Konverzační příručka

cs Příprava na cestu   »   no Reiseforberedelser

47 [čtyřicet sedm]

Příprava na cestu

Příprava na cestu

47 [førtisju]

Reiseforberedelser

Vyberte, jak chcete překlad zobrazit:   
čeština norština Poslouchat Více
Musíš nám sbalit kufr! D--m--pak-----f-erten -år. D_ m_ p____ k________ v___ D- m- p-k-e k-f-e-t-n v-r- -------------------------- Du må pakke kofferten vår. 0
Nesmíš na nic zapomenout! Du--å --ke-g----- -o-. D_ m_ i___ g_____ n___ D- m- i-k- g-e-m- n-e- ---------------------- Du må ikke glemme noe. 0
Potřebuješ velký kufr! Du-t--nger--- -t-- k---e--. D_ t______ e_ s___ k_______ D- t-e-g-r e- s-o- k-f-e-t- --------------------------- Du trenger en stor koffert. 0
Nezapomeň si pas! I-k- gl----ei-------t. I___ g___ r___________ I-k- g-e- r-i-e-a-s-t- ---------------------- Ikke glem reisepasset. 0
Nezapomeň si letenku! Ikke g--m--l--ille-t--e. I___ g___ f_____________ I-k- g-e- f-y-i-l-t-e-e- ------------------------ Ikke glem flybillettene. 0
Nezapomeň si cestovní šeky! I-ke g-em-r-i-es-ek--n-. I___ g___ r_____________ I-k- g-e- r-i-e-j-k-e-e- ------------------------ Ikke glem reisesjekkene. 0
Vezmi si krém na opalování. Ta-m-d d-- s--kre-. T_ m__ d__ s_______ T- m-d d-g s-l-r-m- ------------------- Ta med deg solkrem. 0
Vezmi si sluneční brýle. Ta m-- d-g--olbr-l--ne. T_ m__ d__ s___________ T- m-d d-g s-l-r-l-e-e- ----------------------- Ta med deg solbrillene. 0
Vezmi si slamák. T- m------ sol-----n. T_ m__ d__ s_________ T- m-d d-g s-l-a-t-n- --------------------- Ta med deg solhatten. 0
Chceš si vzít mapu? V-- d--ta-m-d-d-g-----r-? V__ d_ t_ m__ d__ b______ V-l d- t- m-d d-g b-k-r-? ------------------------- Vil du ta med deg bykart? 0
Chceš si vzít průvodce? Vil-du--a --- -eg ---se--id-? V__ d_ t_ m__ d__ r__________ V-l d- t- m-d d-g r-i-e-u-d-? ----------------------------- Vil du ta med deg reiseguide? 0
Chceš si vzít deštník? Vi-----ta m-d --g-p--a-ly? V__ d_ t_ m__ d__ p_______ V-l d- t- m-d d-g p-r-p-y- -------------------------- Vil du ta med deg paraply? 0
Nezapomeň na kalhoty, košile, ponožky. Husk bu-se--,--kjort--e -- sokk--e. H___ b_______ s________ o_ s_______ H-s- b-k-e-e- s-j-r-e-e o- s-k-e-e- ----------------------------------- Husk buksene, skjortene og sokkene. 0
Nezapomeň na kravaty, pásky, saka. Hu-- sl--s-n-,----ten---- -re--ja---n-. H___ s________ b______ o_ d____________ H-s- s-i-s-n-, b-l-e-e o- d-e-s-a-k-n-. --------------------------------------- Husk slipsene, beltene og dressjakkene. 0
Nezapomeň na pyžama, noční košile a trička. Husk---j--ae-e--n-----o--ne--g-t-s-j-r--ne. H___ p_________ n__________ o_ t___________ H-s- p-j-m-e-e- n-t-k-o-e-e o- t-s-j-r-e-e- ------------------------------------------- Husk pyjamaene, nattkjolene og t-skjortene. 0
Potřebuješ boty, sandály a holínky. Du -r----- s--,-sa-dale--o- --øvler. D_ t______ s___ s_______ o_ s_______ D- t-e-g-r s-o- s-n-a-e- o- s-ø-l-r- ------------------------------------ Du trenger sko, sandaler og støvler. 0
Potřebuješ kapesníky, mýdlo a nůžky na nehty. D-----ng---lom-et--kle--------o---e-les--s. D_ t______ l____________ s___ o_ n_________ D- t-e-g-r l-m-e-ø-k-e-, s-p- o- n-g-e-a-s- ------------------------------------------- Du trenger lommetørkler, såpe og neglesaks. 0
Potřebuješ hřeben, zubní kartáček a pastu. Du --e-g-- -n-k-m, e- t-nn-ør-t---g-ta-nk-e-. D_ t______ e_ k___ e_ t_________ o_ t________ D- t-e-g-r e- k-m- e- t-n-b-r-t- o- t-n-k-e-. --------------------------------------------- Du trenger en kam, en tannbørste og tannkrem. 0

Stažení MP3 (.zip soubory)

MP3 čeština + norština (1-100) MP3 norština (1-100)
Nebylo nalezeno žádné video!

Budoucnost jazyků

Více než 1,3 miliardy lidí mluví čínsky. Čínština je tak nejpoužívanějším jazykem na světě. Tak to zůstane i v dalších letech. Budoucnost mnoha jiných jazyků nevypadá tak růžově. Protože mnoho lokálních jazyků vymře. V současnosti se hovoří zhruba 6 000 jazyky. Experti však odhadují, že většina z nich je ohrožena. To znamená, že asi 90% jazyků zcela vymizí. Většina z nich vymře již v tomto století. To znamená, že každý den se ztratí jeden jazyk. Význam jednotlivých jazyků se v budoucnu také změní. Angličtina je stále na druhém místě. Počet rodilých mluvčích jednotlivých jazyků ale nezůstává stejný. Za to může demografický vývoj. Během několika desetiletí se dominantními stanou jiné jazyky. Na druhé a třetí místo se brzy dostanou hindština/urdština a arabština. Angličtina se posune na čtvrté místo. Němčina z první desítky zcela zmizí. Naopak mezi nejdůležitější jazyky se zařadí malajština. Zatímco některé jazyky vymřou, jiné vzniknou. Budou to hybridní jazyky. Těmito jazykovými hybridy se mluví především ve městech. Vyvinou se také zcela nové varianty jazyků. V budoucnu budeme tedy mít různé formy angličtiny. Významně také vzroste počet lidí mluvících dvěma jazyky. Jak budeme v budoucnu mluvit, zůstává nejisté. Ale i za 100 let budeme stále mít různé jazyky. Takže učení jen tak neskončí…