Konverzační příručka

cs Čtení a psaní   »   no Lese og skrive

6 [šest]

Čtení a psaní

Čtení a psaní

6 [seks]

Lese og skrive

Vyberte, jak chcete překlad zobrazit:   
čeština norština Poslouchat Více
Čtu. Je-------. J__ l_____ J-g l-s-r- ---------- Jeg leser. 0
Čtu písmeno. J-- l-s----- --k-tav. J__ l____ e_ b_______ J-g l-s-r e- b-k-t-v- --------------------- Jeg leser en bokstav. 0
Čtu slovo. J-g--e----e- --d. J__ l____ e_ o___ J-g l-s-r e- o-d- ----------------- Jeg leser et ord. 0
Čtu větu. J-- l-ser en----ning. J__ l____ e_ s_______ J-g l-s-r e- s-t-i-g- --------------------- Jeg leser en setning. 0
Čtu dopis. Jeg --se- -- b--v. J__ l____ e_ b____ J-g l-s-r e- b-e-. ------------------ Jeg leser et brev. 0
Čtu knihu. Je- -ese--ei -o-. J__ l____ e_ b___ J-g l-s-r e- b-k- ----------------- Jeg leser ei bok. 0
Čtu. J-g -e--r. J__ l_____ J-g l-s-r- ---------- Jeg leser. 0
Čteš. D- l---r. D_ l_____ D- l-s-r- --------- Du leser. 0
Čte. H-- --se-. H__ l_____ H-n l-s-r- ---------- Han leser. 0
Píšu. Jeg-s-r-ve-. J__ s_______ J-g s-r-v-r- ------------ Jeg skriver. 0
Píšu písmeno. Jeg s--iver-en--ok--av. J__ s______ e_ b_______ J-g s-r-v-r e- b-k-t-v- ----------------------- Jeg skriver en bokstav. 0
Píšu slovo. Je-----i-er et---d. J__ s______ e_ o___ J-g s-r-v-r e- o-d- ------------------- Jeg skriver et ord. 0
Píšu větu. J-g ---iv-r ---s--n---. J__ s______ e_ s_______ J-g s-r-v-r e- s-t-i-g- ----------------------- Jeg skriver en setning. 0
Píšu dopis. Je- --ri-er-----rev. J__ s______ e_ b____ J-g s-r-v-r e- b-e-. -------------------- Jeg skriver et brev. 0
Píšu knihu. Jeg s-river ------. J__ s______ e_ b___ J-g s-r-v-r e- b-k- ------------------- Jeg skriver ei bok. 0
Píšu. J-- ---i-e-. J__ s_______ J-g s-r-v-r- ------------ Jeg skriver. 0
Píšeš. Du s-r---r. D_ s_______ D- s-r-v-r- ----------- Du skriver. 0
Píše. Han s-ri---. H__ s_______ H-n s-r-v-r- ------------ Han skriver. 0

Stažení MP3 (.zip soubory)

MP3 čeština + norština (1-100) MP3 norština (1-100)
Nebylo nalezeno žádné video!

Internacionalismy

Globalizace se nevyhne ani jazykům. To je zřejmé z výrazného nárůstu internacionalismů. Internacionalismy jsou slova, která se vyskytují ve více jazycích. Přitom mají tato slova stejný nebo podobný význam. Výslovnost je často stejná. Také jejich pravopis je většinou podobný. Zajímavé je rozšiřování internacionalismů. Hranice při něm nehrají roli. Tedy ty geografické. A zvláště ne jazykové. Jsou slova, kterým rozumí lidé kdekoliv na světě. Dobrým příkladem je třeba slovo hotel . To existuje snad všude na světě. Mnoho internacionalismů pochází z vědy. Také technické pojmy se rozšiřují rychle a po celém světě. Staré internacionalismy mají společné kořeny. Jsou odvozeny od stejného slova. Jejich základem je však většinou slovo vypůjčené. To znamená, že slova se jednoduše převezmou do jiného jazyka. Při přejímání hraje důležitou roli kulturní prostředí. Každá civilizace má své vlastní tradice. Nové objevy se proto neprosadí všude. O tom, které věci se převezmou, rozhodují kulturní normy. Některé věci se vyskytují pouze v určitých částech země. Jiné věci se rozšíří po celém světě velmi rychle. A jen když se rozšíří věci, rozšíří se i jejich název. A právě to je na internacionalismech to zajímavé. Když objevíme jazyk, objevíme vždy také kulturu ….