l-d--l-g. J__ k__ i___ l___ l___ J-g k-n i-k- l-d- l-g- ---------------------- Jeg kan ikke lide løg. 0
Nemám rád olivy. Je---an ---e-li-e -li-en. J__ k__ i___ l___ o______ J-g k-n i-k- l-d- o-i-e-. ------------------------- Jeg kan ikke lide oliven. 0
Nemám rád houby. Jeg -a------ li-e-----p-. J__ k__ i___ l___ s______ J-g k-n i-k- l-d- s-a-p-. ------------------------- Jeg kan ikke lide svampe. 0

Tónové jazyky

Většina jazyků, kterými se na světě mluví, jsou tónové. U tónových jazyků je rozhodující výška tónů. Ta určuje, jaký význam slova nebo slabiky mají. Tón je tedy pevně spojen se slovem. Většina jazyků, kterými se hovoří v Asii, jsou tónové. Patří k nim například čínština, thajština a vietnamština. Také v Africe je mnoho tónových jazyků. Mnohé domorodé jazyky Ameriky patří rovněž k tónovým jazykům. Indoevropské jazyky obsahují většinou jen tonální prvky. To se týká například i švédštiny nebo srbštiny. Počet tónových výšek se v jednotlivých jazycích liší. V čínštině existují čtyři různé tóny. Slabika ma může tak mít čtyři významy. Znamená matka, konopí, kůň a nadávat . Zajímavé je, že tónové jazyky mají vliv i na náš sluch. Ukázaly to studie týkající se absolutního sluchu. Absolutní sluch je schopnost přesně určit výšku tónu. V Evropě a Severní Americe se absolutní sluch vyskytuje jen zřídka. Má jej méně než 1 člověk z 10 000. U rodilých mluvčích čínštiny je tomu jinak. Zde má tuto zvláštní schopnost 9krát více lidí. Jako malé děti jsme měli absolutní sluch všichni. Potřebujeme jej totiž, abychom se naučili správně mluvit. Bohužel však jej většina lidí zase ztratí. Výška tónů je samozřejmě důležitá také v hudbě. To platí zejména pro kultury, které mluví tónovými jazyky. Ty musí melodii velmi přesně dodržovat. Jinak může být z krásné milostné písně nesmyslný zpěv!