Konverzační příručka

cs Sport   »   no Sport / idrett

49 [čtyřicet devět]

Sport

Sport

49 [førtini / ni og førti]

Sport / idrett

Vyberte, jak chcete překlad zobrazit:   
čeština norština Poslouchat Více
Sportuješ? D--v---d--me- s--rt? D_____ d_ m__ s_____ D-i-e- d- m-d s-o-t- -------------------- Driver du med sport? 0
Ano, potřebuji pohyb. Ja--jeg-m- b-ve----eg. J__ j__ m_ b_____ m___ J-, j-g m- b-v-g- m-g- ---------------------- Ja, jeg må bevege meg. 0
Jsem členem sportovního klubu. J-g-g-- - -- s-o--sk-ub-. J__ g__ i e_ s___________ J-g g-r i e- s-o-t-k-u-b- ------------------------- Jeg går i en sportsklubb. 0
Hrajeme fotbal. Vi----l-----o---l-. V_ s______ f_______ V- s-i-l-r f-t-a-l- ------------------- Vi spiller fotball. 0
Někdy plaveme. A--o- --l--v--m---v-. A_ o_ t__ s______ v__ A- o- t-l s-ø-m-r v-. --------------------- Av og til svømmer vi. 0
Nebo jezdíme na kole. Ell-r-----y--er. E____ v_ s______ E-l-r v- s-k-e-. ---------------- Eller vi sykler. 0
V našem městě je fotbalový stadión. I-bye--vå- -i-ne- -et e- fo-----sta-i-n. I b___ v__ f_____ d__ e_ f______________ I b-e- v-r f-n-e- d-t e- f-t-a-l-t-d-o-. ---------------------------------------- I byen vår finnes det en fotballstadion. 0
Je tam i plovárna se saunou. De- fin--s --s--en ---m---al--m-d -adst-e. D__ f_____ o___ e_ s_________ m__ b_______ D-t f-n-e- o-s- e- s-ø-m-h-l- m-d b-d-t-e- ------------------------------------------ Det finnes også en svømmehall med badstue. 0
A je tam také golfové hřiště. O---et-f-n-e-----golf--ne. O_ d__ f_____ e_ g________ O- d-t f-n-e- e- g-l-b-n-. -------------------------- Og det finnes en golfbane. 0
Co je v televizi? Hva -r -e--på-T-? H__ e_ d__ p_ T__ H-a e- d-t p- T-? ----------------- Hva er det på TV? 0
Teď dávají fotbal. D---e- -o-b--l-a-p-akk---- -å. D__ e_ f__________ a______ n__ D-t e- f-t-a-l-a-p a-k-r-t n-. ------------------------------ Det er fotballkamp akkurat nå. 0
Německo hraje proti Anglii. D----y--e-l--et--p---e---o----t--n-e---e. D__ t____ l____ s______ m__ d__ e________ D-t t-s-e l-g-t s-i-l-r m-t d-t e-g-l-k-. ----------------------------------------- Det tyske laget spiller mot det engelske. 0
Kdo vyhrává? Hvem--in--r? H___ v______ H-e- v-n-e-? ------------ Hvem vinner? 0
Nemám tušení. J---h-r--k-----il-ng. J__ h__ i___ p_______ J-g h-r i-k- p-i-i-g- --------------------- Jeg har ikke peiling. 0
Teď je to nerozhodně. Fo--øy-bli-k-t er de- -a-----t. F__ ø_________ e_ d__ u________ F-r ø-e-l-k-e- e- d-t u-v-j-r-. ------------------------------- For øyeblikket er det uavgjort. 0
Rozhodčí je z Belgie. Do-m--e--k-m-----r- ---gia. D_______ k_____ f__ B______ D-m-e-e- k-m-e- f-a B-l-i-. --------------------------- Dommeren kommer fra Belgia. 0
Teď se bude kopat penalta. N- -r-d-- --l--e-me-er. N_ e_ d__ e____________ N- e- d-t e-l-v---e-e-. ----------------------- Nå er det elleve-meter. 0
Gól! Jedna nula! Mål--Et- --t -u-l! M___ E__ m__ n____ M-l- E-t m-t n-l-! ------------------ Mål! Ett mot null! 0

Stažení MP3 (.zip soubory)

MP3 čeština + norština (1-100) MP3 norština (1-100)
Nebylo nalezeno žádné video!

Přežívají pouze silná slova!

Zřídka užívaná slova se mění častěji, než slova, která užíváme více. To může být dáno zákony evoluce. Běžné geny se v čase mění méně. Mají stabilnější formu. A to samé platí zřejmě u slov! Jedna studie zkoumala anglická slovesa. V ní se porovnávaly současné tvary sloves s těmi zastaralými. V angličtině je deset nejpoužívanějších sloves nepravidelných. Většina dalších sloves je pravidelná. Ve středověku byla však většina sloves ještě nepravidelná. To znamená, že nepravidelná slovesa, která se málo používala, se stala pravidelnými. Za 300 let bude mít angličtina stěží ještě nějaká nepravidelná slovesa. Jiné studie také prokázaly, že jazyky jsou selektivní stejně jako geny. Vědci porovnávali běžná slova z různých jazyků. Vybrali přitom slova, která jsou si podobná a mají stejný význam. Příkladem toho jsou slova: water, Wasser, vatten . Tato slova mají stejný kořen, tudíž jsou si navzájem velmi podobná. Protože jsou to slova důležitá, používají se často ve všech jazycích. Tím si dokážou udržet svou formu -- a zůstávají až dodnes podobná. Slova, která neoznačují základní věci, se mění mnohem rychleji. Jsou spíše nahrazována jinými slovy. Málo užívaná slova se proto v různých jazycích liší. Proč se málo užívaná slova mění, není úplně jasné. Je možné, že jsou často špatně užívána nebo špatně vyslovena. To proto, že je lidé dobře neznají. Možná, že důležitá slova musejí vždy zůstat stejná. Protože pouze tehdy je správně pochopíme. A slova jsou od toho, abychom jim rozuměli…